(zatím nehodnoceno)
Loading...Pravděpodobně nejslavnější scénou filmu „Křižník Potěmkin“ (1925) je masakr civilistů na Oděských schodech (známých také jako Primorské nebo Potěmkinovy schody). Tato sekvence je hodnocena jako „klasická“ a jedna z nejvlivnějších v dějinách kinematografie. V této scéně carští vojáci v bílých letních tunikách rytmicky a strojově pochodují po zdánlivě nekonečných schodech a střílejí salvy do davu. Samostatný oddíl jízdních kozáků zaútočí na dav pod schody. Mezi oběťmi je starší žena, mladý chlapec s matkou, student v uniformě a dospívající školačka. Matka tlačící v kočárku nemluvně padá k zemi a umírá, kočárek se skutálí ze schodů mezi prchající dav.
Slavný oděský masakr na schodech se nikdy nestal tak, jak byl natočen. Pravděpodobně jej do děje vložil režisér Sergej Ejzenštejn pro dramatický efekt a pro démonizaci carského režimu. Tato sekvence byla inspirována masakrem na Krvavé neděli 22. ledna 1905, tedy téměř pět měsíců před vzpourou na Potěmkinu. Císařská ruská armáda zahájila palbu na pokojné demonstranty před Zimním palácem v Petrohradě. Přibližně 1 000 lidí bylo zabito nebo zraněno. Tato událost byla katalyzátorem neúspěšné ruské revoluce v roce 1905. Roger Ebert píše: „To, že ve skutečnosti k žádnému carskému masakru na Oděských schodech nedošlo, sotva snižuje sílu scény ...“. Je ironií, že [Ejzenštejn] to udělal tak dobře, že se dnes o krveprolití na Oděských schodech často mluví, jako by se skutečně stalo.“
Douglas Fairbanks a Mary Pickfordová si Ejzenštejnův film pochvalovali během cesty do Moskvy v roce 1926 a po návštěvě Hollywoodu v roce 1929 dostal Ejzenštejn od Paramountu smlouvu „na režii několika filmů podle přání objednavatele“. Jeho navrhované projekty, filmové adaptace románů H. G. Wellse „Válka světů“, Theodora Dreisera „Americká tragédie“ a „Zlato“ (alias „Sutterovo zlato“), byly odmítnuty jako příliš sociálně uvědomělé a nedostatečně komerční, aby ospravedlnily svou délku a náklady. Paramount zrušil smlouvu a 18. listopadu 1930 pak ministerstvo zahraničí oznámilo, že Ejzenštejna a jeho společníky deportuje, protože jsou komunisté.
Ejzenštejn jednou pochválil film Walta Disneyho „Sněhurka a sedm trpaslíků“ (1937) jako jediný nejlepší film, který kdy byl natočen. (IMDb/Wikipedia)
Všechno nejlepší k narozeninám, Sergeji Ejzenštejne!
Nejnovější komentáře