- Mladý herec Brenton Thwaites, který ve filmu Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta ztvárnil postavu Henryho, byl fanouškem této filmové série už jako školák v australském státě Queenslandu. Jeho radost tak byla hned dvojí – nejen, že se dozvěděl, že získal roli mladého hlavního hrdiny tohoto filmu, ale film samotný se navíc natáčel takřka výhradně...v oblasti Queenslandu v Austrálii!
- Přesně podle zaběhnutých tradic série Piráti z Karibiku – kdy se při natáčení předchozích čtyř filmů série herci i štáb potýkali s extrémními povětrnostními podmínkami po celém světě – zažili obyvatelé hlavních natáčecích lokací v okolí města Gold Coast v Queenslandu v Austrálii nejhorší srážky za posledních 61 let následkem řádění cyklónu Marcia.
- Joachim Rønning a Espen Sandberg kupodivu nejsou prvními Nory, kteří kdy pro společnost Walt Disney Studios natáčeli film o pirátech. V roce 1991 tato společnost uvedla jiný pirátský film původem z této země, který se jmenoval Trosečníci a režíroval ho Nils Gaup.
- Pozoruhodně detailní dekorace města St. Martin, které navrhl výtvarník Nigel Phelps a za jejich výstavbu byli zodpovědní hlavní umělecký vedoucí Ian Gracie a vedoucí dekoratérů Bernie Childs, zabírají celkem dva hektary vegetací hustě porostlého pozemku ve čtvrti Hinterlands v Maudslandu a představují výtvarníkovu vizi honosné, deštěm zkrápěné britské koloniální vesnice v Karibiku. Ačkoliv většinu budov zastupovaly pouze jejich čelní štíty, přinejmenším dvě z nich – Grimesova krčma a dům kartografa Swifta – byly plně trojrozměrné a atmosférické a zásluhou týmu dekoratérů pod vedením Beverley Dunn vyvedené do nejmenších detailů. Některé z budov byly velice rafinovaně navrženy tak, aby je bylo možné kompletně přesunout do jiné části vesnice a umocnit tak dojem z její rozlohy.
- Před každým obchodem v rámci dekorací St. Martin bylo vystavené zboží, ať už se jednalo o sušené chobotnice a sépie (zcela reálné a v průběhu několika měsíců natáčení nemálo zapáchající), sítě, košíky, keramiku či potraviny.
- Pro potřeby sekvence, v níž dojde k vyloupení banky, byla vystavěna kompletní banka z 18. století, do které byl zakomponován traktor Manitou. Jeho řidič měl prostřednictvím plexiskla v průčelí banky umožněn výhled ven, ale dovnitř vidět nebylo a iluze toho, že má banka všechny čtyři stěny, tak byla dokonale zachována.
- Kostymérka Penny Rose se svým týmem přetvořila jeden celý ateliér o rozloze 1860 metrů čtverečních v ateliérech Village Roadshow Studios v Gold Coast v australském Queenslandu v kostymérský sklad, jenž obsahoval 2000 kostýmů, klobouků, bot a rekvizit, které byly všechny pečlivě seřazeny podle jmen postav, typů kostýmů, pohlaví a věku.
- Aby kostýmy působily patřičně obnošeným dojmem, použila Penny Rose se svým týmem celou řadu inovativních technik včetně toho, že kostýmy vložila do míchačky a zasypala je oblázky, opotřebovávala je pomocí struhadla na sýr a občas se neostýchala použít dokonce ani letlampu!
- Takzvaná „lodní aréna“ v Helensvale v Queenslandu v Austrálii byla domovem celkem jedenácti lodí, které byly vybudovány na počítačem ovládaných pohyblivých platformách. Zvědaví kolemjdoucí měli občas možnost zahlédnout, jak z prostorů, ohrazených celkem stovkou lodních kontejnerů, naskládaných na sebe jako cihly, vykukuje stěžeň. Jeden z místních novinářů soudil, že kontejnery slouží k tomu, aby byli účastníci přísně utajovaného natáčení ukryti před zvědavými zraky přihlížejících. Ve skutečnosti ale kontejnery tvořili rám pozoruhodné technologie s názvem Aircover Inflatables – obřích nafukovacích modrých pozadí – díky kterým mohl vedoucí týmu vizuálních efektů Gary Brozenich se svým týmem do natočených záběrů později zakomponovat oblohu a příboj. Čtveřice inovátorů, kteří tuto technologii vymysleli, byla při udílení Oscarů v roce 2016 oceněna speciálním Oscarem za technický přínos filmovému průmyslu.
