„Barbie“ na Hardvardu…
Dvě charakteristiky provázejí blondýnky již od, nevím od kdy, ale dlouho, - jsou přitažlivé (i když jak které) a jsou považované za, poněkud méně inteligentní (i když já osobně nechápu, co tak velké množství k tomuto přesvědčení vede).
„Barbie“ na Hardvardu…
Dvě charakteristiky provázejí blondýnky již od, nevím od kdy, ale dlouho, - jsou přitažlivé (i když jak které) a jsou považované za, poněkud méně inteligentní (i když já osobně nechápu, co tak velké množství k tomuto přesvědčení vede).
Titul Pravá blondýnka se nesnaží učinit v tomto ohledu osvětu (stejně by to bylo asi marné), ale také nebere blondýnky jakou bytosti vysloveně hloupé, ale spíše jako dívky, pro které je vzhled důležitější než cokoliv jiného (což zase není tak špatná životní filosofie, alespoň ne pro nás muže :)). A právě z toho pramení to, že je okolí bere jako „prázdné“, ale pohledné figuríny.
Stejně tak smýšlí i přítel hlavní hrdinky filmu Pravá blondýnka. Protože odchází na Hardvard studovat práva, rozhodne se své dívce oznámit, že pro něj není dost dobrá (i když se to pokusí podat poněkud opatrněji). Ale ta se s tím nehodlá smířit, rozhodnuta, že ho dostane za každou cenu zpět, dostane se na Hardvard také. Jenže nakonec zjišťuje, že nejen svému příteli, ale všem bude muset dokázat, že není bezduchá panenka, ale myslící bytost…
Nebojte se, autoři si byli vědomi toho, že jde především o komerční komedii a nesnaží se nám vnucovat žádnou hlubokou myšlenku v dvouhodinovém podání plném abstraktních obrazů. Ne, to jistě ne. Pravá blondýnka je totiž příjemná oddechová komedie, ve které sice už od prvních minut víte, kdo asi špatně skončí a jak to dopadne, ale i tak se na to těšíte.
V hlavní roli exceluje roztomilá Reese Whitherspooon, která ale nesází, i když by mohla, jen na svou pohlednou tvářičku a pěkně tvarované tělo (UHH), ale také na své herecké schopnosti. Ale nesnaží se ze sebe vydat více než, je nezbytně nutné pro tento typ filmu a dělá jen dobře. Naprosto k „sežrání“ je její kosmetička alias duchovní guru, která jí poskytuje útěchu ve světě, kde jsou pohledné blondýnky s titulem bakaláře z módní školy nepříliš oblíbené.
Nyní musím vyzvednout styl humoru, kterým se Pravá blondýnka kochá. Rádoby vtipné „držkopády“ jsou zde potlačeny na minimum (i když, ty, kterých se dočkáme jsou vážně k smíchu) a vtip je ukryt (a ne příliš hluboko) spíše v setkání dvou světů – uhlazeném prostředí staropanenského Hardvardu vs divokého, módou posedlého Los Angeles – „…a nakonec jsem odčervoval sirotky v Somálsku“ vs „…a byla jsem vyhlášena Zlatíčkem roku“.
Zajímavý a povedený krok tvůrců je také to, že v Pravé blondýnce nereprezentují „zlo“ brunetky a dobro „blondýnky“, strany nejsou jednoznačně určeny…
Já osobně jsem se pobavil a mohu Vám slíbit to samé. Netvrdím, že po zhlédnutí Pravé blondýnky budete o „peroxidových“ kráskách smýšlet jinak, k tomu určitě žádný film nepomůže, ale rozhodně Vás donutí si pořádně rozmyslet, než začnete nad blond dívkami ohrnovat nos…
A jestli se Vám Pravá blondýnka bude líbit, tak Vás jistě potěší, že se do kin, velmi rychle, blíží pokračování…
Hrají: Reese Witherspoon, Luke Wilson, Selma Blair, Matthew Davis, Jennifer Coolidge a další
Režie: Robert Luketic
Nejnovější komentáře