Jedni jej považují za světce, druzí za vraha. Jedni jej obdivují, druzí jej nenávidí. Ale v konečném důsledku se mu všichni klidí z cesty a udržují si od něj uctivý odstup. Seznamte se: Milí čtenáři, tohle je Van Helsing. Van Helsingu, tohle jsou čtenáři. Těšilo nás.
Van Helsing je duševní dítko spisovatele Brama Stokera (jehož jméno nese jedna z prestižních cen sci-fi) a rozhodně nemá lehký život. Na denní (či spíše noční) skývu si totiž vydělává jako profesionální bijec monster, zrůd, příšer a všech ostatních existencí, které vylézají za soumraku a následně obtěžují spořádané občany. Tajné církevní společenství v Římě jej vyšle do tajuplné Transylvánie, aby zlikvidoval jednoho z posledních přežívajících jedinců druhu Homo šavlozubus - hraběte Draculu. Dracula se mezitím pokouší získat do svých služeb Frankensteinovo monstrum, s jehož pomocí by si zajistil potomstvo. (Ne, Dracula není homosexuál. Až ten film uvidíte, pochopíte, co jsem tím myslel.) Proti zplozencům pekel však nebude stát Van Helsing sám - pomáhat mu bude klasický věrný, leč přitroublý sluha a sličná Anna Valeriousová, která se snaží zbavit svůj rod kletby, jež na něm lpí už čtyři sta let právě kvůli Draculovi... Velkolepá bitva dobra (alespoň takového, jak si ho představují lidé) se zlem (dtto) začíná...
Režisér Stephen Sommers není v oboru hrůzostrašných filmů žádný nováček - reklamní plakáty nám zapomnětlivcům pro jistotu opakují, že natočil oba díly Mumie. Zdaleka však není jediným magnetem filmu. Titulní roli Sommers svěřil charismatickému Hughovi Jackmanovi (viz Wolverine v X-Menech), jeho zbožného pobočníka hraje David Wenham (viz Boromirův bratr Faramir v Pánovi prstenů II a III) a sličnější částí týmu je půvabná, leč rázná brunetka Kate Beckinsaleová (Pearl Harbor, Underworld). Ta je Jackmanovi zpočátku důstojným ženským protějškem, jenže postupně její úloha zdegeneruje v typickou „dívku hlavního hrdiny“, která na správných místech trousí klišé typu „buď opatrný“, „miluji tě“ a „nenechávej mě tu“. Kate Beckinsaleovou ovšem seznam ženských rolí není zdaleka vyčerpán - nesmíme opominout ani Elenu Anayovou, Silvii Collocaovou a Josii Maranovou, které ve Van Helsingovi ztvárnily role tří Draculových nevěst(ek?). A Dracula samotný? Richard Roxburgh. Na legendárního Christophera Leeho sice nemá a vlastně ani příliš draculovsky nevypadá; kolíky do srdce, svěcená voda, ba ani česnek na něj nefungují, alespoň je to však nějaká změna.
Napsal jsem, že Van Helsing je hrůzostrašný film. To je rozhodně pravda, ale zároveň je to víc než pouhý horor. Sommersovi se podařilo natočit podívanou, která v sobě mísí prvky hororu, fantasy, akčního filmu, thrilleru, komiksu a westernu. Vždyť už jen samotný Van Helsing má v sobě z každého z těchto žánrů něco. Opakuji a dvakrát zdůrazňuji: Má v sobě cosi z komiksových superhrdinů, ale hlavně také něco z westernových mstitelů, kteří na žádost terorizovaného obyvatelstva přijíždějí trestat bezpráví tam, kde je to třeba. Jenže když ono obyvatelstvo přestane být terorizováno, rázem si uvědomí, že ten člověk, který je právě zachránil ze spárů jejich... ehm... terorizovatelů, je nebezpečný. Je jiný než oni. Jeho věčným údělem je osamění a nevděk od těch, kterým zachránil krk, děti, manželku nebo milenku (někdy všechny čtyři věci najednou).
Českého diváka bude jistě zajímat skutečnost, že ačkoli se většina děje odehrává v Rumunsku, relativně velká část filmu se natáčela v Praze. Skvělé. Ale. Když jedna z postav hodnotila výhled z Karlova mostu na Národní divadlo ve smyslu „hezké město, tahle Budapešť“, myslel jsem, že padnu do mdlob.
Ve filmovém štábu figurovala spousta Čechů, ovšem na plátno se dostali jen dva. Danu Morávkovou určitě nepřehlédnete, ačkoli je zde bez brýlí (se zaostřováky hraje v seriálu televize Prima „Rodinná pouta“). Dále se zde prý v miniroličce bezejmenného vesničana vyskytuje Marek Vašut, a dokonce zde má pronést celé jedno slovo. Nemohu to potvrdit, nevšiml jsem si ho. Zřejmě byl příliš dobře namaskovaný nebo mu byla vidět nějaká méně známá část těla. Závěrečné titulky jej však uvádějí.
Mnohem významější místo má v titulcích Lucasova firma Industrial Light & Magic, jež se postarala o úžasně provedené metamorfózy člověka v upíra / vlkodlaka / upírku / vlkodlačku (vlkodlačka tu není ani jediná, ale to aby mě feministky neobvinily ze šovinismu), tisícovky nalétávajících upířátek a zeleně svítící kolečka ve hlavě Frankensteinova monstra. V kombinaci se skvělou ponurou atmosférou je to prostě síla. Nářez. Temný upírský film, jak má být. A to ještě nemluvím o stylové hudbě.
Jenom ten scénář mohl být lepší... Celý tenhle film je téměř nepřetržitým sledem akčních scén. Tři čtvrtiny z nich jsou opravdu velmi vynalézavé (kráva prohozená dřevěnou stěnou kostela, Frankenstein houpající se na laně jako Indiana Jones), ale slaboučký příběh nemají šanci (ani ambice) zachránit. Většinu času se hrdinové prostě jen mlátí s Draculou a/nebo jeho poskoky, občas je někdo unesen (doslova), aby byl hned vzápětí zase zachráněn... Jednotlivé scenérie se mění tak rychle, že nemají příležitost pořádně vyznít a zasáhnout diváka jako stříbrný kolík do... však vy víte kam. Několik záběrů a situací je očividně inspirovaných Jamesem Bondem, Pánem prstenů či Epizodou II Hvězdných válek, ale není jich zase tolik, abychom mohli film označit za slátaninu.
S nedostatkem příběhu a přebytkem akce jde ruku v ruce též přílišná uspěchanost snímku a nízká kadence dobrých hlášek. Na tyto čtyři vážné choroby současné kinematografie
Foto: Universal Pictures
Nejnovější komentáře