Fimfárum Jana Wericha

Fimfarum

Celovečerní ani­mo­va­né pásmo na moti­vy stej­no­jmen­né kni­hy Jana Wericha. Vtipné i pouč­né vyprá­vě­ní o věcech pohád­ko­vých i kaž­do­den­ních, o čer­tech, zázra­cích, ale i o úpl­né oby­čej­ných ľid­ských sla­bos­tech a situ­a­cích. Výtvarné poje­tí pří­bě­hů přes­ně vysti­hu­je humor a atmo­sfé­ru pohá­dek Až opa­dá lis­tí z dubu, Franta Nebojsa, Lakomá Barka, Splněný sen a Fimfárum...

Fimfárum Jana Wericha před­sta­vu­je v his­to­rii čes­ké­ho fil­mu uni­kát­ní lout­ko­vě ani­mo­va­ný pro­jekt, kte­rý vzni­kl na motiv něko­li­ka pří­bě­hů z kni­hy Fimfárum. Tato sbír­ka humo­ris­tic­kých pohá­dek Jana Wericha stá­la na těs­né hra­ně mezi pohád­ko­vým a lido­vým vyprá­vě­ním, při­čemž někte­ré pohád­ky Werich vymys­lel sám a někte­ré pře­vzal ať už od lokál­ních auto­rů nebo ze zahra­ni­čí. Kniha samot­ná vznik­la v roce 1960, Werich poz­dě­ji zemřel v roce 1980. Přesto všech­no ale v roce 2002 defi­ni­tiv­ně došlo na rea­li­za­ci lout­ko­vé­ho ani­má­ku, kte­rý někte­ré (kon­krét­ně 5 pohá­dek z Werichovy sbír­ky) pře­vy­prá­věl ve zce­la spe­ci­fic­kém lout­ko­vém podá­ní a díky fak­tu, že Werich dáv­no před smr­tí sti­hl své povíd­ky zpra­co­vat v audi­o­ver­zi se tak prv­ní (a poz­dě­ji i dru­há a tře­tí) fil­mo­vá pře­dě­láv­ka Werichovy sbír­ky nemu­se­la obe­jít bez Werichova hla­su.

Nutno hned na začá­tek dodat, že povíd­ky Až opa­dá lis­tí z dubu a Lakomá Barka v režii Vlasty Pospíšilové vznik­li už dáv­no před rea­li­za­cí celo­ve­čer­ní sbír­ky (Až opa­dá lis­tí z dubu vyšlo v roce 1991, Lakomá Barka už v roce 1986) a byli poz­dě­ji zařa­ze­ny prá­vě do toho­to sním­ku pro jehož úče­ly se rea­li­zo­va­li i povíd­ky Franta Nebojsa, Splněný sen a Fimfárum. Kromě Vlasty Pospíšilové se reži­sé­rem toho­to zpra­co­vá­ní stal také Aurel Klimt, kte­rý s reži­sér­kou rea­li­zo­val povíd­ku Franta Nebojsa a sám Fimfárum, při­čemž Pospíšilová rea­li­zo­va­la povíd­ku Splněný sen. Právě spo­leč­nou prá­ci Klimta a Pospíšilové tak vznik­la tohle vel­mi spe­ci­fic­ké zpra­co­vá­ní, kte­ré Werichovo pohád­ky vystih­lo v nej­lep­ším mož­ném svět­le.

Musí se počí­tat s tím, že se Werich rea­li­za­ce ani jed­né pře­dě­láv­ky povíd­ky nedo­žil a tudíž těž­ko říct, zda by byl sám Werich z pře­dě­lá­vek svých poví­dek nad­še­ný. Něco se ale téhle vrchol­né ukáz­ce lout­ko­vé­ho umě­ní musí nechat- Má pros­tě nesku­teč­né kouz­lo a vel­mi ori­gi­nál­ním způ­so­bem Werichovy povíd­ky zpra­co­va­la. Obsahuje při­tom i prv­ky, kte­ré povíd­ky v kni­ze neob­sa­hu­jí a kte­ré jsou dost mož­ná na pová­že­nou v oblas­ti ani­mo­va­né­ho fil­mu, kte­rý by měl být pořád pri­már­ně pro děti, přes­to se ale přes vylo­že­nou čáru vylo­že­ně nejde. Některé výje­vy a vizu­ál­ní sty­li­za­ce mož­ná může mlad­ší­mu divá­ko­vi při­vo­dit pár noč­ních můr, nicmé­ně se ale zpra­co­vá­ní Werichových poví­dek pořád daří vystih­nout pohád­ko­vé kouz­lo. Ale někte­ré momen­ty jako likvi­da­ce zom­bie šta­m­gas­tů v hos­po­dě ve Frantu Nebojsovi nebo pomo­če­ní se Knížepána ve Fimfárum už jdou oprav­du přes čáru.