- Při stavbě lodní arény bylo využito celkem 27 nákladových jeřábů, určených pro hydraulické zvedání nákladu a jeho přepravu, a nad všemi loděmi byla zavěšena 46 metrů dlouhá osvětlovací konstrukce, která jak ve dne, tak zejména v noci sloužila k navození té správné atmosféry. Na celkem třech ramenech Technocrane pak bylo upevněno dohromady pět kamer, které pracovaly dnem i nocí. Celkově se v lodní aréně uplatnilo zhruba 30 až 40 kusů těžké techniky.
- Loď kapitána Salazara, které její autor, výtvarník Nigel Phelps přezdíval „zjizvený vyhazovač“, není ničím jiným než plovoucí španělskou pevností vybavenou střeleckými věžemi i opevněným můstkem. Na její palubě jsou umístěna otočná děla a paluby i vnější části lodi zdobí sochy rytířů ve středověké zbroji. Na poklopech dělových střílen se skví jako pochmurní hlídači ďábelské hlavy s rohu, jako by snad mohly nepřítele nebo piráty zastrašit více než loď samotná, nebo možná jako symbol kapitánova zkaženého srdce. Na palubě jsou rozmístěny také velké dřevěné sudy, které ovšem neslouží posádce jako zásobárna vody či vína, ale ztělesňují tu nejhorší možnou formu trestu pro zajatce.
- Ačkoliv je loď kapitána Salazara zamýšlena jako fiktivní výtvor, který nebere v potaz skutečnou námořní historii, dvouhlavého orla na hlavní plachtě si Phelps vypůjčil z historických návrhů lodí a děla na palubě na sobě mají španělskou královskou pečeť a každé z nich je zdobeno dvěma delfíny, klasickým motivem francouzských a španělských děl z 18. století.
- Když na Helensvale padla noc, velice často se na rozlehlém travnatém poli za obrovským stanem, jenž sloužil jako jídelna, objevilo několik klokanů, aby zvědavě zjistili, co že se to v jejich sousedství odehrává za podivné věci.
- Kvůli své komplikované masce prokletého kapitána Salazara strávil herec Javier Bardem na maskérském křesle každý den dvě až tři hodiny. Když ale došlo k proměně krásné Golshifteh Farahani v tajemnou mořskou čarodějku Shansu, musela zde strávit dokonce čtyři až pět hodin!
- Tým vlásenkáře Petera Swordse Kinga vytvořil pro potřeby natáčení více než 1000 paruk, které v těch nejnáročnějších dnech aplikoval až na 700 statistů a 30 členů hlavního hereckého týmu, přičemž se jeho hlavní tým skládal z celkem 22 osob, a dalších 70 pracovalo na maskách postav v pozadí, kaskadérů a trenérů zvířat. Místům, kde vykonávali svou práci, se v žertu přezdívalo „uzenářství“.
- Vratidlo na Černé perle je stejné, které jsme měli možnost spatřit už na předchozích verzích této lodi v prvním, druhém a třetím filmu série, a je tak skutečným legendárním mořským vlkem! (Pro všechny suchozemské krysy podotýkáme, že vratidlo je mechanismus, na který se při otáčení navíjí provaz nebo lano, které tak pohybuje či zdvihá těžkým předmětem, například lodní kotvou.)
- Dvě hlavy, které jsou v sekvenci s popravou gilotinou odděleny od těl jejich původních majitelů, byly vytvořeny podle předloh obou režisérů filmu, Joachima Rønninga a Espena Sandberga!
- V Hastings Pointu v Novém Jižním Walesu nedaleko hranic s Queenslandem začínal natáčecí den tím, že herce svými tanci přivítali členové klanu Goobjingburra z lidu Bundjalung, kteří tuto zemi opatrují po tisíce let.
- Sekvence bujaré „vynucené svatby“, která se v Hastings Pointu natáčela, se pro Stephena Grahama (Scrum) stala skutečnou rodinnou záležitostí poté, co byla jeho manželka Hannah Walters – sama talentovaná herečka – tvůrci filmu požádána, aby ztvárnila roli ne až tak nevinné nastávající kapitána Jacka Beatrice Kellyové. Obě temperamentní a okouzlující děti Grahama a Walters, Alfie a Grace, si zahrály role dětí Beatrice. Vlásenkáři a maskéři pak měli nelehký úkol zajistit, aby jinak velmi atraktivní členové této rodiny působili před kamerami co nejodpudivěji!
- Rodinnou záležitostí bylo natáčení do jisté míry také pro představitele role kapitána Salazara, držitele Oscara Javiera Bardema. Bardemova manželka Penelope Cruz si zahrála v předchozím dílu série s podtitulem Na vlnách podivna a Bardem byl během jeho natáčení častým hostem.
