Hodnocení článku
(1 hlasů, průměr: 1,00 z 5)
Loading...Kniha „Upřímnou soustrast“ mě upoutala především pro svůj velmi nevšední název a zvolené téma, neboť co si budeme nalhávat, o řemeslu „funebráka“ a smrti může psát buď jen opravdový blázen, anebo autor s velkou dávkou odvahy, nadhledem a veselou myslí. A Bailly to skutečně dokázal! Všechny pochmurné a smutné situace mistrně převedl do černého humoru tak, že se jen těžko ubráníte smíchu i slzám.
Guillaume Bailly je francouzský zaměstnanec pohřebního ústavu, ale i redaktor „Funéraire Info“ (informačního serveru o pohřebnictví) a „Mémoires de vie“ (sociální sítě pro truchlící pozůstalé), se tohoto nelehkého úkolu zhostil naprosto geniálním způsobem. Ostatně je to profík pracující v pohřebním ústavu v Landerneau ve francouzské Bretani už přes dvacet let.
Kniha je souborem nejen historek vycházející ze skutečných událostí z autorovy každodenní praxe, ale i jeho kolegů, kdy se prostřednictvím ní dozvídáte, „co se stane s vaším tělem, až vám dojde šťáva, až už nebudete moct ani číst. Ani se o nic starat nebo pracovat, odpočívat, milovat, smát se, ani plakat...“
Tato dosti nevšední kniha je rozdělena na dvě části tj. na humorné povídky, a na odborně vzdělávací část, která je od ostatních povídek oddělena textem v rámečku: „Věděli jste, že...?“, „Myšlenka dne“, „Umění najít slova“, „Riziko povolání“, „(Až příliš) často vyslechnuto“ a „K zamyšlení“.
Věděli jste, že...?
V útržkovitých pasážích se dozvíte něco málo z historie označení „funebrák“, kde se vzalo, jak vzniklo, a proč právě toto označení. A abyste trochu porozuměli používané pohřebnické terminologii, najdete tu vysvětleny a popsány jednotlivé pojmy jako např. Smrtikous, Thanatopraxe, MISE EN BIERE - uložení do rakve, CORBILLARD - pohřební vůz, OBSEQUES - pohřeb či DEUIL - zármutek.
Myšlenka dne.
„Nám funebrákům lidé často vyčítají, že vyděláváme na neštěstí druhých. A já na to vždy odpovídám, že nemůžu než souhlasit. Živím se neštěstím druhých stejně tak jako hasiči, kteří zachraňují nešťastníky z hořící budovy. Živím se jím stejně jako policisté, kteří ochraňují slabé nešťastníky před násilím a obětem navrací spravedlnost. Živím se jím stejně jako lékaři, zdravotní sestry a pečovatelky, kteří vydělávají na stáří a nemocích, jež nás každodenně provází. Jednoduše pracujeme s mrtvými a truchlící pozůstalí vždy hledají někoho, kdo je za jejich neštěstí zodpovědný. Někdy vám vyčítají, že vůbec existujeme, ale jak by to asi vypadalo, kdybychom tu nebyli?“
Riziko povolání.
„Smrt konstatoval MUDr. Nečitelný.“
Až příliš vyslechnuto.
Až příliš vyslechnuto tvoří úsměvné poznámky nejen od cizích lidí, ale i přátel týkajících se profese černého havrana.
„Ve tvém oboru je alespoň nízká nezaměstnanost. Lidi budou umírat pořád.“
Umění najít slova.
Bohužel ne vždycky se podaří na adekvátní situaci najít vhodná a správná slova, takže pak se stávají dost velké trapasy, které se později ukazují jako úsměvná ohlédnutí za celou pochmurnou situací.
„Tak aspoň že tvoji klienti nejsou nepříjemní....“
Co obnáší práce pohřebáka, a jak se většinou lidé zachovají v rozhovoru s vámi, když se následně dozvědí, co děláte, se náhle z ničeho nic odtahují, a raději si nechávají odstup, či radši ustoupí stranou. I toto je negativní stránka profese, s kterou se musí černí havrani vyrovnávat...
Kniha je doslova prošpikována černým humorem, neboť u tak choulostivého tématu jako je smrt, to ani jinak nejde. Leckdy přináší úsměvné, jindy naopak trapné okamžiky ze smutečních obřadů a síní. A vy strnule jen zíráte, jak někteří pozůstalí dokážou být arogantní, necitelní vůči svým pozůstalým, na kterých občas chtějí při posledním rozloučení ušetřit, kde se dá. Naopak najdou se i takoví, kteří chtějí poslední přání zesnulých splnit do posledního puntíku, i když se občas jedná o kuriózní požadavky.
Jsou tu popsány všechny tragikomické momenty, co vás na jednu stranu dokonale rozesmějí, ale na stranu druhou vás přinutí ukápnout i nějakou tu slzičku nad melancholií a nezvratnému osudu, neboť „Smrt je součást života“, ať už si to chceme nebo nechceme přiznat.
Z jednotlivých historek zjišťujete, že i v této oblasti je někdy těžké se s lidmi domluvit a záleží pouze na taktnosti černého havrana, jak si ve finále dokáže i třeba prostřednictvím menšího kompromisu a ústupku si poradit s nejpodivnějšími přáními a požadavky, co se týče plnění posledního přání zesnulých.
„Až přijde čas, chci odejít v tichosti, aniž bych někoho trápila. Život je už tak dost těžký. Já jsem byla v životě šťastná a nechci ostatním kazit radost ze života.“
Kniha „Upřímnou soustrast“ nás dopodrobna zasvětí do práce a profese funebráka od organizování až po samotné vykonání smutečního obřadu. A vězte, že při pohřbu se může stát opravdu cokoliv. „Cokoliv vás může překvapit od drobných přešlapů, ústupků až po malé trapasy a naprosto nevhodné situace.“ A vězte, že některé zážitky jsou velmi pikantní, a možná by se nad nimi i zesnulý zastyděl a začervenal, nebýt již sám mrtvý.
Nad každým přečtením historky vás autor chtě nechtě donutí nad vším se zamyslet, popřemýšlet a uvědomit si, co ve svém současném životě doopravdy máte, a čeho byste si na něm měli vážit, protože nikdo z vás netuší, kdy to bude jeho poslední den.
Kniha ve vás doslova rozehraje velmi širokou paletu nejrůznějších pocitů od melancholie, smutku, úsměvu, sarkasmu a ironie, ale zároveň vám dodá velkou dávku pochopení, možnosti vcítit se do pocitů druhých a využít i své vnitřní empatie a cítění.
A perlička na závěr: Jak by svojí profesi popsal funebrák, aniž by vyvolal pohoršení anebo zklamání ve společnosti? „Domlouvám se s pořadatelem, jak si akci představuje, zařizuji veškerá povolení na úřadech a nakonec řeším dodavatele, logistiku a personál na akci.“
UPŘÍMNOU SOUSTRAST
Napsal: Guillaume Bailly
Přeložila: Markéta Stammová
Vydal DOBROVSKÝ s.r.o. v edici Kontrast v roce 2019
Počet stran: 314
ISBN: 978-80-7585-639-5
(4,91 z 5)