Ropa jako Zdroj – zdroj bídy, utrpení, nesvobody, ponižování,...
Ropa jako Zdroj - zdroj bohatství, blahobytu, pohodlí, svobody,...
Říká se jí černé zlato. Zatímco to opravdové „zlaté“ zlato v nedávné minulosti na své hodnotě spíše ztrácelo, u černého zlata je tomu právě naopak. Kvůli ropě se vedou války, umírají kvůli ní lidé, uzavírají se supertajné dohody, které ovlivňují politiku těch nejmocnějších zemí a tím i dění na celém světě.
Ropou je ovlivněn život každého z nás. Se znepokojením nám proto ekonomové a politici oznamují zvyšování cen ropy na světových trzích, s úlevou vítají pokles její ceny. Protože zvýší-li se cena ropy, zdraží se nám třeba i rohlíky…Tohle všechno jsem věděla už dlouho před zhlédnutím tohoto dokumentu. Z filmů jsem znala jak vypadají těžební věže, ze školy zase kde se ropa těží a co se z ní vyrábí, ze zpráv, že se zásoby ropy neustále tenčí a na jak dlouhou dobu nám asi vystačí.
Ale nikde se už nemluví o těch, kteří pro nás tuto surovinu získávají. Za těžbou ropy se skrývá práce v těžkých pracovních a životních podmínkách, v prostředí, které ohrožuje zdraví všech kteří tam žijí a pracují. Zajímali jsme se někdy jací jsou to lidé? Jsou bohatí nebo chudí? Jak vypadá jejich každodenní práce? Kde a jak bydlí? Jaký má jejich práce vliv na jejich zdraví? Jak vůbec vypadá krajina kde se těží ropa? Na všechny tyto otázky a na ještě mnohé další nám tento film přináší odpovědi. Nebo spíš nás přiměje si tyto otázky položit a trošku se nad nimi zamyslet.
To, co se dozvíme nás asi moc nepotěší (tedy pokud jsme lidé s normálním sociálním cítěním). Naftaři (ano, proč ne, copak naftař není ten kdo těží ropu … ?) – tak tito lidé nedostávají za svou práci často včas zaplaceno, žijí na hranicích bídy, v prostředí zamořeném radioaktivitou. Ze svých polorozpadlých domů mají výhled na pole železných monster – těžebních věží. Nemohou si ztěžovat, protože jejich „demokratické“ vlády nepřipustí jakýkoliv projev nespokojenosti. Naopak, přesvědčují je o tom, jak jsou vlastně spokojení, jakými jsou šťastnými lidmi, že mohou dělat právě tuto práci…Vzpomeňme si na „výchovné“ filmy a seriály z 50. a 70. let minulého století, na ty jimž se dnes někdy smějeme, někdy trošku trpce usmíváme … Tak to je v těchto zemích realita – žádný film.
Budete-li mít chvilku čas – přesně 75 min. – věnujte je tomuto filmu. Myslím, že je to to nejmenší co můžeme udělat. Asi tím nikomu nepomůžeme, ale možná, že najednou budeme rádi, že žijeme právě tady a teď, že si uvědomíme hodnotu věcí, které považujeme za samozřejmé a že si jich budeme vážit. Teda alespoň na chvíli, než zase zapomeneme ….
O filmu:
Rok: 2005
Scénář: Martin Mareček, Martin Skalský
Režie, střih, zvuk: Martin Mareček
Kamera: Jiří Málek
Délka: 75 minut
Nejnovější komentáře