(zatím nehodnoceno)
Loading...Tajemství henryovky spočívalo v konstrukci a toto tajemství Karel May úzkostlivě chránil. „Měl jsem henryovku s 25 kulkami v pažbě,“ zní nejstarší známá verze. Později May ve svých knihách stále hovoří o pušce s krátkou hlavní a s kulovitým uzávěrem nebo o pušce s krátkou hlavní, jejíž uzávěr se zdál být zvláštní konstrukce. Na jiném místě se říká: „Jistota zásahu 1500 m. Náboje jsou uloženy v excentricky se otáčející kouli.“ Onu osudnou excentrickou kouli, která měla tvořit uzávěr henryovky Mayovy intence, mohl člověk obdivovat u puškaře Henryho v St. Louis jako neopracovaný „mnohostranný kus železa, jehož rohy začal (Henry) opilovávat. Toto železo bude koulí, která se bude excentricky pohybovat; 25 otvorů v ní bude obsahovat právě tolik nábojů. Při každém výstřelu se koule pootočí, nejbližší patronou k hlavni.“[7]
Jak ale tento kulovitý uzávěr fungoval? O tom poskytl May rozdílné údaje. Jednou pohyboval koulí palec, pak spoušť, pak se dokonce otáčela automaticky: „Zalícil jsem a střílel, po každé ráně se excentricky pohybující se koule s náboji palcem pootočila.“[9] „Vystřelil jsem ..., tím, že jsem spouští pohyboval koulí, která obsahovala náboje, deset ran.“[10] „Tato koule zde za hlavní obsahuje náboje, při každém výstřelu se pohybuje sama od sebe tak, že se příští otvor s nábojem přiloží k hlavni.“[11] V roce 1897 ale May před velkou společností prohlásil: „Mou henryovku nepochopíte. Celé tajemství je mezi hlavní a pláštěm hlavně.“[12] Tedy žádná excentrická koule?
Tyto od sebe odlišné Mayovy údaje o jeho karabině dávají najevo, že on sám neměl žádnou skutečnou představu, jak Henryho opakovačka vypadala a fungovala. Ve zbraně-technické oblasti ukázal May povážlivé slabosti. Méně kritičtí byli Mayovi nesčetní čtenáři, kteří mu rádi věřili i následující ujišťování: „Kdyby někdo nabízel majiteli deset tisíc, dvacet tisíc dolarů nebo ještě víc ..., Old Shatterhand by se smíchem odešel, před jeho smrtí tu pušku nesmí nikdo dostat, ani k prozkoumání ne.“[13] „Za henryovku Mayovi nabízeli velmi vysoké částky, on ji ale neprodá a žádnému jinému člověku neposkytne ani pohled do její konstrukce. Vaše přání tedy bohužel nemůže být splněno.“[6] Tuto zprávu musel s politováním Deutscher Hausschatz sdělit jednomu čtenáři.
Poznámky:
[1] Dopis Karla Maye, 2. 11. 1894, v: Frankfurter Zeitung, říšské vydání, z 1. 4. 1937.
[2] Karel May, Deadly dust, v: Dt. Hausschatz, Regensburg, VI (1879/80).
[3] Karel May, Oranže a datle, Freiburg 1894.
[4] Karel May, Růže z Kairvánu, Osnabrück 1894.
[5] Karel May, „Vánoce!“, Freiburg 1897.
[6] V: Deutscher Hausschatz, Regensburg, XVIII (1891/92).
[7] Karel May, Vinnetou, rudý gentleman, sv. I, Freiburg 1893.
[8] Dopis Karla Maye J. Martinimu, Mühlhausen, 22. 6. 1895; sděleno od L. Patsche z Vídně.
[9] Karel May, Satan a Jidáš, sv. II, Freiburg 1897.
[10] Karel May, V Kordillerách, Freiburg 1894.
[11] Karel May, V balkánských roklinách, Freiburg 1892.
[12] E. Weber, Karel May - kritické povídání, v: K otázkám spisů pro mládež, Lipsko 1903.
[13] Karel May, Černý mustang, In: Der Gute Kamerad, Stuttgat, Berlín, Lipsko, XI (1896/97).
[14] Karel May, Syn lovce medvědů, Stuttgart, Berlín, Lipsko 1890.
[15] Ramon Díaz de la Escosura (Karel May), Lesní Růžička, Drážďany (1882).
[16] G. Ferry, Zálesák, Stuttgart, Berlín, Lipsko, bez vročení.
[17] Karel May, V zemi máhdího, sv. III, Freiburg 1897.
[18] Karel May, Old Surehand, sv. III, Freiburg 1897.
[19] Sdělení Dr. Wilhelma Schevena, Drážďany, 21.12.1927; archív K. Hoffmanna
[20] Sdělení Dr. Johannese Schützeho, Chemnitz, 31.12.1927; archív K. Hoffmanna.
[21] Neues Wiener Abendblatt, 24. 2. 1937.
[22] E. E. Kisch, Ve vile „Shatterhand“. Interview s Karlem Mayem, v: Bohemia, Praha, čís. 133, 15. 5. 1910.
[23] Bohemia, Praha, 14. 10. 1898.
[24] Dopis Karla Maye F. E. Fehsenfeldovi, Freiburg i. Br., 27. 7. 1897, v: K. Gu- enther, Karel May a jeho nakladatel, Radebeul 1933.
[25] Materiály May-clubu Mnichov (1898); sděleno od L. Patsche, Vídeň.
[26] Dopis Karla Maye Carlovi Felberovi, Hamburk, 18. 5. 1897.
[27] Karel May, Vinnetou, sv. IV, Freiburg 1910.
[28] J. Pugs, Ruční palné zbraně, Berlín 1970
[29] M. Thierbach, Historický vývoj ručních palných zbraní, Drážďany 1886/87.
[30] J. Schön, Historie ručních palných zbraní, Drážďany 1858.
[31] J. Fanta, Zbraně v románech Karla Maye, v: KMJB 1932.
[32] B. Wandolleck, Střelné zbraně v románu Vinnetou, v: KMJB 1923.
Použitá literatura:
- HOFFMANN, Klaus. Silberbüchse - Bärentöter - Henrystutzen, „das sind die drei berühmtesten Gewehre der Welt“, Herkunft, Wirkung und Legende. In Jahrbuch der Karl-May-Gesellschaft 1974. Hamburg: Hansa-Verlag, 1973. Přeložil Dr. Jan Koten.
- JORDÁN, Karel. Muž zvaný Old Shatterhand. Praha: Toužimský & Moravec, 1997. ISBN 80-85773-79-1.
Části seriálu: Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška
- Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška - Jak Karel May ke svým zázračným zbraním přišel?
- Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška - Medvědobijka
- Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška - Old Shatterhandova henryovka
- Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška - Stříbrná puška
- Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška - V čem spočívalo tajemství henryovky?
- Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška - Vinnetouova stříbrná puška
- Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška ...to jsou tři nejslavnější zbraně Divokého západu
Nejnovější komentáře