(zatím nehodnoceno)
Loading...Jestli to v téhle hře chcete někam dotáhnout v rámci kariéry, tak si připravte kamion léků na žaludeční vředy!!!
Tennis World Tour se měl konečně po letech stát hodnotným nástupcem těch několika málo tenisových her, které mají spoustu much. Žádného hráče nepřekvapí, že zde máte tu možnost ujmout se role tenisty čerstvě se objevujícího na 100. místě žebříčku. Musíte plánovat své pokroky a věnovat se nejen účasti na turnajích, ale také rozvoji osobních schopností a nutností je i potřebný odpočinek. Dosáhnete na první místo během první sezony, nebo třeba nikdy? Zjistěte sami.
Já jsem na tohle zjištění totiž neměl nervy!!! Hrál jsem 10 let poloprofi tenis a tady jsem se těšil, že konečně na stávající generaci konzolí poznám pořádný tenisový zážitek. První věc, kterou si lidé znalí tenisového prostředí všimnou je, že hra není v podstatě vůbec licencovaná. Takže zde máme různě pojmenované stadiony a turnaje. Oficiálních hráčů je tu pouze 29 (24 mužů a 5 žen), což je tristní množství. Těch opravdu známých je tu z toho ještě opravdu jen hrstka a třeba z top 20 se dočkáte tak 5 hráčů. O podobném na straně žen se mluvit vůbec nedá a počet 5 žen je minimálně urážka a ještě k tomu dost špatný vtip. Ale pojďme si to vzít popořadě.
Hra se při spuštění jeví komplexně a snadno pochopitelně. Menu je jednoduché a přehledné. Je zde mód kariéry, ve které jak jsem naznačil půjde o to, dostat vašeho hráče (nebo hráčku) na první místo žebříčku. Pak se zde nachází mód tréninku, který supluje tutorial. Dále je možnost zahrát si exhibici (jak jeden match, tak celý turnaj). V menu se ještě nachází oddělení s vašimi vytvořenými tenisty, klasicky nastavení, nějaké to okénko s novinkami (které ale beztak žádné nejsou) a multiplayer. Ten pro zatím není spuštěný a jestli někdy vůbec bude to je podle mě ve hvězdách.
Začnete tak celkem logicky u tréninkových lekcí, které vás naučí základy ovládání. To je celkem snadno pochopitelné a pro herní účely naprosto postačí. Trénink není nijak těžký a i úplní začátečníci by měli do ruky dostat všechny možné údery během cca 1-2 hodin.
Po tréninku plní sebevědomí se vrhnete na kariéru. Vyberete realističnost ze tří možností, což je v podstatě jen o počtu her a setů v zápase. Samotná obtížnost nejde v kariéře upravit a hra se snaží vám zápasy a soupeře dávat těžší podle vaší úrovně a délky hraní. Takže na začátku narazíte nejen na žebříčkově slabší protivníky, ale zároveň u jejich jména uvidíte jaká úroveň obtížnosti umělé inteligence je jim přiřazena. Ne, že by to tedy mělo ve výsledku nějaký výrazný vliv.
Kariéra je rozdělena do měsíčních cyklů. Vy se musíte vždy na začátku měsíce rozhodnout, jaké aktivitě se daný měsíc budete věnovat. Hrát turnaj, trénovat nějakou dovednost, odehrát jen exhibici, nebo prostě lenošit a nabrat síly? Priorita budou samozřejmě turnaje, protože díky zápasům stoupáte žebříčkem. Možnost trénovat dovednosti mě absolutně zklamala, protože jde je o to, že vás v dalším tutoriálu počítač „naučí“ nějaké dovednosti, ale ve výsledku máte jen na 2 měsíce určité zvýhodnění. Například v podobě lepší přesnosti úderů, nebo lepší pohyblivost. Trvalé vylepšení schopností se prostě nekoná, což je absolutně proti principům trénování v reálném životě. Za exhibici získáte nějaké ty peníze a nějak zvlášť se neunavíte, takže je to trochu kompromis. Hlubší smysl mezi těmito volbami činností nahledejte.
Samotné turnaje probíhají klasicky vyřazovacím systémem v rámci „pavouka“. Co mě zaráží je neexistující menu turnaje. Úplně chybí základní rozhraní, na kterém by měl hráč možnost zjistit podrobnosti turnaje, žebříček nenajdete, pavouka také ne. Rovnou vám tak hra předhodí strohé menu nabízející možnost hrát další zápas a základní info. Na to je také jediné místo, kde máte možnost zjistit info o vašem soupeři. Ale co je horší, že je to také jediné místo, ze kterého se dostanete na profil svého hráče, aby jste ho mohli upravovat. Ve hře totiž funguje systém zkušeností a dovednostních bodů, které přiřazujete svému tenistovi. Také si odemykáte kartičky s bonusy k různým dovednostem a ty přiřazujete na svá místa. Tím vlastně svého tenistu můžete trochu upravit, co se týče jeho herního stylu. Ještě máte možnost kupovat kosmetické doplňky v podobě oblečení a výbavy, taková klasika co nikoho moc nenadchne a ani neurazí. No a to je celkem všechno, čeho se možností nabídek a RPG systému dozvíte. Nic víc navíc tu není a dost to vypadá, že se dalšími věcmi tvůrci ani nechtěli zabývat.
