V románu Vinnetou se Shatterhand seznámil s puškařem Henrym, když se vystěhoval do St. Louis: „Neutěšené poměry ve vlasti a řekl bych vrozená touha po činech mne hnaly přes oceán do Spojených států.“[7] Potomstvo musí být za toto rozhodnutí Mayovi vděčné, neboť ony zázračné zbraně - medvědobijka a henryovka - pocházely právě z dílny tohoto puškaře Henryho ze St. Louis. Redakce časopisu Deutscher Hausschatz však tuto verzi, které důvěřují všichni Mayovi čtenáři a kterou ona sama dříve šířila, v pozdějších letech asi neznala. Na příslušný dotaz jednoho čtenáře totiž v roce 1900 odpověděla: „Bohužel, žádnou továrnu na zbraně v St. Louis neznáme. Henryovku Vám opatří každý větší obchod se zbraněmi.“
Ale tak jednoduché to nebylo! Již v roce 1891 nechal May veřejně oznámit: „Ostatně tato henryovka nemá nic společného s jinými puškami, které nesou podobné jméno.“[6] A o několik let později v dopise jednomu čtenáři zdůraznil, aby se měl na pozoru a nezaměňoval jeho henryovku se známou Henryho-Winchesterovou puškou: „Odpusťte, že jsem nemohl odpovědět dříve; byl jsem pozván na lov zubra na Kavkaz, kde chtějí vidět střílet Old Shatterhanda (tedy mne). A zde doma teď leží cca 4 000 dopisů od čtenářů, kteří chtějí odpověď... Můj Henry nemá se zmíněným Winchesterem nic společného... Má henryovka je jediná puška na světě, která má 25 ran.“[8]
Protože Karel May umístil svého puškaře Henryho do St. Louis, zatímco vynálezce Henryovy opakovačky, Benjamin Tyler Henry (1821-1898) působil v Claremontu (New Hampshire), Springfieldu (Massa-chussets), Windsoru (Vermont) a New Havenu (Connecticut), nelze tuto románovou postavu zaměňovat s historickým současníkem stejného jména a profese.
Vlastně, jak se zdá, není vůbec jisté, odkud hrdina románů Karla Maye své zbraně skutečně vzal. V dřívějších publikacích přicházejí ke slovu další varianty. Podle jedné z nich hrdina svoji buvolobijku a henryovku koupil i s revolverem a bowieovým nožem ve Front Street v St. Louis, kde, jak každý lovec ví, jsou k mání ty nejlepší a nejspolehlivější zbraně na světě. V jiném vyprávění je jako výrobce henryovky označen jistý Jake Hawkins ze St. Louis, nejlepší puškař ve Státech. A v již citovaném dopise z roku 1894 o medvědobijce May uvedl: vyrobena proslulou firmou M. Flirr, San Francisco. Snad tisková chyba a za původním označením „M. Flire“ se neskrývá nic jiného než „rifle“?
Poznámky:
[1] Dopis Karla Maye, 2. 11. 1894, v: Frankfurter Zeitung, říšské vydání, z 1. 4. 1937.
[2] Karel May, Deadly dust, v: Dt. Hausschatz, Regensburg, VI (1879/80).
[3] Karel May, Oranže a datle, Freiburg 1894.
[4] Karel May, Růže z Kairvánu, Osnabrück 1894.
[5] Karel May, „Vánoce!“, Freiburg 1897.
[6] V: Deutscher Hausschatz, Regensburg, XVIII (1891/92).
[7] Karel May, Vinnetou, rudý gentleman, sv. I, Freiburg 1893.
[8] Dopis Karla Maye J. Martinimu, Mühlhausen, 22. 6. 1895; sděleno od L. Patsche z Vídně.
[9] Karel May, Satan a Jidáš, sv. II, Freiburg 1897.
[10] Karel May, V Kordillerách, Freiburg 1894.
[11] Karel May, V balkánských roklinách, Freiburg 1892.
[12] E. Weber, Karel May - kritické povídání, v: K otázkám spisů pro mládež, Lipsko 1903.
[13] Karel May, Černý mustang, In: Der Gute Kamerad, Stuttgat, Berlín, Lipsko, XI (1896/97).
[14] Karel May, Syn lovce medvědů, Stuttgart, Berlín, Lipsko 1890.
[15] Ramon Díaz de la Escosura (Karel May), Lesní Růžička, Drážďany (1882).
[16] G. Ferry, Zálesák, Stuttgart, Berlín, Lipsko, bez vročení.
[17] Karel May, V zemi máhdího, sv. III, Freiburg 1897.
[18] Karel May, Old Surehand, sv. III, Freiburg 1897.
[19] Sdělení Dr. Wilhelma Schevena, Drážďany, 21.12.1927; archív K. Hoffmanna
[20] Sdělení Dr. Johannese Schützeho, Chemnitz, 31.12.1927; archív K. Hoffmanna.
[21] Neues Wiener Abendblatt, 24. 2. 1937.
[22] E. E. Kisch, Ve vile „Shatterhand“. Interview s Karlem Mayem, v: Bohemia, Praha, čís. 133, 15. 5. 1910.
[23] Bohemia, Praha, 14. 10. 1898.
[24] Dopis Karla Maye F. E. Fehsenfeldovi, Freiburg i. Br., 27. 7. 1897, v: K. Gu- enther, Karel May a jeho nakladatel, Radebeul 1933.
[25] Materiály May-clubu Mnichov (1898); sděleno od L. Patsche, Vídeň.
[26] Dopis Karla Maye Carlovi Felberovi, Hamburk, 18. 5. 1897.
[27] Karel May, Vinnetou, sv. IV, Freiburg 1910.
[28] J. Pugs, Ruční palné zbraně, Berlín 1970
[29] M. Thierbach, Historický vývoj ručních palných zbraní, Drážďany 1886/87.
[30] J. Schön, Historie ručních palných zbraní, Drážďany 1858.
[31] J. Fanta, Zbraně v románech Karla Maye, v: KMJB 1932.
[32] B. Wandolleck, Střelné zbraně v románu Vinnetou, v: KMJB 1923.
Použitá literatura:
- HOFFMANN, Klaus. Silberbüchse - Bärentöter - Henrystutzen, „das sind die drei berühmtesten Gewehre der Welt“, Herkunft, Wirkung und Legende. In Jahrbuch der Karl-May-Gesellschaft 1974. Hamburg: Hansa-Verlag, 1973. Přeložil Dr. Jan Koten.
- JORDÁN, Karel. Muž zvaný Old Shatterhand. Praha: Toužimský & Moravec, 1997. ISBN 80-85773-79-1.
Části seriálu: Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška
- Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška ...to jsou tři nejslavnější zbraně Divokého západu
- Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška - Jak Karel May ke svým zázračným zbraním přišel?
- Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška - V čem spočívalo tajemství henryovky?
- Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška - Vinnetouova stříbrná puška
- Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška - Old Shatterhandova henryovka
- Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška - Medvědobijka
- Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška - Stříbrná puška
Nejnovější komentáře