(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...V lednu odstartoval na blogu zbrusu nový občasník Příběh seriálu, jehož první díl byl věnován legendární české minisérii Byl jednou jeden dům, která oslavila půlstoletí od své televizní premiéry. O dvacet let později na obrazovkách České televize premiéroval jiný seriálový majstrštyk. Humoristický román Karla Poláčka Bylo nás pět se zdál nezfilmovatelný, avšak režisér Karel Smyczek a scénárista Ondřej Vogeltanz nás přesvědčili o opaku, jelikož pod jeho rukama vznikl jen z vůbec nejlepších a nejoblíbenějších českých porevolučních seriálů. Oproti knize došlo k mnohým změnám, troufám si však říct, že v tomto případě seriál literární předlohu překonává. Zatímco knížka je určena spíše dětem, seriál je pro celou rodinu. Pojďme si tedy ke třicátému výročí televizní premiéry posledního dílu (první díl premiéroval 9. ledna 1995) připomenout, jak tento šestidílný seriál vznikal, jaké mohlo být původní obsazení i osudy dětských herců.
Zatímco kniha je sestavena z Poláčkových vzpomínek na dětství (napsal ji v roce 1943, těsně před odchodem do Terezína), tudíž by směřovala do období pozdního Rakouska-Uherska (avšak není to z ní zřejmé), seriál je situován do období první republiky a hospodářské krize přelomu dvacátých a třicátých let. Charaktery postav tak dostávají v na první pohled bezproblémové, ale ve skutečnosti ne úplně lehké době nový rozměr. Hlavním hrdinou a vypravěčem je stejně jako v knize cca desetiletý kluk Petr Bajza (Adam Novák), syn obchodníka se smíšeným zbožím (tehdy se jim říkalo hokynáři) Vendelína Bajzy (Oldřich Navrátil). Ostatními čtyřmi hlavními hrdiny jsou Petrovi kamarádi, pobožný a ješitný Čeněk Jirsák (Jaroslav Pauer), lehce namyšlený vynálezce Tonda Bejval (Štepán Benyovszký), chytrý, avšak neohrabaný Eda Kemlink (Jan Brynych) a nejstarší z party Pepek Zilvar z chudobince (Jan Müller), který kouří a několikrát propadl. Tato pětice různorodých chlapců je konfrontována s životem na maloměstě, kde se všichni vzájemně znají a vidí si do talíře, to však jejich kamarádství ani v nejmenším neohrozí.
Rodinné foto Bajzů vidíme na začátku každého ze šesti dílů seriálu.
Velký prostor ve vyprávění dostávají i Petrovi rodiče. Zatímco tatínek Bajza je skutečnou hlavou rodiny, těžkosti v obchodě, zvlášť v období krize, na něj nepříjemně doléhají, zvlášť když musí obětovat svou chloubu, americký motocykl Harley Davidson. Maminka Bajzová (Dagmar Veškrnová, dnes Havlová) je laskavá žena, která přísnost svého manžela zmírňuje, ale zároveň je mu oporou a leckdy myslí i za něj. Ve čtvrtém (a nejlepším) dílu poznáváme i Petrova staršího bratra Láďu (Jiří Strach), který se učí na obchodního příručího v Teplicích, ale raději by byl houslistou v lázeňském orchestru. Na konci seriálu se Bajzům narodí ještě třetí dcera Mančinka, která má větší prostor v knize. Členkou domácnosti je i služebná Kristýna (Barbora Srncová) přezdívaná „Rampepurda“, s níž má Petr velmi turbulentní vztah, zejména kvůli jejímu vztahu se sodovkářem Honzou Pivodou (Jiří Langmajer) z Habrové, jelikož Habrováci jsou úhlavní nepřátelé pětice hlavních hrdinů. Z rodičů ostatních chlapců mají větší prostor čepičář, papučář a dobrovolný hasič Jirsák (Petr Brukner) s jeho ženou (Lenka Termerová) a válečný invalida, bezdomovec a opilec Zilvar (Jiří Pecha). Zbývající dva otcové, majitel povoznictví Bejval (Václav Postránecký) a berní úředník a saxofonista Kemlink (Vladimír Javorský) pak mají prostor řádově menší.
