Sametoví vrazi

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Po Milencích a vra­zích při­chá­zí do kin dal­ší „vra­žed­ný“ film vze­šlý ze spo­lu­prá­ce s Českou Televizí. Sametoví vra­zi jsou ovšem zce­la jiná, dale­ko drs­něj­ší a bohu­žel reál­něj­ší zále­ži­tost. Jsou nato­če­ni na zákla­dě vel­ké­ho kri­mi­nál­ní­ho pří­pa­du polis­to­pa­do­vé doby - tzv. Orlických vražd.

Sametoví vra­zi vyprá­ví chmur­ný pří­běh sku­pi­ny tří mužů, kte­ří krát­ce po revo­lu­ci v roz­me­zí dvou let zabi­jí pět lidí, z nichž těla někte­rých z nich byla při vyšet­řo­vá­ní nale­ze­na v Orlické pře­hra­dě. Jména hlav­ních postav byla ve fil­mu změ­ně­na, jejich cha­rak­te­ry však zůsta­ly. Hlavním „vyko­na­va­te­lem“ vražd a zřej­mě nej­za­jí­ma­věj­ší posta­vou je Ludvík Křížek (Jan Dolanský). Totální psy­cho­pat, kte­ré­mu neči­ní žád­né potí­že pros­tě při­jít a zastře­lit člo­vě­ka. Naopak ho to baví a rád o tom vyprá­ví po hos­po­dách. Navenek spo­řá­da­ný part­ner, poz­dě­ji otec, poměr­ně sym­pa­tic­ký člo­věk, ale uvnitř chlad­ný vrah. Herecké podá­ní je nato­lik pře­svěd­či­vé, že se své posta­vy bál dokon­ce i sám Dolanský. Autorem myš­len­ky dávat těla do sudů byl sub­mi­siv­ní Láďa (Dušan Urban). Takový šikov­ný kou­mák, kte­rý celý život trpí počí­ná­ním svém mat­ky. Natolik mu vadí, že ve svém domě pro­vo­zu­je sado-maso salon, že se pros­tě s kama­rá­dy domlu­ví a zabi­jí ji.

Třetí posta­vou je Karel Hrubeš ve vyni­ka­jí­cím podá­ní Michala Dlouhého. Tato posta­va je zají­ma­vá tím, že v divá­ko­vi může dokon­ce vyvo­lá­vat poci­ty lítos­ti. K prv­ní vraž­dě při­šel vlast­ně jak sle­pý k hous­lím, dokon­ce se jí sna­žil zabrá­nit. Na začát­ku to byl „jen“ člen elit­ní jed­not­ky URNA (pro­to někdy pře­zdí­va­ný Urňák), kte­rý si záro­veň při­vy­dě­lá­vá jako body­gu­ard vekslá­ka Chvalkovského a sem tam něko­mu šáh­ne do úsmě­vu. Postupně se však zaple­te a sta­ne se spo­lu­pa­cha­te­lem něko­li­ka vražd. K dojmu „obě­ti“ navíc při­spě­je jeho poz­děj­ší ochr­nu­tí a upřím­ný vztah, kte­rý pro­ží­vá se svou pří­tel­ky­ní Ivetou.

To, co vás na celém pří­pa­du zara­zí, jsou důvo­dy, kte­ré k jed­not­li­vým vraž­dám ved­ly. Důvody vzhle­dem k ceně lid­ské­ho živo­ta nesmír­ně mali­cher­né - něko­lik sto­vek tisíc, žár­li­vost, pokrou­ce­ný vztah k mat­ce apod. To vše svěd­čí hlav­ně o zvrá­ce­ných pova­hách vra­hů. Film pak ve svých více než dvou hodi­nách postup­ně struč­ně před­sta­vu­je moti­vy a poza­dí jed­not­li­vých vražd. Z fil­mu není zce­la patr­né, v jakém časo­vém roz­me­zí se děj ode­hrá­vá, a tak může divák nabýt dojmu, že hlav­ním akté­rům pros­tě někdo začal vadit a tak šli a zba­vi­li se ho. A to poměr­ně krát­ce za sebou. Jak již bylo řeče­no, samot­né vraž­dy se však ode­hrá­ly zhru­ba během dvou let.

Pokud jste v tele­vi­zi nebo v kině vidě­li upou­táv­ku, asi bude­te oče­ká­vat hod­ně drs­ný film, plný akč­ních scén, nási­lí, krve a sexu. Slabší pova­hy, nenech­te se tím odra­dit. Tak jako vět­ši­na trai­le­rů, je i ten­to vybu­do­ván z těch nej­sil­něj­ších zábě­rů daných navíc dohro­ma­dy ne v chro­no­lo­gic­kém sle­du. Celý film je ve sku­teč­nos­ti, vzhle­dem k téma­tu, nato­čen poměr­ně „stra­vi­tel­ně“. To ovšem nezna­me­ná, že vás po jeho shléd­nu­tí nebu­de mra­zit v zádech, ale sto­jí to za to...

O filmu:

Rok: 2004
Oficiální web: Sametoví vra­zi
Námět, scé­nář a režie: Jiří Svoboda
Kamera: Martin Šácha
Hudba: Jiří Chlumecký
V hlav­ních rolích: Michal Dlouhý, Jan Dolanský, Alice Bendová, Richard Krajčo
Délka: 137 minut