Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Klan létajích dýk

Klan létajích dýk

1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

V posled­ní době nej­o­pě­vo­va­něj­ší čín­ský reži­sér, Zhang Yimou, jehož Hrdina byl nomi­no­ván na cenu Akademie vypus­til do svě­ta své dal­ší dílo, a i to má na sobě nálep­ku „Oscar nomi­nee“. Klan léta­jí­cích dýk (pocho­pi­tel­něj­ší by byl Dům léta­jí­cich dýk) je prý napí­na­vým akč­ním fil­mem o kung fu, kte­rý nechce uka­zo­vat oby­čej­né boje, ale i roman­tic­ký pří­běh o lás­ce. No, budiž. Díky úvod­ní­mu slo­vu, zjiš­ťu­je­me, že se oci­tá­me v roce 859 naše­ho leto­poč­tu, v době vlá­dy dynastie Tang. Ta byla v době své­ho roz­kvě­tu jed­nou z nej­o­sví­ce­něj­ších říší čín­ské his­to­rie, nyní se však nachá­zí v úpad­ku. Císař není scho­pen vlád­nout a vlá­da je samo­zřej­mě zko­rum­po­va­ná. Po zemi se šíří nepo­ko­je a čet­né povsta­lec­ké armá­dy se začí­na­jí bou­řit. Ta, kte­rá je nej­vět­ší, ta, kte­rá bere boha­tým a dává chudým si říká Klan léta­jí­cích dýk. Jakousi poli­cej­ní nut­nos­tí je ten­to klan zlik­vi­do­vat, najít jejich nové­ho vůd­ce a zne­škod­nit ho. Hlavní zástup­ci oblas­ti Leo a Jin dosta­nou roz­kaz pola­pit vůd­ce kla­nu během dese­ti dní. Kapitán Leo pode­zí­rá novou taneč­ni­ci v míst­ním Pivoňkovém pavi­lo­nu, sle­pou Mei, že je dce­rou staré­ho vůd­ce. Leo vymys­lí plán, kdy nechá Mei zatknout a vyslý­chat. Když Mei odmít­ne pro­zra­dit coko­li o Klanu léta­jí­cích dýk, dva kapi­tá­ni vymys­lí jiný plán. Kapitán Jin před­stí­rá, že je bojov­ník „Vítr“ a osvo­bo­dí Mei z věze­ní. Tím si zís­ká její důvě­ru a odve­ze ji na skry­tou základ­nu Klanu léta­jí­cích dýk. Jejich záměr se zdá být úspěš­ný, ale „nic není tako­vé, jaké se to zdá být“. Mei se do své­ho tajem­né­ho ochrán­ce brzy zami­lu­je a on do ní. Oba dva se sna­ží nedá­vat své city naje­vo, ale v roman­tic­kých kou­tech pří­ro­dy je těž­ké nepod­leh­nout váš­ni. To se již, ale ve vzdu­chu vzná­ší pach úřed­nic­kých bojov­ní­ků, jenž nezna­jí Jina a jejich plán. A síd­lo Klanu léta­jí­cích dýk, kte­ří jsou všu­dypří­tomní, je na dohled. Tož pří­běh fil­mu ve své nece­lé bar­vi­tos­ti. (Komu to sta­čí, ať radě­ji nečte dál.)

