Teorie všeho - Stephen Hawking má svůj životopis

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Onemocnět ve 21. letech závaž­nou cho­ro­bou a oče­ká­vat konec do dvou let, to není žád­ná výhra. S tako­vou pro­gnó­zou je těž­ké roz­ho­do­vat o budouc­nos­ti, ale je také mož­né se zami­lo­vat a žít, dokud je to mož­né. A tako­vé řeše­ní zvo­lil mla­dý stu­dent kos­mo­lo­gie Stephen Hawking se svou pří­tel­ky­ní, stu­dent­kou umě­ní, Jane Wildovou. Přestože lékař­ská pro­gnó­za vývo­je nemo­ci mu nedá­va­la žád­né šan­ce, roz­ho­dl se dokon­čit stu­die a spo­lu s Jane zalo­žit rodi­nu. Chtějí žít „nor­mál­ní“ život a vycho­vá­vat děti. To se poda­ří pře­de­vším díky Jane. V jed­né oblas­ti však Stephen umí víc, než se oče­ká­vá. Už na ško­le nebyl jen oby­čej­ný stu­dent a jeho mimo­řád­ná inte­li­gen­ce a teo­rie výraz­ně ovliv­ní věd­ce z celé­ho svě­ta. Stává se svě­to­vě uzná­va­nou vědec­kou kapa­ci­tou a zná­mou osob­nos­tí.

Film Teorie vše­ho zachy­cu­je zásad­ní obdo­bí spo­leč­né­ho živo­ta Jane a Stephena Hawkinga do doby, kdy se odhod­la­jí k roz­vo­du. Jane Hawking o svém živo­tě napsa­la v roce 2007 kni­hu Cesta do neko­neč­na: Můj život se Stephenem. Spisovatel a dra­ma­tik Anthony McCarten na zákla­dě této kni­hy napsal fil­mo­vý scé­nář, kte­rý už nevy­chá­zí jen z názo­rů a pohle­du autor­ky, ale sna­ží se o zachy­ce­ní zásad­ních momen­tů v živo­tě slav­né­ho ast­ro­lo­ga a jejich spo­leč­né­ho sou­ži­tí.  Příběh zob­ra­zu­je budo­vá­ní a roz­ví­je­ní man­žel­ské­ho vzta­hu, zajiš­tě­ní rodi­ny a běž­ných život­ních situ­a­cí. Objevují se také přá­te­lé a čle­no­vé šir­ší rodi­ny. Vědecké prá­ci, tvo­ře­ní teo­rie a odbor­ným roz­pra­vám je věno­vá­no mini­mum času. Stephen musí vyna­lo­žit hod­ně ener­gie pro boj se svou nemo­cí a Jane se mu sna­ží být opo­rou a part­ne­rem. Je však oblast, kde se v názo­rech roz­chá­ze­jí, a to je nábo­žen­ství. Scénárista pone­chal vel­ký pro­stor pro zachy­ce­ní postup­né fyzic­ké pro­mě­ny Stephena a obdob­né mož­nos­ti dosta­la Jane pro řeše­ní kri­zo­vých situ­a­cí.

Životní pří­běh Stephena Hawkinga a jeho ženy Jane je poměr­ně zná­mý. Stejně jako u jiných slav­ných osob­nos­tí mu věnu­jí média pozor­nost po celém svě­tě. Autor scé­ná­ře si však vybral pro film intim­něj­ší situ­a­ce a chví­le, kte­ré zaží­va­jí běž­né rodi­ny s dět­mi. Vědecká čin­nost a veřej­ná vystou­pe­ní jsou ve fil­mu mimo hlav­ní lin­ku, ale veřej­né uzná­ní a výji­meč­nost inte­li­gen­ce Stephena jsou zce­la prů­kaz­né. Proti tomu je zvý­raz­ně­na jeho fyzic­ká bez­moc­nost a zhor­šu­jí­cí se schop­nost vyja­d­řo­vá­ní. Jednotlivé scé­ny daly mož­nost her­cům, kte­ří vytvo­ři­li hlav­ní dvo­ji­ci, vel­ký pro­stor pro zachy­ce­ní širo­ké šká­ly emo­cí. Eddie Redmayne v roli Stephena pro­ká­zal také vel­kou schop­nost ovlá­dá­ní pohy­bů celé­ho těla až po drob­nou mimi­ku, jako je pohyb jed­no­ho oční­ho víč­ka nebo kout­kem úst. Postava půso­bí napros­to věro­hod­ně a sou­čas­ně si pone­chá­vá leh­ký život­ní nad­hled, kte­rým se Stephen Hawking pre­zen­tu­je na veřej­nos­ti. V roli obě­ta­vé  Jane se ved­le výraz­né­ho kole­gy pro­sa­di­la hereč­ka Felicity Jones. Na roz­díl od své­ho kole­gy neby­la její fyzic­ká pro­mě­na v roli nijak zásad­ní, ale doká­za­la zahrát pro­mě­nu zami­lo­va­né dív­ky v obě­ta­vou man­žel­ku až po pro­fe­si­o­nál­ní spo­lu­pra­cov­ni­ci.

