Butch Cassidy a Sundance Kid

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Butch Cassidy a Sundance Kid je ame­ric­ký wes­tern z roku 1969, kte­rý reží­ro­val George Roy Hill a scé­nář napsal William Goldman. Film je vol­ně zalo­žen na sku­teč­nos­ti a vyprá­ví pří­běh psan­ce z Divokého zápa­du Roberta LeRoye Parkera, zná­mé­ho jako Butch Cassidy (Paul Newman), a jeho par­ťá­ka Harryho Longabaugha, „Sundance Kida“ (Robert Redford), kte­ří jsou po sérii vla­ko­vých lou­pe­ží na útě­ku před ame­ric­kou poli­cií. Dvojice a Sundanceova milen­ka Etta Placeová (Katharine Rossová) prcha­jí do Bolívie, aby unik­li četě.

V roce 2003 byl film vybrán Kongresovou kni­hov­nou Spojených stá­tů do Národního fil­mo­vé­ho regis­t­ru jako „kul­tur­ně, his­to­ric­ky nebo este­tic­ky význam­ný.“ Americký fil­mo­vý insti­tut zařa­dil Butche Cassidyho a Sundance Kida na 73. mís­to v žeb­říč­ku „AFI’s 100 Years...100 Movies (10th Anniversary Edition)“ jako nej­lep­ší ame­ric­ký film. Na žeb­říč­ku „AFI’s 100 Years...100 Heroes and Villains“ se Butch Cassidy and the Sundance Kid umís­til na 20. mís­tě jako nej­vět­ší hrdi­na. Film Butch Cassidy a Sundance Kid byl v roce 2008 Americkým fil­mo­vým insti­tu­tem vybrán jako 7. nej­lep­ší wes­tern všech dob v sezna­mu „AFI’s 10 Top 10“.

Děj

V roce 1899 ve Wyomingu je Butch Cassidy sym­pa­tic­kým, chyt­rým a upo­ví­da­ným vůd­cem ban­dy psan­ců z Hole-in-the-Wall. Jeho nej­bliž­ším spo­leč­ní­kem je lako­nic­ký mrt­vý stře­lec „Sundance Kid“. Oba se vra­ce­jí do své­ho úkry­tu v Hole-in-the-Wall (Wyoming) a zjiš­ťu­jí, že zby­tek ban­dy, podráž­dě­ný Butchovou dlou­hou nepří­tom­nos­tí, si za nové­ho vůd­ce vybral Harveyho Logana.

Harvey vyzve Butche na sou­boj na nože o vede­ní ban­dy. Butch ho pomo­cí lsti pora­zí, ale při­jme Harveyho nápad pře­pad­nout vlak Union Pacific Overland Flyer na jeho východ­ní i západ­ní tra­se a sou­hla­sí s tím, že dru­há lou­pež bude neče­ka­ná a prav­dě­po­dob­ně při­ne­se ješ­tě vět­ší zisk než ta prv­ní.

První lou­pež se vyda­ří. Na osla­vu Butch navští­ví oblí­be­ný nevěs­ti­nec v neda­le­kém měs­teč­ku a poba­ve­ně sle­du­je, jak se měst­ský šerif neú­spěš­ně pokou­ší zor­ga­ni­zo­vat oddíl, kte­rý by ban­du vypá­t­ral, jen­že jeho adre­su měš­ťa­nům une­se spřá­te­le­ný pro­da­vač kol (říká mu „budouc­nost“). Sundance navští­ví svou milen­ku, uči­tel­ku Ettu Placeovou, a strá­ví spo­lu noc. Butch se k nim brzy ráno při­po­jí a vez­me Ettu na pro­jížď­ku na svém novém kole.

Při dru­hé vla­ko­vé lou­pe­ži Butch pou­ži­je pří­liš mno­ho dyna­mi­tu k ote­vře­ní tre­zo­ru, kte­rý je mno­hem vět­ší než tre­zor při před­cho­zí akci. Výbuch při­tom zde­mo­lu­je zava­za­dlo­vý vůz. Zatímco se gang sna­ží sebrat pení­ze, při­jíž­dí dru­hý vlak s šes­ti­člen­ným týmem mužů záko­na. Tato jed­not­ka vytr­va­le pro­ná­sle­du­je Butche a Sundance, kte­ří zkou­še­jí růz­né fin­ty, aby unik­li, ale všech­ny selžou. Pokusí se ukrýt v nevěs­tin­ci a pak požá­dat o amne­stii přá­tel­ské­ho šeri­fa Bledsoea, ale ten jim řek­ne, že jejich dny jsou sečte­ny a jedi­né, co mohou udě­lat, je uprch­nout.