Vedle pětice kluků tu máme další dvě velké dětské postavy. První z nich je Otakárek Soumar (Jakub Hladík) přezdívaný „Oťásek Vocásek“, obtloustlý syn továrníka, kterého však v seriálu ani jednou neuvidíme, známe pouze paní továrníkovou (Naďa Konvalinková). Jediní zástupci buržoazie v seriálu však na výchovu syna nemají čas, proto jej vychovává francouzská vychovatelka přezdívaná „Kufrmanka“ (Nela Boudová), ani ta jej však nedokáže vždy uhlídat, zvlášť když je poblíž Pivoda, o nějž s Kristýnou svádí souboj. Otakárek si tak někdy myslí, že si může dovolit cokoliv. Zajímavostí je, že v knize byl Otakárek hubený a dostával rybí tuk na zvýšení apetitu. Tou druhou postavou je Evička Svobodová (Sandra Nováková), dcera cukráře Svobody (Oldřich Vízner) a jeho ženy (Ljuba Krbová) a zároveň Petrova dětská platonická láska. Máme tu tedy další „romeojuliovskou“ zápletku, jelikož otcové Bajza a Svoboda se nemají příliš v lásce kvůli dluhu druhého jmenovaného. Petr navíc Evičku jednou zradí, když se zamiluje do cirkusačky Mariky Slepičkové (Karolína Sochorová). Až během zápalu plic si uvědomí, jak moc Evičku miluje, když se mu zdá sen, jak ji spolu s kamarády jede zachránit do Indie z otroctví.
Z ostatních postav má nejvýraznější prostor zejména pan Fajst (Stanislav Zindulka), bývalý pokladník ve spořitelně a protivný důchodce, který naše hrdiny neustále hubuje, pročež se stává vděčným terčem jejich žertů. Je však zároveň i původcem nejdojemnější scény seriálu, když jeho pohřeb dojme Petra k slzám. Fajst má i sestru (Jiřina Jirásková), která je Skautka a Sokolka, avšak tuto postavu si připsali tvůrci seriálu, jelikož se v knize nevyskytuje. Výraznými figurkami jsou i manželé Vařekovi (Petr Nárožný a Gabriela Wilhelmová), kteří jsou s Bajzovými příbuzní (Vařeková je Bajzova sestra), avšak jejich vztahy jsou na bodu mrazu, jelikož Vařekovi jsou šíleně závistiví a lakomí, což je příšerná kombinace. V epizodní roli nešikovného doktora Jebavého zazářil Václav Vydra a postava učitele Veselíka nám nabídla dost možná první příležitost vidět Ondřeje Vetchého bez jeho typického „afra“. V seriálu nemohl chybět ani Pavel Zedníček, který tehdy vyhrával cenu TýTý za nejoblíbenějšího herce, zde si zahrál ředitele cirkusu, a krátce poté mu Smyczek nabídl životní roli drvoštěpa Drnce v pohádce Lotrando a Zubejda (1997).
Málo se ví, že pana Fajsta, kterého ztvárnil Stanislav Zindulka, měl původně hrát František Filipovský, který byl s Bylo nás pět neodmyslitelně spojen díky rozhlasové hře, jíž o třicet let dříve namluvil.