A jak se hra hraje? Tady přichází na řadu ten kamion léků na vředy. Hra samotná nevypadá zprvu špatně. Po grafické stránce to není bůhví jaký zázrak, což je škoda vzhledem k možnostem konzolí a PC. Ale rozhodně to není ani vizuální propadák. Statické obrázky ujdou, určité fyziologické detaily také lze nalézt. Ale kolem se moc nemá cenu dívat. Diváků je tu pár a počet se nemění. Žádná veliké fantazie na hřišti kolem laviček, trochu výraznější změny počasí....nic z toho tu nehledejte. Ale koukat se na to docela dá. Co už se ale nedá, je to poslouchat. Zvuky úderů, diváků a dalších prvků na pozadí jsou strašné a nereálné. Diváci reagují dost podivně a všechno tu zní tak nějak podezřele.
označit za masakr musím komentář neexistujícího komentátora a k tomu příšerný slovní projev rozhodčího. Komentář se mimo menu omezuje na cca 5-10 výrazů, které se maximálně opakují a často vůbec neodpovídají situaci. Takže s prominutím debilitu hráčů doplní komentátor hláškou „To byla rána, to nešlo zahrát!“ nebo „Skvělý úder!“ a podobnými nesmysly.
Čímž se dostávám k samotným hráčům a projevu jejich hry. Jak jsem napsal, licencovaných hráčů je tu pár, takže takové nepotkáte hodně dlouho. Ti generovaní, se kterými se setkáte jsou obyčejní, nezáživní a téměř všichni stejní (aspoň mají občas různou barvu pleti a nosí kšilt). Specifické herní styly neuvidíte, hlasový projev nula. Hra vám to bezduché náhodné generovaní všeho cpe pod nos prostě všude a strašně okatě. K tomu si přidejme odstrašující úroveň umělé inteligence. Soupeře nejprve válcujete vy, protože jsou naprostí nechápající idioti. Pak začnou válcovat oni vás, protože všechno doběhnou a vrátí do kurtu (tedy pokud sami nepřijdete na systém jak je porazit). Ano aby někdo (včetně vás) trefil míček do autu, co se musíte setsakra snažit. Tady bych ještě dodal, že hra často popírá zákony fyziky a hráč nereálně (a hlavně nepochopitelně) vrací míče, které jsou 2 metry od něj, nebo metr za ním. Prostě vám připadá, jako by se hráči na poslední chvíli prodloužila ruka minimálně o metr (stačí kouknout na pár videí a bude vám to jasné). To platí pro oba hráče, takže se takhle později taháte se soupeřem ve výměnách trvajících třeba i 60 úderů, protože zahrajete zkrátka cokoliv. Navíc jde vše do kurtu a tak není výjimkou, že doběhnete míč 4 metry vedle kurtu ve sprintu a ještě ho za zády zahrajete s perfektní přesností na opačný konec kurtu, což se poté opakuje u soupeře.
Jediné, co mě alespoň trochu potěšilo a hratelnosti bylo, že některé údery vypadají dobře, že máte možnost variability v úderech. K tomu se mi líbilo, že vás hra úplně nevodí za ruku v podobě grafického znázornění kvality úderu nebo nějakým pomocníkem míření apod. jako například ve FIFA a jiných podobných sportovních hrách. Zvládnout tak třeba servis dá docela fušku a často úplně nevíte, kam přesně (krom směru) míč poletí. Bohužel to ale na kvalitní zážitek ze hry nestačí a řetězení úderů, případně zkoušení různých způsobů hry vás prostě po několika málo hodinách nebaví.
https://www.youtube.com/watch?v=i64J0g0Y3XE
Závěr bude nelichotivý. Tennis Elbow, AO International Tennis nebo třeba Top Spin 4 jsou hry, které leckdy vypadají stejně (ne-li někdy lépe) než Tennis World Tour. Navíc nabízí hráčům buď reálnější zážitek, nebo naopak arkádovější, díky čemuž je hráči rádi hrají a pamatují si je. Jako perlička tak působí fakt, že tvůrci nyní přiznávají, že hra ještě několik týdnů před vydáním byla hotová z cca 20%, což je opravdu tristní (že má vycházet na spoustu platforem už může být nápovědou). Novinku v podobě Tennist World Tour tak bude lepší rychle zapomenout a doufat v lepší zítřky. Tohle je za mě 30%!!!
Nejnovější komentáře