Je tomu už více než 5 let, kdy talentovaný americký komik, herec a muzikant ve středním věku Jordan Peele po celé světě šokoval masy lidí svým filmařským debutem, brilantně zrežírovaným hororem Get Out (Uteč), kde sází především na tísnivou atmosféru a velké tajemství, kolem kterého se točí hlavní zápletka, ale neodpustil si ani hořkou výpověď o rasismu.
Netrvalo ani dva roky a Jordan Peele přišel s o poznání spletitějším hororem Us (My), který významně zarezonoval nejen kritickou obcí, a jediné, co předčilo prvotní očekávání, byly následné kontroverze. Svým druhým počinem Jordan Peele navždy rozdělil fanoušky hororů na dva nekompromisní tábory. Jedni ho velebí za netradiční pojetí žánru a pídí se po skrytých poselstvích, druzí ho naopak osočují z nabubřelosti a tvrdí, že v opojení vlastní slávou stvořil něco, co nedává žádný smysl. Tak či onak, zdá se, že palčivé, nezodpovězené otázky se počínaje tímto snímkem navždy staly nepsanou alfou a omegou jeho tvorby.
Kromě režie a scenáristiky se Jordan Peele také aktivně věnuje filmové produkci – pod vlastní značkou Monkeypaw Productions se podílel na vzniku životopisného dramatu BlacKkKlansman a produkoval i obstojné pokračování kultovního devadesátkového Candymana. Trvalo tedy další tři roky, než světlo světa spatřil jeho třetí autorský projekt Nene, který do českých kin dorazí už 18. srpna. Pojďme se na něj tedy podívat pod drobnohledem.
Příběh se točí kolem rodiny Haywoodových, kteří bydlí na farmě uprostřed ničeho a už po generace se zabývají cvičením koní. Život dospělého OJaye Haywooda zničehonic zkomplikuje náhlá smrt jeho otce, na kterého z nebe spadne jakýsi předmět a vážně ho zraní. Při cestě do nemocnice otec blouzní a v agonii řekne několik zdánlivě nesmyslných slov, načež umírá. Jeho smrt nepřímo zapříčiní, že rodinnou farmu a připojené pozemky navštíví i OJayova upovídaná sestra Emerald. Společně jsou pak svědky něčeho, co by se s klidným svědomím dalo označit jako paranormální aktivita. Vše nasvědčuje tomu, že s tímto kalifornským vyprahlým údolím je něco šeredně v nepořádku…
Jako ochutnávka stačí. Jordan Peele je jedním z těch režisérů, na jejichž filmy se vyplatí chodit bez většího ponětí o zápletce, která se většinou stejně ani nedá zformulovat jednou větou bez vyzrazení ústředního tajemství, protože velká část zábavy plyne právě ze zvědavosti z neznámého. Proto se v následujícím rozboru zdržím jakýchkoli spoilerů. Jediné, co ještě prozradím, je, že půjde o UFO – tedy neidentifikovatelný létající objekt. Ale to už asi stejně tušíte.
Nene je strhující mysteriózní sci-fi thriller s hororovými prvky, který v prvních dvou třetinách umně buduje napětí, stupňuje strach z nevyzpytatelného vetřelce a rázně zvyšuje sázky. Stojí především na dynamické kameře famózního Hoyte van Hoytemi, která předává emoce tam, kde scénář pokulhává, a vypráví příběh tehdy, když už vlastně ani slova nestačí. O novém snímku Jordana Peela platí více něž o jakémkoliv z předchozích, že je potřeba ho vidět, zažít a vstřebat, nikoli pochopit.
Přílišná artovost se právem může jevit jako dosti ošidné rozhodnutí, se kterým Peele v rámci své tvorby už párkrát úspěšně koketoval, nyní s ním však spíš toporně zápolí. Ani svěží přístup, který má tak daleko od ubíjející polopatičnosti, pro mnohé zkrátka nevyváží to, že Nene jednoduše nedává smysl. Režisér sice sám v rozhovorech neochvějně tvrdí, že má všechno promyšlené do posledního detailu, ale na tom dohromady nesejde – do filmu se mu to dostat nepodařilo. Osobně nemám problém přistoupit na hru, kdy sám musím dumat nad nezodpovězenými otázkami, ale bohužel čím víc o tomto snímku přemýšlím, tím spíš se nemohu zbavit pocitu, že poslední důležité pojítko, které by takovou hru vůbec umožnilo, zůstalo trčet ve střižně. Děj působí příliš nesourodě, neuceleně a vyznívá do neurčita bez jakékoliv pointy. Spočívala snad právě v tom režisérská vize? Nevím. Nemyslím si. Suď bůh. Já jen vím, že pokud boj se záporákem probíhá na vcelku racionálních principech, pak by i zápletka měla být – alespoň vcelku – odůvodnitelná rozumem. Jakože není.
Jordan Peele si také neodpustil nahodilé mezižánrové skoky. Povedlo se mu to na výbornou, přesto i zde je do čeho si rýpnout. Konkrétně za přebytečné, až rušivé bych jednoznačně označil komediální prvky, tedy jakési krátké skeče zakončené zvoláním „Ne ne!“ s cílem odkázat na název filmu. Snad pokaždé přišly v nevhodnou chvíli, právě když snímek pracně budoval skličující atmosféru, a vydané úsilí tak vždy spolehlivě anulovaly.
Za zmínku stojí i nedostatečná práce s postavami, jelikož Jordan si tentokrát trošku zahrál na Nolana a na nějaké charakterní vývoje anebo projevy hlubších emocí než „Pomoc mimozemšťan!“ a „Hurá na mimozemšťana!“ se s noblesní grácií vyprdl. K tomu nezbývá než ironicky připomenout, že Hoyte van Hoytema točil i Tenet. Náhoda? Asi. Asi jo…
Verdikt: „Nejoriginálnější létající talíř, co jsem na filmovém plátně kdy viděl, a že jsem ještě žádný neviděl!“
8/10
Nejnovější komentáře