Je jas­né, že film nemů­že postih­nout veš­ke­ré nuan­ce spo­leč­né­ho živo­ta žád­né­ho man­žel­ské­ho páru a živo­to­pis­né fil­my význač­ných osob­nos­tí jsou vždy kom­pli­ko­va­né v tom, že je obtíž­né vyvá­žit pro­stor pro zachy­ce­ní lid­ských vlast­nos­tí v kom­bi­na­ci s pro­fes­ní nebo spo­le­čen­skou rolí. Dvojici hlav­ních pro­ta­go­nis­tů dopl­ňu­je posta­va uči­te­le hud­by Jonathana Helleyra, kte­ré­ho hra­je Charlie Cox. Jonathan byl sku­teč­ným rodin­ným pří­te­lem, kte­rý se po roz­vo­du stal dru­hým man­že­lem Jane. Zajímavou, pro kari­é­ru Stephena důle­ži­tou, posta­vu pro­fe­so­ra Dennise Sciama hra­je David Thewlis, jehož tvář nám při­po­me­ne jeho uči­tel­skou posta­vu ve fil­mech s Harry Potterem.

Režisér fil­mu James Marsh není žád­ný nová­ček. Respekt odbor­ní­ků i veřej­nos­ti si zís­kal doku­men­tár­ní­mi fil­my a nej­zná­měj­ší z nich, Muž na laně zís­kal v roce 1998 cenu BAFTA.

Neobyčejné pří­běhy nebo osu­dy lidí reži­sé­ra při­ta­hu­jí, pro­to věno­val pří­pra­vě a rea­li­za­ci fil­mu Teorie vše­ho vel­kou pozor­nost. Podařilo se mu nato­čit film, kte­rý sice neod­ha­lu­je tajem­ství úvah a myš­le­nek sou­čas­né vědec­ké osob­nos­ti, ale uka­zu­je sna­hu nemoc­né­ho člo­vě­ka a jeho part­ner­ky o pro­ži­tí živo­ta včet­ně jejich pro­blé­mů nebo spo­leč­ných šťast­ných chvil.

Film je nato­čen veli­ce stříd­mě, s mini­mem vizu­ál­ních efek­tů a s vel­kým důra­zem na detail­ní zábě­ry. Ty pomá­ha­jí vytvo­řit veli­ce úzký kon­takt pře­de­vším s hlav­ní muž­skou posta­vou. Záběry na tvář, kde sva­ly postup­ně ochr­nou, kon­čí v závě­ru zachy­ce­ním jem­né­ho mrk­nu­tí oční­ho víč­ka. Přes všech­na fyzic­ká ome­ze­ní však půso­bí posta­va Stephena pozi­tiv­ně.

Film sice může na něko­ho půso­bit jako roman­tic­ké dra­ma, ale v sou­vis­los­ti s tím, že se zaklá­dá na sku­teč­ných posta­vách a jejich osu­dech, mi roman­tic­ký vůbec nepři­pa­dá. Zejména ta část, kdy jsou zachy­ce­ny scé­ny u sto­lu nebo při pohy­bu po scho­dech, je jas­né, jak nesmír­nou vůli musí lidé s posti­že­ním vyna­lo­žit při banál­ních běž­ných čin­nos­tech. Film je zají­ma­vý nejen svým scé­ná­řem, ale také herec­ký­mi výko­ny dvou hlav­ních před­sta­vi­te­lů.

Hodnocení: 70 %

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře