Nejlepší seriálové znělky (20.-16. místo): do dvacítky se prokousaly Útěk z vězení, Narcos i jediný český zástupce

Dříve, než si posví­tí­me na dal­ší pěti­ci, vám musím sdě­lit, že se dostá­vá­me do fáze, kdy jsou dle mého sou­du všech­ny zněl­ky napros­to famóz­ní. Je tak stá­le těž­ší a těž­ší je seřa­dit…

20) Útěk z vězení (Prison Break)

Pokud jste před lety stej­ně jako já hlta­li tuto seri­á­lo­vou deli­ka­te­su, jis­tě vám tato zněl­ka při­po­me­ne tu čas­to­krát až nedý­cha­tel­nou atmo­sfé­ru a napě­tí, kte­ré tryska­lo snad z kaž­dé scé­ny.

19) Pán šelem (BeastMaster)

Magično, jež na vás dých­ne hned od úvod­ní vte­ři­ny, dob­ro­druž­ství a skvě­lá hud­ba jsou hlav­ní­mi ingre­di­en­ce­mi této zněl­ky. Dodnes mi v pamě­ti utkvě­la slo­va vypra­vě­če, kte­rá v čes­kém dabin­gu kon­či­la památ­nou větou: „Jmenuje se Dar, posled­ní své­ho kme­ne, ale všich­ni mu říka­jí Pán šelem.“ Kouzla, čáry a magie byly rov­něž nedíl­nou sou­čás­tí toho­to poči­nu, kte­rý v letech nul­tých v našich kon­či­nách vysí­la­la TV Nova. Nejednalo se sice o mou srdeč­ní zále­ži­tost, ale nepo­chyb­ně bych Páneška šelem ozna­čil za seri­ál mého dět­ství.

18) Ztracený svět (The Lost World)

Další dob­ro­druž­ný kou­sek ze stej­né doby, tedy z pře­lo­mu sto­le­tí. U Ztraceného svě­ta je ovšem vidět, že jeho tri­ky již poně­kud zestár­ly. Mám na mys­li pře­de­vším dino­sau­ry a jinou nevšed­ní havěť. I tak se ale jed­ná o dal­ší zna­me­ni­té intro, jež bylo rov­něž sou­čás­tí odpo­led­ní podí­va­né na Nově.

17) Horákovi

Už v titul­ku jsem tak tro­chu s před­sti­hem vyspo­i­le­ro­val, že Horákovi jsou jedi­ným čes­kým zástup­cem, kte­rý se dostal do naší tři­cít­ky. Pohodové zněl­ce s pís­ní Vlastimila Horvátha k tomu­to vskut­ku vyda­ře­né­mu kome­di­ál­ní­mu seri­á­lu, kte­rý už se stal jakousi tra­di­cí prázd­ni­no­vé­ho vysí­lá­ní České tele­vi­ze, pat­ří sedm­nác­tá příč­ka.

16) Narcos

Poutavé intro k seri­á­lo­vé lahůd­ce vyprá­vě­jí­cí o nej­vět­ším kolum­bij­ském nar­ko­ba­ro­no­vi a maso­vém vra­ho­vi Pablu Escobarovi a o koka­i­no­vém prů­mys­lu v 80. letech minu­lé­ho sto­le­tí. Znělce, kte­rá je slo­že­na z vel­ké čás­ti z dobo­vých zábě­rů, dodá­vá tu pra­vou atmo­sfé­ru špa­něl­ská píseň Tuyo bra­zil­ské­ho zpě­vá­ka Rodriga Amaranteho.