Kapitán Marco Silvestri se plaví na své lodi po moři a vše probíhá jako vždy. Jediným vyrušením klidné plavby je telefonát od sestry Sandry. Léta se neviděli, ale její prosba je velmi naléhavá, a tak Marco spěchá do Paříže. Doví se, že jeho švagr spáchal sebevraždu, neteř je hospitalizována na klinice a rodinný podnik je v úpadku. A teď je na Marcovi, aby rodinu zabezpečil a zjistil, kdo za vše může. Nejdříve to vypadá, že za vším stojí bohatý a mocný obchodník Edouard Laporte. Marco se proto přistěhuje do domu, kde bydlí jeho milenka se synem, a plánuje pomstu. Postupně však zjišťuje, že vše není tak, jak se zdálo a nakonec na vše doplatí sám.
Film se v originále jmenuje „Les Salauds“, anglicky „Bastards“, v českém překladu je pak film znám jako „Bastardi“ nebo jako „Parchanti spí dobře“.
Režisérkou filmu je Claire Denis, která svůj snímek představila letos v Cannes v sekci Jiný pohled. Denis původně studovala ekonomii, ale pak vystudovala filmovou školu IDHEC (La Femis), kde dnes také vyučuje. Léta působila jako asistentka režie u Wima Wenderse, Jima Jarmsuche, Johna Casaavetese či Jacquese Rivetta. To mělo vliv na její vlastní filmovou tvorbu. Ve svých filmech vyjadřuje dějové zvraty a charaktery obrazem, pomocí ticha, výtvarna a „řečí těl“. Samozřejmostí jsou také pomalé záběry, místy až nudné, protože jim chybí svižnost a zaujetí pro diváka.
Do hlavní postavy kapitána Marca obsadila režisérka svého oblíbeného herce Vincenta Lindona a do role jeho milenky Sandry pak obsadila Chiaru Mastroianni. Lindon zahrál svého kapitána velmi dobře, ve své roli je opravdu přesvědčivý. Mastroianni zahrála milenku bohatého obchodníka dobře, ale v roli matky působí věrohodněji. Jejího partnera Laporteho si zahrál Michael Subor, který zahrál „mafiána“ v letech, ale stále má své kouzlo. Trojúhelník Marco - Sandra - Laporte je sice zajímavý, ale stejně je stále více jasné, kdo bude v této hře vítězem.
Hudbu k filmu vytvořila skupina Tindersticks, kterou charakterizuje syntéza orchestrálních prvků, jazzy a soulu. Skupina nahrála hudbu již k několika předchozím filmům Claire Denis. Již od prvních minut filmu tak na diváka působí hudba, která se hodí spíše ke klidnějším tématům a ne do dramatického filmu. Je s podivem, že člověk po pár minutách neusnul, protože ve filmu je minimum dialogů a hudba je opravdu uspávací. Pokud ale chtěl někdo z tvůrců dát do kontrastu dramatičnost děje a hudební složku, tak se mu to opravdu povedlo.
Film je zařazen do kategorie thrilleru a díky tématu do této skupiny určitě patří. Ale to, jak byl příběh zfilmován, doplněn hudbou a sestříhán, filmu spíše uškodilo. Škoda, že autoři nenatočili film ve svižnějším tempu a s větší dramatičností. Pak by totiž diváky zaujal a byl by skvělým dramatickým až thrilerovým filmem.