Obsazení seriálu však mohlo být původně úplně jiné a to dokonce i v hlavních rolích. Produkce ČT si do role tatínka přála buď Josefa Abrháma, nebo Viktora Preisse. Smyczek si však nakonec vybral Oldřicha Navrátila, který už vytvořil hlavní roli v jeho polozapomenutém filmu Nemocný bílý slon (1989), avšak veřejnosti byl do té doby nejvíce známý jako úlisný referent Nádeníček z Básníků Dušana Kleina. A čas ukázal, že si Smyczek vybral dobře, jakkoliv Abrhám i Preiss by se této role bezpochyby zhostili se ctí, jednalo by se o jednu z mnoha jejich rolí, zatímco Navrátil si Bajzu staršího vysloveně přivlastnil a učinil jej svou životní rolí. Jak se sám později pochlubil, je velkým znalcem Poláčkova díla, pročež se nemůžeme divit, že mu tato role tak parádně sedla. Pro roli maminky Bajzové byla původní a celkem logickou volbou Libuše Šafránková, která ji však odmítla, jelikož v té době hrála samé maminkovské role a například od maminky Součkové z Obecné školy (1991) Jana Svěráka by tu nebyl žádný rozdíl. Otevřela se tak cesta pro Dagmar Veškrnovou, která byla do té doby vnímána jako převážně komediální herečka, avšak mamince Bajzové dokázala dodat noblesu i vřelost zároveň. Zajímavostí je, že první repríza seriálu proběhla počátkem roku 1997, kdy se Veškrnová provdala za prezidenta Václava Havla. Role starého Zilvara měla být jednou z posledních pro Petra Čepka, který se však Smyczkovi zdál příliš démonický, pročež nakonec zvolil brněnského herce Jiřího Pechu. Vůbec nejzajímavější bylo původní obsazení pana Fajsta, kterého měl hrát král českého dabingu František Filipovský, který Bylo nás pět již v šedesátých letech skvostně namluvil jako rozhlasovou hru. Vzhledem k jeho pokročilému věku to však již nebylo možné, tak mu Smyczek svěřil epizodní roličku dědečka na vejminku u Vařeků. Filipovský však zemřel ještě před natáčením, tudíž roli převzal prvorepublikový milovník Raoul Schránil. Tvůrci si však Bylo nás pět bez Filipovského nedokázali představit, proto jej tam vidíme alespoň v jednom záběru na obrázku v obýváku u Bajzů. Fajsta nakonec ztvárnil Stanislav Zindulka, pro nějž se tento nesnesitelný dědek stal druhou nejznámější rolí po poš´tákovi Josefu Pumplmě z Vlaku dětství a naděje (1986) Karla Kachyni.
Casting na dětské role výrazně ovlivnil již Smyczkův přechozí seriál, koprodukční Správná šestka (1993), pro který objevil většinu pozdějších hvězd Bylo nás pět, konkrétně Adama a Sandru Novákovy, Jaroslava Pauera, Jana Müllera a Jakuba Hladíka. Novák a Pauer se o rok dříve rovněž objevili v pokračování Arabely Václava Vorlíčka (kompletní název byl Arabela se vrací aneb Rumburak králem říše pohádek), kde si zahráli obyvatele ostrova Pultanela. Štěpán Benyovszký a Jan Brynych vzešli z regulérního castingu. Nejtěžší byl výběr představitele Pepka Zilvara, který měl být oproti ostatním klukům o něco starší, měl kouřit a zvládnout trik se schováním cigarety do úst, v čemž však Jan Müller obstál na jedničku. Přestože však seriál přinesl dětským hvězdám velkou popularitu, u herectví téměř nikdo z nich nezůstal natrvalo. Adam Novák se již herectví věnuje jen okrajově, vystudoval Uměleckou průmyslovou školu scénografickou a živí se jako výtvarník a scénograf. Jaroslav Pauer u filmu zůstal, ale přesunul se za kameru jako scénárista a režisér, což vystudoval na FAMU. Také Štěpán Benyovszký se stal režisérem, avšak divadelním a zároveň dramaturgem, před kamerou se však ještě dvakrát objevil, v oceňovaném snímku Všechno bude (2018) a v seriálu Sever (2019). Ani Jan Müller na herectví úplně nezanevřel, jakkoliv se jako herec výrazněji neprosadil a objevil se už jen v Lotrandovi a Zubejdě a po delší pauze v primáckém seriálu Einstein - Případy nesnesitelného génia (2020). Oproti tomu Jan Brynych a Jakub Hladík zcela změnili profesi, první vystudoval zemědělskou fakultu a druhý se stal automechanikem. Jako jediná z dětských hvězd seriálu se opravdu prosadila Sandra Nováková, která se na rozdíl od svého bratra Adama rozhodla herectví věnovat naplno, vystudovala pražskou konzervatoř a zahrála si v mnoha filmech a seriálech včetně novácké Ordinace v růžové zahradě a primácké Zoo. Vrcholem její filmografie jsou Pusinky (2007) Karin Babinské (dnes Krajčo), jeden z desítky nedoceněných porevolučních filmů.
