O princi Čekankovi, jak Putoval za princeznou a o všelijakých dobrodružstvích, která se mu přihodila

Patrik Ouředník mne zau­jal už před mno­ha lety. Tehdy to bylo také moje prv­ní setká­ní se Šmírbuchem jazy­ka čes­ké­ho, tedy slov­ní­kem nekon­venč­ní češ­ti­ny. Ovšem autor, kte­rý v odbor­né lite­ra­tu­ře uve­de 180 výra­zů pro sou­lož, si musí zís­kat srd­ce nejed­no­ho inte­li­gent­ní­ho člo­vě­ka.

Na Prince Čekanku jsem nara­zil zce­la náho­dou, ostat­ně jako na mno­ho dal­ších svaz­ků, kte­ré mi kdy pro­šly ruka­ma.

Původně jsem totiž hle­dal zce­la jinou pohád­ku, ovšem kni­hov­ní a inter­ne­to­vé data­bá­ze mi nabíd­ly prá­vě ten­to ten­ký sva­zek. Protože už samot­né jmé­no prin­co­vo mne zau­ja­lo, zapá­t­ral jsem dál. Krom toho autor sám byl záru­kou něče­ho zají­ma­vé­ho.

Moje pát­rá­ní bylo koru­no­vá­no úspě­chem cel­kem rych­le. Tak jsem držel doma dal­ší výpůjč­ku z knihov­ny a pro­bí­ral se s úsmě­vem na tvá­ři strán­ka­mi nád­her­né hry se slo­vy, pís­men­ky a pohád­ko­vým pří­bě­hem. Ten tu, prav­da, není v prv­ní linii. Pro Patrika Ouředníka je hlav­ní krás­ná hra se slo­vy, s rýmy, slov­ní­mi hříč­ka­mi a pros­tě s jazy­kem jako tako­vým. Což nezna­me­ná, že by pří­běh jak­ko­li pokul­há­val. Plyne si svým tem­pem a může­te ho mít odby­tý za deset minut, nebo si ho uží­vat podob­ně, jako když si po dva­cá­té pouš­tí­te kla­sic­kou Noc na Karlštejně. Myslím teď na mys­li film Zdeňka Podskalského, niko­li diva­del­ní hry či dal­ší ver­ze.

„Jmenoval se Amadeus Bubulus Cyprius Dalameus Eukalyptuj Filipius Galimatiáš. Ale kama­rá­di mu říka­li Čekanka, pro­to­že měl tak hroz­ně dlou­hé jmé­no a pořád na něco čekal.“

Pokud bych měl Čekanku (prin­ce, niko­li rost­li­nu) zařa­dit do kru­hu knih podob­ných, je tu roz­hod­ně Fimfárum Jana Wericha, nebo napříkladPohádky po tele­fo­nu Gianniho Rodariho. Fimfárum mám rád dodnes, Pohádky po tele­fo­nu mi kdy­si četl otec, když jsem měl tři týd­ny chřip­ku. Všechny tyto kni­hy pat­ří do toho sku­teč­ně kva­lit­ní­ho, co čes­ká či pře­kla­do­vá tvor­ba naší kniž­ní pro­duk­ce v minu­lých letech vybra­la či stvo­ři­la úsi­lím vlast­ním. Směle se může posta­vit k Pohádkám o mašin­kách, Malé čaro­děj­ni­ci nebo Kubulovi a Kubu Kubikulovi.

A už si kní­žeč­ku zami­lu­jí vaše děti nebo vy samot­ní (či se sta­ne obo­jí), roz­hod­ně je jed­ním ze svaz­ků, ke kte­ré­mu se bude­te vra­cet, pokud ve vás tro­š­ka toho dítě­te zůsta­la i do dospě­los­ti.

Základ: pohád­ka o prin­co­vi putu­jí­cím za prin­cez­nou

Navíc:

• jazy­ko­vé hrát­ky
• vel­mi milý jazyk
• humor

Blog auto­ra: http://umenivyberu.cz