Načítám počet zobrazení...
 |
Samantha se vydává se svým otcem a skupinou horníků na jeho poslední šichtu. Dojde však k zavalení a nedostatek vzduchu v kombinaci s narůstající panikou dokáže dělat divy... |
Během oslav George Marshe se jeho dcera Samantha rozhodne, že se na druhý den vydá společně se svým otcem do šachty na jeho poslední šichtu. I přes protesty některých horníků jenž považují přítomnost ženy v dole za neštěstí, se tak skutečně stane. Denní světlo zmizí a oni se ocitají 200 metrů pod povrchem. Během prohlídky bludištěm chodeb však dojde k důlnímu neštěstí a Sam společně s otcem a hrstkou horníků zůstává uvězněna v dole. Nedostatek kyslíku zapříčiní, že se musí uchýlit do záchranného stanice, kde je dostatek zásob na podobné komplikace, protože zbytek vzduchu začíná být čím dál více toxičtější. Jenomže co když zával ještě někdo přežil a čeká na jejich pomoc? Podivné zvuky a narůstající panika však brzy začnou nepěkně pracovat na jejich psychice. Všichni začnou postupně propadat stavům šílenství a halucinacím, což zapříčiní, že se nakonec obrátí nejlepší přátelé i navzájem proti sobě…
Český název: V hlubinách země
Režie: Ben Ketai
Rok výroby: 2013
Délka: 89 min
Země: USA
Hrají:
Kelly Noonan...(Samantha Marsh)
Jeff Fahey...(George Marsh)
Joey Kern...(Randy)
Eric Etebari...(Masek)
Brent Briscoe...(Mundy)
...a další
Náhoda tomu chtěla, že se mi v jeden den dostali pod ruky dva stejnojmenné filmy. Zatímco ten druhý za moc nestál, tak tady jsem byl docela mile překvapený. Od dob Pádu do tmy jsem našel v podobných kouscích doslova zalíbení, protože většina z nich nám dokáže nabídnout slušnou dávku klaustrofobické atmosféry. No a ani v tomto případě tomu nebylo jinak. V dole jsem byl jen jednou jedinkrát ve svém životě a to při školní exkurzi v Ostravě, ale dodnes to ve mně zanechalo zvláštní nepříjemný pocit. Sice netrpím klaustrofobií, ale prostě jsem se necítil v těch potemnělých šachtách moc dobře (a to jsme nebyli v žádném případě moc hluboko) a už vůbec bych se nechtěl hornictvím živit. Nicméně tihle chlapi mají můj obdiv.
Ale zpátky k filmu. Po klasickém začátku ve kterém se seznámíme s hlavní hrdinkou a skupinou horníků, se velmi rychle šlo na věc, což se mi samozřejmě líbilo. Režisér Ketai už měl s hororovým žánrem menší zkušenosti (stojí za nepříliš povedeným 30 Days of Night: Dark Days), ale teprve zde jsem mu přišel na chuť. Byl jsem doslova vtažen do potemnělého prostředí šachet, krumpáčů a uhlí a díkybohu jsem nemusel na onu vychvalovanou atmosféru čekat moc dlouho. K důlnímu neštěstí dojde hned po několika minutách, takže počet nedůležitých postav se rychle zmenšil a divák se tak mezi přeživšími lépe orientuje. No a poté nastává klasický survival horor, kdy skupina lidí musí bojovat nejen s nepříznivými živly, sebou samými, ale i čímsi neznámým. Něčím, co je ukryto v temnotách. Nebo je všechno tak trochu jinak? Každopádně i halucinace hrály důležitou roli.
Tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Ve filmu si totiž nemůžete být jisti, zda zrovna vidíte halucinace, nebo realitu. Tvůrci se totiž do svého díla pokusili procpat i několik věcí, které měly dopomoci k zajímavým zvratům děje a překvapivému konci. No překvapivému, jak pro koho. Bohužel musím říci, že právě některé z těchto prvků mi spíše přišli jako rušivé elementy v jinak dobrém filmu. Nechci zbytečně spoilerovat, abych vás nepřipravil o všechno překvapení, ale třeba ty „zombie“ bych klidně vynechal. Zbytečně mi to zkazilo celkový dojem. Naopak bych více uvítal svištění krumpáče, protože ty dvě scény v nichž figuroval, byly zlatým hřebem večera. No a herecké výkony? Uspokojující. To by bylo k tomuto filmu asi tak vše. Kvalit Pádu do tmy sice nedosahuje (nenechte se mýlit, oba filmy toho nemají zrovna moc společného), ale i zde se místy dočkáme opravdu kvalitní atmosféry. Takže ve finále to vidím na lepší průměr. Narazil jsem tu totiž na několik míst a tvůrčích nápadů, bez kterých bych se klidně obešel.
Hodnocení:
60%
Podívejte se na hodnocení Beneath na Kinoboxu.