„Hrdina“ měl v sobě zvlášt­ní kouz­lo, zají­ma­vý styl vyprá­vě­ní a jem­ně načrt­nou zají­ma­vou poin­tu na poza­dí sno­vé kra­ji­ny. „Klan léta­jí­cích dýk“ je však pou­ze oby­čej­né love sto­ry léta­jí­cích bam­bu­sů s jas­ným kon­cem, kdy for­ma zakrý­vá myš­len­ku, kte­rá se s tím nechce smí­řit. A tak se lep­ka­vě sna­ží něčím pře­kva­pit, zvrá­tit domněn­ky, ale vše je mar­né. Již při hře na ozvě­nu v Pivoňkovém pavi­ló­nu je pozor­něj­ším jas­né, že to s tou sle­po­tou nebu­de zas tak žha­vé, a poté co kusem lát­ky vytáh­ne meč z pochvy, zakrou­ží s ním nad hla­vou, musí být jas­né všem, že sle­du­jí čín­ské fan­ta­zy, kte­ré pou­ze dob­ře vypa­dá. Ano, vizu­ál­ní a zvu­ko­vá strán­ka fil­mu je sku­teč­ně dohna­ná do nepři­ro­ze­né doko­na­los­ti. Již zmí­ně­ná hra na ozvě­nu, kdy Mei roze­zvu­ču­je svý­mi roze­vlá­tý­mi ruká­vy v kru­hu roze­sta­vě­né bub­ny tak, jak na ně před­tím Leo hází fazo­le, je nej­úchvat­něj­ší scé­nou fil­mu. Přepjatost je jis­tě dal­ším her­cem. Lokace, při­po­mí­na­jí­cí lou­ky a lesy někde u Hoštic nebo v Kokořínském údo­lí, dove­dl Zhang Yimou do pří­rod­ní bez­chyb­nos­ti, sou­hry a bar­vi­tos­ti. Scéna žlu­té­ho lis­tí pře­bí­há do čer­ve­né, vybled­lé lou­ky se mění do zele­ných strom­ků, mod­ré nebe začí­ná bělet. Dokonalost je afek­to­va­nos­tí. A F.A. Brabec se svou Kytice puká závis­tí. Stejně jako všich­ni zvu­ka­ři. Slyšíme všech­ny detai­ly, šumě­ní mate­ri­á­lů, kte­ré se tře, kte­ré na sebe nará­ží. Slyšíme dopa­dy oce­le na sklo, lát­ky na kůži bub­nů, nára­zy šípů do dře­va, kopů do těla, šavlí a mečů do sebe samot­ných, sly­ší­me spa­da­né lis­tí, zlo­me­né vět­vič­ky bam­bu­sů. To vše by se mělo být sou­čás­tí soun­d­trac­ku.

Souboje se svě­do­mi­tě stří­da­jí s intim­ní­mi roz­ho­vo­ry o lás­ce či o pod­lých plá­nech. Bojové stře­dy jsou balet­ně pře­hled­né, zalo­že­né na per­fekt­ní kom­po­zi­ci zábě­rů. Ano, méně se lítá, neko­na­jí se masiv­ní wire-fu, akce jsou více pozemš­těj­ší, ale k jejich spo­ko­je­né­mu pro­ži­tí je pře­ci jen potře­ba odlou­čit se od reál­né­ho myš­le­ní. Jelikož jinak Vám budou vadit léta­jí­cí nože vzdu­chem, kte­ré v něm doká­ží napsat malou náso­bil­ku, šípy, kte­ré se z vese­la kuleč­ní­ko­vě odrá­že­jí od ští­tu, neko­neč­né bam­bu­so­vé oště­py, kte­ré jsou jen o krok za pro­ná­sle­do­va­ný­mi, oště­py, kte­ré svě­do­mi­tě doká­ží vytvo­řit věze­ní. Ale i po tom­to oproš­tě­ní jsou na scé­ně stá­le vybled­lé cha­rak­te­ry postav, kte­rou jsou jen kuli­sa­mi s prázd­ný­mi dia­lo­gy. Dialogy rádo­by filo­zo­fu­jí­cí­mi o vět­ru a lás­ce a nemož­nos­ti. Ani krás­ná Ziyi Zhang (hlav­ní před­sta­vi­tel­ka z Tygra a draka, kte­rá se ve ved­lej­ší roli obje­vi­la i v Hrdinovi) Vás nepod­lo­mí, neu­hra­ne tak, že by jste věři­li slo­vům a činům, jen Vám jis­tě při závě­reč­né scé­ně vykouz­lí úsměv na tvá­ři. Celá tato scé­na se nej­spí­še ode­hrá­vá, pod­le změ­ny poča­sí, asi čtvrt roku. Z  čtyř­líst­ko­vé lou­ky se náh­le stá­vá Sibiř. Nechci popi­so­vat co a jak, i když to všem musí být jas­né, kdo zemře, kdo se obě­tu­je, ale nejde nezmí­nit plyt­kou počí­ta­čo­vě čer­ve­nou krev, nevy­gra­do­va­nost situ­a­ce, zvlášt­ní druh pře­ži­tos­ti, detail­ní záběr letí­cí kap­ky krve, kte­rou dýka roz­sek­ne. Jen se divím, že si člo­věk nevrá­tí bume­ran­go­vou dýku zpát­ky do rány, aby nekr­vá­cel. Zklamáním pro mne byla i vel­ko­le­pá scé­na boje stráž­ců pořád­ku s Klanem léta­jí­cích dýk, vypa­da­jí jako z pohád­ky o dědeč­ko­vi Hříbečkovi, kte­rá se radě­ji neko­na­la.

