Lollipop Monster (2011)

Snímek Lollipop Monster jsem shlé­dl vče­ra večer v pří­jem­ném pro­stře­dí kinosá­lu Oko, tak­že jsem snad ješ­tě pln dojmů a záro­veň mám již dosta­teč­ný odstup od vidě­né­ho.
Příběh se ode­hrá­vá v sou­čas­nos­ti v Německu a jeho hrdin­ka­mi jsou dvě mla­dé hol­ky věkem oko­lo 15, Oona a Ari, kte­ré nema­jí zrov­na leh­ké dospí­vá­ní (a kdo jej také má, že?). Obě totiž žijí v rodi­nách, kde je „cosi shni­lé­ho“, prá­vě nepo­cho­pe­ní svě­ta dospě­lých, jeho faleš­nos­ti a kla­mu vede ony děv­ča­ta k dost radi­kál­ním věcem, jež vyvr­cho­lí poměr­ně drs­ným závě­rem.
Na fil­mu mě vel­mi zau­ja­la jeho kame­ra, pou­ží­vá zají­ma­vé fil­try, semtam na plát­no vstou­pí i něja­ká ani­ma­ce. Pozoruhodný je i hudeb­ní výběr, kte­rý je tako­vou smě­si tvrd­ší­ho industri­a­lu, což pod­le mého názo­ru dost dob­ře demon­stru­je dospí­vá­ní, jeho ten­den­ci být ori­gi­nál­ní, ale záro­veň někam nále­žet, hle­dá­ní své image, apod. Toto pod­po­ru­jí i vel­mi dob­ré herec­ké výko­ny zejmé­na obou dívek, kte­ré půso­bí nenu­ce­ně, při­ro­ze­ně, kon­krét­ně pro­mě­na z „bar­bí­ny“ na takovou...ehm...dívku leh­čích mra­vů je udě­lá­na doce­la zda­ři­le.
S fil­mem jsem byl vel­mi spo­ko­je­ný, tro­chu mi při­po­mněl novo­ze­lánd­ská Nebeská stvo­ře­ní, švéd­ský Fucking Amal, či řec­ký sní­mek Hardcore. Každopádně jej dopo­ru­ču­ji všem lidem, kte­rým se líbi­ly výše jme­no­va­né dva fil­my, či lidem, kte­ří se rádi díva­jí na svět pohle­dem dospí­va­jí­cí­ho (a konec­kon­ců i těm, kte­ří se rádi ve fil­mech díva­jí na sex, pro­to­že toho je tam doce­la dost - i když nikdy není pou­žit bez­ú­čel­ně).