Mass Effect 2 – retro recenze před vydáním legendární edice

Mass2

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Před týd­nem jsem s chu­tí napsal recen­zi na prv­ní Mass Effect, a tak teď nastal čas se zamě­řit na jeho slav­něj­ší pokra­čo­vá­ní. Mass Effect 2 je dle mno­hých tím nej­lep­ším co tri­lo­gie při­ná­ší. V době vydá­ní (leden 2010) se na tuto hru nešet­ři­lo chvá­lou a recen­ze byly plné super­la­ti­vů, ale jak hra obsto­jí dnes?

Druhý Mass Effect začí­ná tam kde prv­ní skon­čil. Shaperd je hrdi­na Citadely, vál­ka s robo­tic­kou rasou Gethů je u kon­ce a Rada stá­le popí­rá mož­nost exis­ten­ce Smrťáků – hroz­by číha­jí­cí v hlu­bo­kém vesmí­ru, kte­rá jed­nou za pár desí­tek tisíc let vyhu­bí inte­li­gent­ní život. A tak je Shaperd i s lodí Normandy poslán na rutin­ní misi, hle­dat zbyt­ky Gethské armá­dy. A jak jinak, mise nedo­pad­ne tak úpl­ně pod­le plá­nu. Tady nechci spo­i­le­ro­vat (i když kaž­dý už asi ví), pro­to­že začá­tek je šoku­jí­cí a napros­to geni­ál­ní.

13 sta­teč­ných

Po kra­tič­kém pro­lo­gu se Shaperd oci­tá ve spá­rech pro-lidské (tero­ris­tic­ké) orga­ni­za­ce Cerberus, s jejíž pomo­cí musí zasta­vit novou hroz­bu v podo­bě záhad­ných Collectorů, kte­ří uto­čí na lid­ské kolo­nie. Ke spl­ně­ní téměř nemož­né­ho úko­lu, musí Shaperd nejdří­ve naver­bo­vat nové spo­leč­ní­ky. Celkem i s DLC je jich 12 a v pří­pa­dě dru­hé­ho Mass Effectu před­sta­vu­jí středo­bod celé hry. Je prav­da že někdy jsou jejich pří­běhy vylo­že­ně klišé (gene­tic­ky vytvo­ře­ný super voják, smr­tel­ně nemoc­ný vyslou­ži­lí asa­sín…), ale i tak vám na nich bude zále­žet. Tedy ale­spoň na vět­ši­ně. A to se mi na téhle hře líbí, ne u všech spo­leč­ní­ků to bude lás­ka na prv­ní pohled. Někteří jsou vylo­že­ně otrav­ní, jiní zase nud­ní, a to při­dá­vá do inter­ak­ce s nimi potřeb­nou dyna­mi­ku.

Dialogy a posta­vy Bioware zkrát­ka umí (uměl?), pří­běh je také parád­ní, ale jeho pro­ve­de­ní je v pří­pa­dě dru­hé­ho Mass Effectu tro­chu hor­ší. Celý pří­běh hry je tem­něj­ší, Shaperd ope­ru­je zejmé­na v oblas­tech, kde vlád­ne bez­prá­ví, a tak při­chá­zí do kon­tak­tu s nej­růz­něj­ší­mi kri­mi­nál­ní­mi živly. Hlavní pří­běh je dáv­ko­ván po něko­li­ka čás­tech a hlav­ní dějo­vá lin­ka je vel­mi dob­rá. Prostor mezi hlav­ní­mi mise­mi je vypl­něn mise­mi rekru­tač­ní­mi, kte­ré jsou sice sou­čás­tí hlav­ní lin­ky, ale pří­běh nijak neroz­vá­dí a jejich smy­sl je pou­ze při­vést do par­ty nové­ho par­ťá­ka. A stej­ně to je i s úko­ly, kte­ré násled­ně pro par­ťá­ky může­te plnit pro zís­ká­ní jejich loa­ja­li­ty. Tyhle mise povět­ši­nou nepo­strá­da­jí nápa­di­tost, ale časem můžou nudit (pří­klon hry více k akci tady nepo­má­há). Já bych tady urči­tě uví­tal vět­ší pes­t­rost nepřá­tel a více pro­pra­co­va­né bossy. Každopádně zla­tý hřeb celé hry před­sta­vu­je posled­ní tzv. sebe­vra­žed­ná mise. Tady se pro­je­ví vaše vzta­hy s ostat­ní­mi čle­ny týmu, a ne kaž­dý tuhle misi pře­ži­je. Jedná se o skvost a abso­lut­ně nechá­pu proč tenhle kon­cept není ve hrách vyu­ží­ván čas­tě­ji.

Zase ty mini­hry

Co se týče hra­tel­nos­ti tak tedy se Bioware při­klo­nil více k akci. To vylo­že­ně není na ško­du, ale někdy už je to stří­le­ní pros­tě otra­va. AI nepřá­tel je znač­ně lep­ší, a tak se může­te občas dostat i do situ­a­cí kdy se sluš­ně zapo­tí­te (hlav­ně sou­bo­je s bossy dáva­jí zabrat). Hru může­te zahá­jit za vyu­ži­tí ulo­že­né pozi­ce z prv­ní­ho dílu, a tak navá­zat na před­cho­zí roz­hod­nu­tí. RPG prv­ky jinak zůstá­va­jí, ač s pár modi­fi­ka­ce­mi, povět­ši­nou stej­né, od jiných Bioware opus­til. V tom­to smě­ru je víta­né ode­brá­ní inven­tá­ře, i když zbra­ní a zbro­jí by moh­lo být více, stej­ně jako mož­nos­tí úprav vzhle­du spo­leč­ní­ků. Celkově sviž­né tem­po hry naru­šu­jí pou­ze zby­teč­né mini­hry a prů­zkum pla­net, achjo. Průzkum pla­net je naštěs­tí pou­ze z oběž­né dráhy, ale i tak je to opruz.

I když je dru­hý Mass Effect v pod­sta­tě pou­ze filler, tak je to filler zvlád­nu­tý nad­mí­ru dob­ře s vel­mi dob­rým pří­bě­hem, jehož výji­meč­nost pod­tr­hu­je začá­tek a konec hry. Příklon k akci Mass Effectu pro­spěl a hra také nabí­zí výbor­ný soun­d­track spo­lu s obstoj­ným gra­fic­kým zpra­co­vá­ním. Celkově se jed­ná o per­fekt­ní hru, kte­rá urči­tě sto­jí za zahrá­ní i pro ty, kte­ří se prv­ní­mu dílu radě­ji vyhnou.

Foto: BioWare