Z roztomilé holčičky vyrostla žhavá femme fatale. Sandra Nováková se jako jediná z dětských hvězd seriálu Bylo nás pět v herecké branži doopravdy prosadila.
Aby seriál působil autenticky, bylo zapotřebí i dobře zvolit místo natáčení. Rychnov nad Kněžnou, ve kterém se odehrává děj Poláčkovy knihy, byl v devadesátých letech již příliš zmodernizován, takže nepřicházel v úvahu. Rozhodovalo se tedy mezi dvěma středočeskými městy, z nichž vyhrála Kouřim nad Velvary. Stačilo pak jen přidat pár cedulí, aby Kouřim získala prvorepublikovou atmosféru. Zde se však natáčely pouze exteriéry, zatímco interiéry byly jako u mnoha jiných seriálu natočeny na Barrandově.
Scénárista Ondřej Vogeltanz měl již četné zkušenosti s adaptováním literárních děl na stříbrné plátno či televizní obrazovku, za všechny zmiňme jeho dvojdílného Prince a chuďase (1971) podle stejnojmenného románu Marka Twaina nebo dobrodružný film Tajemství ocelového města (1978) podle knihy Julese Verna Ocelové město. V Bylo nás pět použil motivy i z dalšího Poláčkova románu Okresní město, což výsledku však ani v nejmenším neuškodilo, právě naopak mu to prospělo, jelikož se tak Smyczkovi a Vogeltanzovi podařilo lépe vybudovat vztahy mezi rodinami. Když k tomu přičteme fakt, že Smyczek je vyloženě herecký režisér, který má pro vedení herců mimořádný cit, a v neposlední řadě i plejádu hereckých hvězd a velmi vydařený casting dětských rolí, je z toho jeden z nejlepších a zároveň nejoblíbenějších českých porevolučních seriálů. Přestože si Smyczek udržel kvalitativní laťku i v dalších seriálových počinech, zejména v detektivní minisérii Případy detektivní kanceláře Ostrozrak (2000) a dvou rodinných seriálech Místo nahoře (2004) a Dobrá čtvrť (2005-2008), divácké obliby Bylo nás pět žádný z nich nedosáhl. „My hoši, co spolu chodíme“ byli zkrátka ve správnou chvíli na správném místě. Přejme tedy Petru Bajzovi a jeho kamarádům, aby nás jejich lumpárny nikdy nepřestávaly bavit.
Na třetí díl seriálového občasníku si musíte počkat až do června, konkrétně na první letní den, a pod lupou si tentokrát rozebereme český seriál, který k létu již neodmyslitelně patří - nestárnoucí Chalupáře.
Tento článek vychází zároveň na i na blogu DJ Vlado’s World.
Zdroj: Wikipedie, ČSFD, Dotyk.cz, Dáma.cz, Youtube (video z kanálu Filipa Nesládka), Foto: Česká televize, kniha Šest dýmek Františka Filipovského (autor Jiří Tvrzník), Playboy
Nejnovější komentáře