Na prv­ní pohled krás­ný, uce­le­ný a slič­ný, ale pokud se podí­vá­me blí­že vidí­me a cítí­me jen dutost a prázd­no­tu, samo­ú­čel­nost, kde si všich­ni roz­mýš­le­jí to, co si roz­myš­le­ním roz­mys­le­li. Zhang Yimou není filo­zo­fu­jí­cím čín­ským reži­sé­rem, kte­rý ve fil­mu řeší exis­ten­ci­ál­ní pro­blémy, ale mám pocit, že na poza­dí bojů, by rád byl. Snímek „Klan léta­jí­cích dýk“ je jen tuc­to­vou podí­va­nou s vizu­ál­ní boha­tostí, kte­rý zůstal zasně­žen a pora­žen „Hrdinou“.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Rychle a zběsile: Tokijská jízda - recenze2. srpna 2006 Rychle a zběsile: Tokijská jízda - recenze Rychle a zběsile je tu po třetí. Nadupané auťáky jsou zpět a probíhají zběsilé závody o nejlepšího drift kinga. Ano, jsme v Tokiju, a co v Japonsku frčí? Drift - elegantní jízda, která je […] Posted in Filmové recenze
  • ZLÍNFEST - Rozhovor s Ivanou Andrlovou a Marošem Kramárem 30. května 201829. dubna 2018 ZLÍNFEST - Rozhovor s Ivanou Andrlovou a Marošem Kramárem 30. května 2018 Posted in Videa
  • Kinomol.cz vyhlašuje výroční ceny o Řád Kinomolu18. dubna 2006 Kinomol.cz vyhlašuje výroční ceny o Řád Kinomolu Po dvou letech účinkování na českém internetu se server Kinomol.cz rozhodl vyhlásit vlastní soutěž o nejlepší film roku, v tomto případě roku 2005. Po celý minulý rok hlasovali postupně […] Posted in Filmové recenze
  • Veletrh E3 je podle Los Angeles pro letošní rok zrušený....1. března 2021 Veletrh E3 je podle Los Angeles pro letošní rok zrušený.... Veletrh E3 je podle Los Angeles pro letošní rok zrušený. Vyplývá to z aktualizovaných dokumentů města. Akce by se ale stále mohla uskutečnit digitálně. Posted in Krátké herní aktuality
  • RECENZE – TEMNÉ CESTY27. ledna 2022 RECENZE – TEMNÉ CESTY Autorka: Chevy StevensPřeklad: Eva Hauserová Nakladatelství: OcelotRok vydání v ČR: 2021Vazba: pevná/vázanáPočet stran: 368ISBN: 978-80-88364-12-2Anotace:Již po desetiletí řádí kolem […] Posted in Recenze knih
  • La Monja (2005)31. května 2012 La Monja (2005) Jejich noční můra z minulosti se vrací. Jeptiška je zpět a přišla se pomstít!!! Minulost:Náš příběh začíná na dívčí internátní církevní škole ve Španělsku, kde studuje šest dívek z […] Posted in Horory
  • Hoteliér - 65 %17. května 2022 Hoteliér - 65 % Herec Pavel Landovský má života plné zuby, nemoci mu ztrpčují každý den a nejraději by se vším skončil. Má však kolem sebe lidi, kterým stojí za zájem a úctu. Herecký kolega a režisér Jan […] Posted in Retro filmové recenze
  • Mercy Black (2019)26. května 2023 Mercy Black (2019) Obětuj jí bolest a trochu krve a ona se ti za to odmění. Běda však, když nesplníš svůj slib!Před patnácti lety byly Marina a její kamarádka Rebecca umístěny do psychiatrické léčebny. Obě […] Posted in Horory
  • Vamp (1986)6. října 2016 Vamp (1986)  Hledat striptérku v klubu plném upírů – čiré bláznovství...  Keith a jeho kamarád AJ se chtějí mermomocí dostat do jednoho z nejuznávanějších školních spolků, ale […] Posted in Horory
  • Komiks 1412. října 2016 Komiks 14 Posted in Komiks
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,32655 s | počet dotazů: 237 | paměť: 62343 KB. | 27.11.2024 - 20:31:13