Kytice (2000)

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Kdo by neznal Erbenovu sbír­ku tři­nác­ti balad Kytici. Na základ­ní ško­le to byla povin­ná čet­ba. Hlavní roli v jed­not­li­vých bala­dách hrá­ly ženy a jejich obsa­hem byli vždy mezi­lid­ské vzta­hy, vina a z toho vyplý­va­jí­cí trest. Dosti neleh­ké­ho úko­lu se ujal zná­mý kame­ra­man a do té doby pří­le­ži­tost­ný reži­sér Brabec, kte­rý se roz­ho­dl tuto lite­rár­ní kla­si­ku pře­nést na fil­mo­vé plát­no. Vybral sedm balad, kte­rým svým netra­dič­ním způ­so­bem „vde­chl život“ a vyvo­lal dosti roz­po­ru­pl­né reak­ce mezi divá­ky…

Režie: F. A. Brabec

Rok výro­by: 2000

Délka: 81 min

Země: Česká repub­li­ka

Hrají:

Dan Bárta...(Vodník)

Linda Rybová...(Dívka)

Karel Roden...(Voják)

Klára Sedláčková...(Dívka)

Bolek Polívka...(Polednice)

Zuzana Bydžovská...(Matka)

Anna Geislerová...(Dornička / Hata)

Nina Divíšková...(Macecha)

Věra Galatíková...(Matka)

Alena Mihulová...(Dcera)

Sandra Nováková...(Hana)

Kateřina Janečková...(Marie)

Stella Zázvorková...(Stařena)

...a dal­ší

Na úvod se musím při­znat, že já na roz­díl od mno­ha jiných z toho zas až tak nažha­ve­ný nebyl. Zatímco Kytice v psa­né podo­bě mě okouz­li­la už ve škol­ní lavi­ci, tak tenhle film jsem musel mís­ty

doslo­va pře­tr­pět abych neu­snul nudou. Kvalita jed­not­li­vých „pří­bě­hů“ je totiž znač­ně růz­no­ro­dá – stej­ně jako jejich zpra­co­vá­ní. Úvodní Kytice byla jen krát­kým leč cel­kem sluš­ným před­kr­mem. První pří­běh o Vodníkovi byl jeden z nej­lep­ších, pře­de­vším díky úžas­né kame­ře a efek­tům. Tenhle se mi líbil asi nej­víc. Dvojice Dan Bárta a Linda Rybová si ved­la veli­ce dob­ře, navíc hereč­ce to nesku­teč­ně seklo. Ono zná­mé: „Něco padlo. – Pode dveř­mi mok se jeví – krva­vý; a když sta­rá ote­vře­la, kdo lek­nu­tí vypra­ví! Dvě věci tu v krvi leží – mráz po těle hrů­zou běží: dět­ská hla­va bez tělíč­ka a tělíč­ko bez hla­vy.“ z toho vždy zamra­zí.

Potom ovšem při­šla tragé­die, v podá­ní Karla Rodena zavě­še­né­ho na pro­va­zu, jenž byl v kaž­dém dru­hém zábě­ru vidět. Nezachránil to ani umr­lec Jiří Schmitzer. Pro mno­hé bez­chyb­ná bala­da Svatební koši­le, pro mě doslo­va utr­pe­ní. Někomu se ono humor­né poje­tí líbi­lo, ovšem já zde viděl nej­hor­ší Rodenův výkon v jeho kari­é­ře. Navíc pokud zná­te ani­mo­va­nou ver­zi pří­bě­hu, musí­te sou­hla­sit, že ta byla o 100% lep­ší. Další v řadě je Polednice, kte­rá opět zaujme, ale zde zůstal zce­la

nevy­u­ži­tý poten­ci­ál toho­to sil­né­ho pří­bě­hu. Doslova to chlap­ci odflák­li, přes­to si Bolek Polívka ale­spoň čás­teč­né uzná­ní zaslou­ží.

Následoval jeden z nej­mor­bid­něj­ších pří­bě­hů (tedy ale­spoň pod­le psa­né­ho slo­va) Zlatý kolo­vrat. Jenomže nebýt nahé Anny Geislerové stá­lo by to úpl­ně za ho…Zbytek her­ců podal napros­to trap­né výko­ny a to nemlu­vím o tra­gic­kém zpra­co­vá­ní tak­to sil­né­ho pří­bě­hu. Jakmile se totiž děj ode­hrá­val na pan­ství – bole­li z toho až oči a poprav­dě se mi chtě­lo i bre­čet. Poslední dvě povíd­ky (Dceřina klet­ba a Štědrý den) už byly jen prů­měr­ným odva­rem, kte­rý neu­ra­zí, ale ani moc nena­dchne. Ve dru­hém jme­no­va­ném ale­spoň potě­ší svou pří­tom­nos­tí i před­ve­de­ným výko­nem skvě­lá hereč­ka Stella Zázvorková a teh­dy ješ­tě mla­dič­ká Sandra Nováková. Nicméně pokud bych neznal Erbenovu Kytici, asi bych ani jeden z pří­bě­hů (balad) nepo­cho­pil.

Takže pojď­me k finál­ní­mu zúčto­vá­ní. Jak jsem řekl, kame­ra a efek­ty jsou u vět­ši­ny ze sed­mi pří­bě­hů hlav­ní domé­nou, ale to je tak vše. Zbytek začí­na­je herec­ký­mi výko­ny (až na něko­lik skvě­lých her­ců – ty jsem vypsal už výše), nevy­u­ži­tým poten­ci­á­lem a nud­nos­tí mi nedo­vo­lí dát víc než prů­měr­né hod­no­ce­ní. Bohužel. Je mi jas­né, že se mnou vět­ši­na z vás nebu­de sou­hla­sit, ale já pro­příš­tě dám před­nost radě­ji zase kniž­ní podo­bě.

Hodnocení:

50%

Podívejte se na hod­no­ce­ní Kytice na Kinoboxu.