Tankový prapor sleduje příběh vojáka Dannyho Smířického během jeho povinné vojenské služby v tankovém praporu v Kobylci v 50. letech. Natáčení filmu čelilo různým výzvám, včetně organizačních problémů a obav z porušení monopolu Barrandova na filmovou produkci.
Tankový prapor: Historie a Tvůrci
Film Tankový prapor, režírovaný Vítem Olmerem a natočený v roce 1991 ve filmovém studiu Barrandov společností Bonton a.s., je adaptací stejnojmenné literární předlohy od Josefa Škvoreckého. Lukáš Vaculík ztvárnil hlavní roli doktora filosofie Dannyho Smířického. Film dosáhl velké popularity, přitáhl více než dva miliony diváků a vynesl tržby 55 milionů korun. Je to první československý film po revoluci, který byl financován z soukromých zdrojů.
Děj a Zpracování
Děj se odehrává v prostředí tankového praporu v Kobylci během povinné vojenské služby Dannyho Smířického. Přes jeho zážitky s tankem a vojenským prostředím 50. let, se soustřeďuje i na jeho osobní vztahy, včetně vzpomínek na Lizetku a jeho lásku k Janě Pinkasové. Natáčení probíhalo na různých místech v Česku, včetně bývalého vojenského prostoru v Podbořanech a kasáren v Berouně.
Výzvy a Úspěch
Film byl natočen nelegálně, což vyvolalo obavy z policejního zásahu kvůli porušení monopolu Barrandova na filmovou produkci. Tankový prapor je známý také svou autentickou hudbou a detaily z vojenského prostředí, které přispívají k jeho atmosféře.
Podle některých zdrojů byl Tankový prapor nejnavštěvovanějším českým filmem po dobu dvou desetiletí od uvedení. Jeho úspěch byl takový, že se v kině objevila dokonce větší návštěvnost než u druhého nejúspěšnějšího filmu té doby, Černí baroni (1992). Tržby, které film vynesl, byly považovány za astronomické v kontextu tehdejšího filmového trhu.
Závěr a Odkaz
Tankový prapor není pouze vojenským dramatem, ale také pohledem do minulosti, který přináší reflexi doby a lidských osudů. Jeho silná atmosféra a věrohodné zobrazení vojenského života zanechávají diváky s dojmem autenticity a zaujmou jak milovníky válečných filmů, tak ty, kteří hledají hlubší pohled na lidské zkušenosti.
30. června 2022 Bony a klid Recenze na český film Bony a klid: Jakožto dítě generace Z toho o vekslácích, bonech a tuzexech vím jen velmi málo, konkrétně vůbec nic. Tedy, něco už jsem si nastudoval. Přijde mi, že do […] Posted in Retro filmové recenze
14. června 2022 Mazaný Filip Václav Marhoul převlékl parodii na gangsterky Mazaný Filip z divadelního do filmového roucha. V podstatě se dá říct, že vzal z převážné části hru a jen ji trochu upravil. I na tom se ale […] Posted in Retro filmové recenze
17. května 2022 Básníci čekají na zázrak. A český film? Série o „básnících“ je důkazem nemohoucnosti české „porevoluční“ kinematografie. Zatímco v osmdesátých letech se režisér Dušan Klein blýskl třemi skvělými díly, po revoluci následovala již […] Posted in Retro filmové recenze
8. října 2024 Malý pán se vrací do kin již jako Velký pán Letos přichází do kin kromě jiného i dlouho očekávané pokračování úspěšné pohádky Malý pán. Druhý díl nesoucí název Velký pán na rozdíl od jedničky nevychází z žádné knižní předlohy a […] Posted in Filmové recenze
4. června 2024 Princezna na hrášku (2024): Souhrn recenzí Filmová adaptace pohádky H. Ch. Andersena se setkává s rozporuplnými reakcemi. Zatímco někteří oceňují její nenáročnou zábavnost a pohádkovou atmosféru, jiní kritizují amatérské zpracování […] Posted in Zajímavosti
7. května 2024 Jedna noc: Eliška prodává své tělo, aby udržela rodinu Jedna noc je odvážné drama od autora tragikomedie Spolu Davida Laňka, ve kterém se Eliška (Vanda Chaloupková) a Adam (Adam Ernest) dostávají do velké nejen finanční, ale i vztahové, […] Posted in Filmové recenze
8. dubna 2024 Čtvrtstoletí Pelíšků Mezi českými porevolučními filmy byla spousta kinohitů, ale jen málokterý z nich se stal novodobou klasikou, ze které by diváci dokázali citovat hlášky i […] Posted in Filmová klasika
Nejnovější komentáře