Vynikající atmo­sfé­ře pomá­há i soun­d­track na kte­rém se podí­le­li i Petr Hapka nebo Vladimír Merta a napří­klad sek­ven­ce v pekle v povíd­ce Až opa­dá lis­tí z dubu nebo vyvrh­nu­tí řetě­zu z Fimfárum fun­gu­jí přes­ně tak dob­ře prá­vě kvů­li hudeb­ní­mu dopro­vo­du. Celkově jde též po zvu­ko­vé a kame­ro­vé strán­ce o napros­to vzo­ro­vou prá­ci toho jak tak­to nároč­ný pro­jekt zpra­co­vat a doka­zu­je, že dlou­há doba strá­ve­ná nad rea­li­za­cí této pohád­ky při­nes­la dost mož­ná nej­lep­ší čes­kou pohád­ku 21. sto­le­tí.

Ota Jirák jako nevi­dě­ný vyprá­věč, jehož hlas je záro­veň vyu­žit pro pasá­že, hláš­ky či emo­ce, kte­ré Werichova audi­ok­ni­ha neob­sa­hu­je byl vybrán vel­mi dob­ře a prá­vě díky němu mají ty povíd­ky něja­kou duši a nejde jen o němé lout­ky, kte­ré jsou dopro­vá­ze­ny Werichovým vyprá­vě­ní.

Zásadní kla­dy toho­to sním­ku ale obsa­hu­je už původ­ní předloha/sbírka pohádek- Werich se už ve své kni­ze vylo­že­ně vysmí­vá lid­ským sla­bos­tem jako je alko­ho­lis­mus, nevě­ra či cham­ti­vost a vždy tyto zásad­ní moti­vy pře­že­ne do oprav­du humor­ných vod. A pře­de­vším zde vel­ký prim hra­je fakt, že se zde pra­cu­je se slov­ním humo­rem a vět­ši­na pohá­dek nako­nec skon­čí hoř­ko­slad­kým dojmem. Ať už ale trá­ví­te čas s Čuperou z Až opa­dá lis­tí z dubu, Frantou Nebojsou ze stej­no­jmen­né povíd­ky nebo pří­liš Dobráckým ková­řem z Fimfárum tak je o zába­vu posta­rá­no a žád­ná pohád­ka není vylo­že­ně špat­ná. Některé jsou mož­ná slab­ší (Lakomá Barka, Splněný sen), ale i ta nej­slab­ší je mini­mál­ně nad­prů­měr­ná. A to se pros­tě musí oce­nit.

Fimfárum měl spe­ci­fic­ké kouz­lo, kte­ré se násled­né Fimfárum 2 a Fimfárum 3: Do tře­ti­ce vše­ho dob­ré­ho poku­si­li napo­do­bit a i ten­to­krát to dopadlo fajn. Kouzlo jed­nič­ky ale nadá­le zůstá­vá jedi­neč­né a to je para­dox­ní vzhle­dem k tomu jak lout­ko­vá ani­ma­ce od té doby zase pokro­či­la. Jenomže zde je zase důle­ži­té dodat kla­sic­kou zná­mou věc, že upgra­de logic­ky nezna­me­ná lep­ší zále­ži­tost a zasta­ra­lej­ší je mož­ná někdy pře­ci jen lep­ší. A to pla­tí prá­vě i o fil­mo­vém Fimfárum Jana Wericha.........

OBLÍBENOST POVÍDEK:

1. Fimfárum
1. Franta Nebojsa
1. Až opa­dá lis­tí z dubu
1. Splněný sen
1. Lakomá Barka

Trailer:

Verdikt: 4 z 5

Photo © Česká tele­vi­ze