- Španělský herec Juan Carlos Vellido je jediným oficiálně uvedeným hercem, který si ve dvou různých dílech série Piráti z Karibiku zahrál dvě odlišné postavy, protože byl k vidění jako španělský kapitán ve filmu Na vlnách podivna a nyní se ve snímku Salazarova pomsta objevuje v roli věrného pobočníka kapitána Salazara, Lesara.
- 27. května 2015 byl australský štáb filmu velmi rozpolcený, neboť se konal památný zápas v rugby, ve kterém se utkaly týmy Queensland Maroons a New South Wales Blues. Svou podporu tomu či onomu týmu vyjádřili členové štábu prostřednictvím knoflíků, stuh, šátků, čepic a klobouků mnoha různých druhů v odpovídajících týmových barvách, a napůl vážně a napůl z legrace vzduchem létaly výhrůžky vůči fanouškům opačného týmu. V areálu Village Roadshow Studios bylo také na bok jednoho z kamionů umístěno obří plátno, na které se celý zápas promítal. Když ale o jeden bod Maroons vyhráli, nebyly hlášeny žádné potyčky či případy vandalismu.
- Předtím, než byla vytvořena finální verze vzácného deníku Cariny Smythové, jí předcházelo celkem 88 pracovních verzí. Jeho desky jsou z kůže a pro to, aby stránky deníku vypadaly jako velmi staré, bylo použito zajímavého postupu… byly namáčeny do kávy!
- Láhev na rum kapitána Jacka Sparrowa skutečně pochází z Anglie 18. století. Naopak některé ze slunečníků, které jsou ve filmu k vidění, vyrobila drobná stará dáma v Brisbane, které táhne na osmdesát, jedna z posledních žijících osob na světě, které jsou takové slunečníky schopné vyrobit.
- Jediný kostým mořské čarodějky Shansy v podání Golshifteh Farahani vznikal celkem týden a pracovalo na něm dohromady 42 lidí 15 hodin denně.
- V den natáčení „gagu“ s rotující gilotinou v rámci sekvence popravy napršelo v oblasti, kde stály dekorace městečka St. Martins několik centimetrů srážek. Aby bylo pro potřeby natáčení na zemi sucho, navezl sem štáb celkem 30 tun písku.
- Když štáb snímku Salazarova pomsta natáčel v husté džungli na Tamborine Mountain, museli jeho členové nosit přilby, aby se chránili před překvapivě těžkými tmavými fazolemi, které na ně z prastarých stromů padaly. Australští členové štábu s humorem sobě vlastním vysvětlili svým kolegům z Ameriky a dalších zemí, že se jedná o pověstné „padací medvědy“, legendární hrozivé vačnatce, kteří připomínají velké dravé koaly a podle zaručených svědectví útočí na své nic netušící oběti tak, že na ně skočí z vysokého stromu.
- Obří logistická operace pro potřeby natáčení na souostroví Whitsunday si vyžádala použití celkem 60 kamionů, které se musely vypravit na 1400 kilometrů dlouhou cestu ze základny v Gold Coast, aby následně podstoupily čtyřicetiminutovou cestu trajektem na Hamilton Island, jednu z natáčecích lokací, a poté další hodinu a půl dlouhou cestu lodí na další ostrovy, na kterých natáčení probíhalo.
- Když štáb filmu Salazarova pomsta natáčel na pláži Whitehaven Beach na ostrově Whitsunday Island, způsobilo zde neobvyklé počasí a nestandardní přílivové podmínky situaci, při které museli herci i členové štábu vyskakovat z přistávajících lodí podobně jako za nějaké vojenské invaze a brodit se po pás, po prsa a někdy i po krk (podle výšky dotyčného) vodou ve svém civilním oblečení. Nikdo z nich nečekal, že toho dne budou muset do práce plavat!
- Poté, co bylo dokončeno 93 dní dlouhé natáčení v Austrálii se nad souostrovím Whitsunday, poslední natáčecí lokací filmu, usadila bouřková fronta, kvůli které byly zakázány veškeré lety z malého letiště na ostrově Hamilton Island. Více než 200 herců a členů štábu tak muselo podstoupit cestu lodí rozbouřenými vodami průlivu Whitsunday na australskou pevninu, odtud se nechat odvézt do více než dvě hodiny vzdáleného města Mackay a teprve odtud se letecky vydat ke svým domovům.
Části seriálu: Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta
- Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta - Obsah | O Filmu
- Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta
Nejnovější komentáře