Pravá blondýnka

„Barbie“ na Hardvardu…
Dvě cha­rak­te­ris­ti­ky pro­vá­ze­jí blon­dýn­ky již od, nevím od kdy, ale dlou­ho, - jsou při­taž­li­vé (i když jak kte­ré) a jsou pova­žo­va­né za, poně­kud méně inte­li­gent­ní (i když já osob­ně nechá­pu, co tak vel­ké množ­ství k tomu­to pře­svěd­če­ní vede).

„Barbie“ na Hardvardu…
Dvě cha­rak­te­ris­ti­ky pro­vá­ze­jí blon­dýn­ky již od, nevím od kdy, ale dlou­ho, - jsou při­taž­li­vé (i když jak kte­ré) a jsou pova­žo­va­né za, poně­kud méně inte­li­gent­ní (i když já osob­ně nechá­pu, co tak vel­ké množ­ství k tomu­to pře­svěd­če­ní vede).
Titul Pravá blon­dýn­ka se nesna­ží uči­nit v tom­to ohle­du osvě­tu (stej­ně by to bylo asi mar­né), ale také nebe­re blon­dýn­ky jakou bytos­ti vyslo­ve­ně hloupé, ale spí­še jako dív­ky, pro kte­ré je vzhled důle­ži­těj­ší než coko­liv jiné­ho (což zase není tak špat­ná život­ní filo­so­fie, ale­spoň ne pro nás muže :)). A prá­vě z toho pra­me­ní to, že je oko­lí bere jako „prázd­né“, ale pohled­né figurí­ny.
Stejně tak smýš­lí i pří­tel hlav­ní hrdin­ky fil­mu Pravá blon­dýn­ka. Protože odchá­zí na Hardvard stu­do­vat prá­va, roz­hod­ne se své dív­ce ozná­mit, že pro něj není dost dob­rá (i když se to poku­sí podat poně­kud opa­tr­ně­ji). Ale ta se s tím nehod­lá smí­řit, roz­hod­nu­ta, že ho dosta­ne za kaž­dou cenu zpět, dosta­ne se na Hardvard také. Jenže nako­nec zjiš­ťu­je, že nejen své­mu pří­te­li, ale všem bude muset doká­zat, že není bez­du­chá panen­ka, ale mys­lí­cí bytost…
Nebojte se, auto­ři si byli vědo­mi toho, že jde pře­de­vším o komerč­ní kome­dii a nesna­ží se nám vnu­co­vat žád­nou hlu­bo­kou myš­len­ku v dvou­ho­di­no­vém podá­ní plném abs­trakt­ních obra­zů. Ne, to jis­tě ne. Pravá blon­dýn­ka je totiž pří­jem­ná odde­cho­vá kome­die, ve kte­ré sice už od prv­ních minut víte, kdo asi špat­ně skon­čí a jak to dopad­ne, ale i tak se na to těší­te.
V hlav­ní roli exce­lu­je roz­to­mi­lá Reese Whitherspooon, kte­rá ale nesá­zí, i když by moh­la, jen na svou pohled­nou tvá­řič­ku a pěk­ně tva­ro­va­né tělo (UHH), ale také na své herec­ké schop­nos­ti. Ale nesna­ží se ze sebe vydat více než, je nezbyt­ně nut­né pro ten­to typ fil­mu a dělá jen dob­ře. Naprosto k „sežrá­ní“ je její kos­me­tič­ka ali­as duchov­ní guru, kte­rá jí posky­tu­je útě­chu ve svě­tě, kde jsou pohled­né blon­dýn­ky s titu­lem baka­lá­ře z mód­ní ško­ly nepří­liš oblí­be­né.
Nyní musím vyzved­nout styl humo­ru, kte­rým se Pravá blon­dýn­ka kochá. Rádoby vtip­né „drž­ko­pá­dy“ jsou zde potla­če­ny na mini­mum (i když, ty, kte­rých se dočká­me jsou váž­ně k smí­chu) a vtip je ukryt (a ne pří­liš hlu­bo­ko) spí­še v setká­ní dvou svě­tů – uhla­ze­ném pro­stře­dí sta­ro­pa­nen­ské­ho Hardvardu vs divo­ké­ho, módou posed­lé­ho Los Angeles – „…a nako­nec jsem odčer­vo­val sirot­ky v Somálsku“ vs „…a byla jsem vyhlá­še­na Zlatíčkem roku“.

Zajímavý a pove­de­ný krok tvůr­ců je také to, že v Pravé blon­dýn­ce nere­pre­zen­tu­jí „zlo“ bru­net­ky a dob­ro „blon­dýn­ky“, stra­ny nejsou jed­no­znač­ně urče­ny…
Já osob­ně jsem se poba­vil a mohu Vám slí­bit to samé. Netvrdím, že po zhléd­nu­tí Pravé blon­dýn­ky bude­te o „pero­xi­do­vých“ krás­kách smýš­let jinak, k tomu urči­tě žád­ný film nepo­mů­že, ale roz­hod­ně Vás donu­tí si pořád­ně roz­mys­let, než začne­te nad blond dív­ka­mi ohr­no­vat nos…
A jest­li se Vám Pravá blon­dýn­ka bude líbit, tak Vás jis­tě potě­ší, že se do kin, vel­mi rych­le, blí­ží pokra­čo­vá­ní…
Hrají: Reese Witherspoon, Luke Wilson, Selma Blair, Matthew Davis, Jennifer Coolidge a dal­ší 
Režie: Robert Luketic