Po premiérovém uvedení na festivalu Serial Killer v Brně, i po své online premiéře v iVysílání České televize, se na obrazovky od minulé středy dostává nový seriál Vlastně se nic nestalo. Šestidílná minisérie otevírá témata sexfulencerství, především na platformě OnlyFans.
Za seriálem stojí režisér a scénárista Jan Vejnar, jenž na sebe upozornil filmem Přišla v noci, který vytvořil společně se svým kolegou Tomášem Pavlíčkem a za který oba získali Českého lva za nejlepší režii (mimochodem jedna z mála kategorií, na které se akademici shodli s filmovými kritiky). Na scénáři seriálu Vlastně se nic nestalo se také podílela ještě scénáristka a režisérka Darja Miková. Příběh se točí kolem dvojice Žofie a Romana, ke kterým jednoho večera přijde na návštěvu Žofiina kamarádka Andrea. Když pak Žofie přijde na to, že Roman zná Andreu více než by asi chtěla a čekala, rozbíhá se sled zvláštních událostí.
Upozornění: v následující části budu vyzrazovat hned několik spoilerů a budu předpokládat, že jste již seriál viděli.
Upřímně, já nejsem moc seriálový tip. Osobně mám raději filmy, které zhlédnu na jeden zátah a nemusím si dávkovat po dílech. Nicméně protože film „Přišla v noci“ se mi velmi líbil, rozhodl jsem se dát „Vlastně se nic nestalo“ šanci. Když jsem se pak zamýšlel, k čemu bych to celé přirovnal, napadl mě kulečník. To proto, že tam ta ky máte na začátku všechno idylicky připravené, a pak jednou ranou rozeženete všechny koule po hrací ploše a ony se začnou různě odrážet, narážet do sebe, křížit se…ale žádná z nich nespadne do jamky. A přesně takto jsem se cítil při sledování. První díl je ukázkovou scénáristickou i režijní prací, naexponuje všechny postavy, tvůrci krásně pracují ve vyprávění s eliptickým střihem a návštěva Andrey odstartuje celý děj. Jenže pak to začne trochu upadat, což není nutně špatně. Tím, že hlavní zápletku obsahuje již první díl, tvůrcům odpadly většinou nudné expoziční epizody, které ale u většiny seriálů ještě neobsahují zápletku a tak je nutné je přetrpět, abyste se dostali k tomu zajímavému. Díky tomu pak ve druhém a třetím díle sledujeme takovou mezihru, intermezzo, kde vidíme, jak se obě postavy vyrovnávají s rozchodem. A až do čtvrtého dílu jsem si říkal, že to není tak špatné. Jenže u čtvrtého dílu, kde by člověk čekal nějaké vyvrcholení, nebo rovnou zvrat, udělá příběh zvláštní dramaturgický kotrmelec a začne se věnovat úplně něčemu jinému. Doposud jsme totiž sledovali Žofii (druhý díl) a Romana (třetí díl), ale tady si asi tvůrci vzpomněli, že tam máme ještě vlastně tu Andreu a jejímu příběhu je pak věnována čtvrtá a pátá epizoda, což by dávalo smysl, kdyby ještě nějak ovlivňovala příběh Žofie a Romana. Jenže ona neovlivňuje (resp. v páté epizodě se Žofie víceméně náhodou objeví, ale její interakce s Andreou není nic víc než jen pozdrav). Na druhou stranu pátá část příběh Andrey uzavírá a dává tak prostor k závěrečnému dílu. Tam divák dostane chvilkový záblesk, že se Roman a Žofie dají zpátky dohromady, což se ale nakonec nestane. Takže seriál po šesti epizodách končí tam, kde končil první díl. A já jsem z toho byl zmatený.
Co tím chtěl básník říci? Co je ta hlavní myšlenka? Ukázat život OnlyFans modelek? Ale na kterém příběhu by se to ukazovalo? Ano částečně to ilustruje příběh Andrey, na kterou v průběhu pátého dílu dolehne fakt, že její odhalené fotky může vidět leckdo, třeba šéf v práci. Nicméně potom nedává smysl, proč jsou jí věnované jen dvě epizody a zbytek se točí kolem Romana a Žofie. Motivace Žofky k focení svých nohou mi totiž přijde poměrně slabá a těžko uvěřitelná a Roman s tím vlastně nemá nic moc společného, ten jenom ve „své“ epizodě zpytuje svědomí a ve zbytku seriálu se jen snaží dostat Žofku zpátky. Resp. on nemá mnoho společného s tou tématikou OF, nicméně jeho úloha vzhledem k celku je důležitá - otevírá zápletku. Bohužel podle mě neobstojí ani argument, že tvůrci chtějí srovnávat příběh Žofie a Andrey, protože obě dvě dělají OF z úplně jiných důvodů a podle toho co nám seriál prezentuje nejsou podobné ani jejich motivace. Notabene, když obě postavy jsou natolik vnitřně rozpolcené, že je nelze brát ani jako dva protipóly, protože obě dvě mají své dobré i špatné stránky. Takže nelze brát jednu jako ten špatný příklad a druhou jako ten dobrý.
Jaký je tedy výsledek tohoto textu? Vlastně se nic nestalo, mohl to být vážně dobrý seriál, kdyby to bylo trošičku více dramaturgicky dotažené. Mám pocit, že autoři ve výsledku moc nevědí, kam cílit a jestli jim jde více o vztahové drama Žofie – Roman anebo příběh modelky Andrey. Možná je to způsobeno omezenou online stopáží, anebo dramaturgickými zásahy z televize. Na druhou stranu je to velmi dobře obsazené, ústřední trojice hraje téměř dokonale, zejména Jiří Chadraba v roli Romana je skvělý objev. Nicméně za mě je to jako celek průměr až podprůměr, zejména kvůli tomu nedotaženému příběhu. Od držitele Českého lva jsem čekal trochu víc.
Pozn.: Zajímalo by mě, jaký pán pan Vejnar vztah k panu Schormovi. Protože jak si jistě někteří všimli, titul Vlastně se nic nestalo nese taktéž poslední film právě od Evalda Schorma, jenž shodou náhod vypráví příběh o komplikovaném vztahu matky a dětí…
Nejnovější komentáře