Když je oddíl i přes všech­ny poku­sy unik­nout nadá­le pro­ná­sle­du­je, Butch a Sundance zjis­tí, že ve sku­pi­ně je pro­slu­lý indi­án­ský sto­pař „Lord Baltimore“ a neú­pros­ný stráž­ce záko­na Joe Lefors, kte­ré­ho pozná­te pod­le bílé­ho ski­m­me­ru. Butch a Sundance nako­nec unik­nou svým pro­ná­sle­do­va­te­lům sko­kem z úte­su do řeky dale­ko pod nimi. Od Etty se dozvě­dí, že oddíl dostal zapla­ce­no od šéfa Union Pacific E. H. Harrimana, aby jim byl v patách, dokud Butche a Sundance neza­bi­je.

Butch pře­svěd­čí Sundance a Ettu, že by se všich­ni tři měli vydat do Bolívie, kte­rou si Butch před­sta­vu­je jako lou­pež­nic­ký ráj. Po pří­jez­du tam je Sundance zdě­šen život­ní­mi pod­mín­ka­mi a na zemi pohlí­ží s despek­tem, Butch však zůstá­vá opti­mis­tou. Zjistí, že umí pří­liš málo špa­něl­sky na to, aby moh­li pro­vést ban­kov­ní lou­pež, a tak se je Etta poku­sí jazyk nau­čit. S ní jako kom­pli­cem se z nich sta­nou úspěš­ní ban­kov­ní lupi­či zná­mí jako Los Bandidos Yanquis. Jejich sebe­dů­vě­ra však kles­ne, když spat­ří muže v bílém klo­bou­ku (pod­pis odhod­la­né­ho stráž­ce záko­na Leforse), a obá­va­jí se, že po nich Harrimanova četa stá­le jde.

Butch navrh­ne, aby se „dali na rovi­nu“, a spo­lu se Sundancem zís­ka­jí prv­ní pocti­vou prá­ci jako hlí­da­či výplat­ní pás­ky pro důl­ní spo­leč­nost. Hned při prv­ním útě­ku jsou však pře­pa­de­ni míst­ní­mi ban­di­ty a jejich šéf Percy Garris je zabit. Butch a Sundance ban­di­ty zabi­jí, což je popr­vé, co Butch něko­ho zastře­lil. Etta jim dopo­ru­čí jako dal­ší zaměst­ná­ní far­ma­ře­ní nebo ran­čer­ství, ale oni dojdou k závě­ru, že rov­ný život není nic pro ně. Etta cítí, že kdy­by se vrá­ti­li k lou­pe­žím, zabi­li by je, a pro­to se roz­hod­ne vrá­tit do Spojených stá­tů.

Butch a Sundance ukrad­nou výplat­ní lis­ti­nu a osla, kte­rý ji pře­vá­žel, a dora­zí do malé­ho měs­teč­ka. Chlapec pozná, že osel má cejch dobyt­ka, a zalar­mu­je míst­ní poli­cii, což vede k pře­střel­ce s psan­ci. Butch musí zou­fa­le utí­kat k oslu pro muni­ci, zatím­co Sundance posky­tu­je kry­cí pal­bu. Zranění se oba muži ukry­jí. Butch navr­hu­je, že dal­ším cílem dvo­ji­ce by měla být Austrálie. Mezitím, aniž by to Butch a Sundance vědě­li, míst­ní poli­cie povo­la­la boli­vij­skou armá­du, aby se s obě­ma psan­ci vypo­řá­da­la. Dvojice, kte­rá si je jis­tá, že se jim poda­ří unik­nout, vyra­zí z budo­vy s namí­ře­ný­mi zbra­ně­mi pří­mo do krupo­bi­tí kulek shro­máž­dě­ných vojá­ků, kte­ří obsa­di­li všech­ny okol­ní pozo­ro­va­tel­ny. Film kon­čí zasta­ve­ným zábě­rem, kdy jsou sly­šet zvu­ky boli­vij­ských vojá­ků stří­le­jí­cích na odsou­ze­né psan­ce.

Produkce

Scénář

William Goldman se popr­vé setkal s pří­bě­hem Butche Cassidyho na kon­ci pade­sá­tých let a s pře­stáv­ka­mi ho zkou­mal osm let, než začal psát scé­nář. Goldman říká, že pří­běh napsal jako původ­ní scé­nář, pro­to­že se mu nechtě­lo dělat výzkum, aby byl stej­ně auten­tic­ký jako román. Goldman poz­dě­ji pro­hlá­sil:

Důvod, proč jsem to napsal... věc, je ta slav­ná věta, kte­rou napsal Scott Fitzgerald, kte­rý byl jed­ním z mých hrdi­nů: „V ame­ric­kých živo­tech nee­xis­tu­jí žád­ná dru­há děj­ství.“ A tak jsem se roz­ho­dl, že to napíšu. Když jsem četl o Cassidym a Longabaughovi a o super­po­zi­ci, kte­rá po nich při­šla - to je feno­me­nál­ní mate­ri­ál. Utekli do Jižní Ameriky a žili tam osm let, a to mě nadchlo: měli dru­hé děj­ství. V Jižní Americe byli legen­dár­něj­ší než na starém Západě ... Je to skvě­lý pří­běh. Ti dva klu­ci a ta krás­ná hol­ka, co odje­li do Jižní Ameriky, a tak. Prostě mi to při­pa­dá jako úžas­ný mate­ri­ál.

Útěk postav do Jižní Ameriky způ­so­bil, že jeden z vedou­cích pra­cov­ní­ků scé­nář odmí­tl, pro­to­že v té době bylo ve wes­ter­no­vých fil­mech neob­vyk­lé, aby hlav­ní hrdi­no­vé utí­ka­li.

Vývoj

Podle Goldmana, když popr­vé napsal scé­nář a poslal ho ke zvá­že­ní, chtě­lo ho kou­pit jen jed­no stu­dio - a to s pod­mín­kou, že obě hlav­ní posta­vy do Jižní Ameriky neu­te­čou. Když Goldman pro­tes­to­val, že se tak sta­lo, šéf stu­dia odpo­vě­děl: „To je mi úpl­ně jed­no. Jediné, co vím, je, že John Wayne neu­tí­ká.“

Goldman scé­nář pře­psal, „nezmě­nil ho o víc než pár strá­nek a násled­ně zjis­til, že ho chtě­jí všech­na stu­dia.“

Role Sundance byla nabíd­nu­ta Jacku Lemmonovi, jehož pro­dukč­ní spo­leč­nost JML pro­du­ko­va­la film Cool Hand Luke (1967) s Newmanem v hlav­ní roli. Lemmon však roli odmí­tl, pro­to­že nerad jez­dil na koni a měl pocit, že už před­tím hrál pří­liš mno­ho aspek­tů posta­vy Sundance Kida. Dalšími zva­žo­va­ný­mi her­ci pro roli Sundance byli Steve McQueen a Warren Beatty, kte­ří ji oba odmít­li, při­čemž Beatty tvr­dil, že film je pří­liš podob­ný fil­mu Bonnie a Clyde. Podle Goldmana si McQueen i Newman pře­čet­li scé­ná­ře ve stej­nou dobu a sou­hla­si­li s natá­če­ním. McQueen nako­nec kvů­li nesho­dám s Newmanem od fil­mu odstou­pil. Oba her­ci se nako­nec spo­ji­li v kata­stro­fic­kém fil­mu The Towering Inferno z roku 1974. Jacqueline Bissetová byla hlav­ní ucha­zeč­kou o roli Etty Placeové.

Mezi mís­ta natá­če­ní pat­ři­lo měs­to duchů Grafton, národ­ní park Zion, stát­ní park Snow Canyon a měs­to St. Tyto oblas­ti jsou i nadá­le oblí­be­ný­mi cíli fil­mo­vé turis­ti­ky, včet­ně Cassidyho stez­ky v Reds Canyonu.

• Zdroj: Anglická Wikipedie
• Photo © 20th Century Fox

- Článek na Kritiky.cz, jehož auto­rem je Jiří Borový, pod­lé­há licen­ci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licen­ci 4.0 Mezinárodní .

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře