Zdroj

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Ropa jako Zdroj – zdroj bídy, utr­pe­ní, nesvo­bo­dy, poni­žo­vá­ní,...
Ropa jako Zdroj - zdroj bohat­ství, bla­hoby­tu, pohod­lí, svo­bo­dy,...
Říká se jí čer­né zla­to. Zatímco to oprav­do­vé „zla­té“ zla­to v nedáv­né minu­los­ti na své hod­no­tě spí­še ztrá­ce­lo, u čer­né­ho zla­ta je tomu prá­vě nao­pak. Kvůli ropě se vedou vál­ky, umí­ra­jí kvů­li ní lidé, uza­ví­ra­jí se super­taj­né doho­dy, kte­ré ovliv­ňu­jí poli­ti­ku těch nej­moc­něj­ších zemí a tím i dění na celém svě­tě.

Ropou je ovliv­něn život kaž­dé­ho z nás. Se zne­po­ko­je­ním nám pro­to eko­no­mo­vé a poli­ti­ci ozna­mu­jí zvy­šo­vá­ní cen ropy na svě­to­vých trzích, s úle­vou víta­jí pokles její ceny. Protože zvýší-li se cena ropy, zdra­ží se nám tře­ba i rohlíky…Tohle všech­no jsem vědě­la už dlou­ho před zhléd­nu­tím toho­to doku­men­tu. Z fil­mů jsem zna­la jak vypa­da­jí těžeb­ní věže, ze ško­ly zase kde se ropa těží a co se z ní vyrá­bí, ze zpráv, že se záso­by ropy neu­stá­le ten­čí a na jak dlou­hou dobu nám asi vysta­čí.

Ale nikde se už nemlu­ví o těch, kte­ří pro nás tuto suro­vi­nu zís­ká­va­jí. Za těž­bou ropy se skrý­vá prá­ce v těž­kých pra­cov­ních a život­ních pod­mín­kách, v pro­stře­dí, kte­ré ohro­žu­je zdra­ví všech kte­ří tam žijí a pra­cu­jí. Zajímali jsme se někdy jací jsou to lidé? Jsou boha­tí nebo chu­dí? Jak vypa­dá jejich kaž­do­den­ní prá­ce? Kde a jak byd­lí? Jaký má jejich prá­ce vliv na jejich zdra­ví? Jak vůbec vypa­dá kra­ji­na kde se těží ropa? Na všech­ny tyto otáz­ky a na ješ­tě mno­hé dal­ší nám ten­to film při­ná­ší odpo­vě­di. Nebo spíš nás při­mě­je si tyto otáz­ky polo­žit a troš­ku se nad nimi zamys­let.

To, co se dozví­me nás asi moc nepo­tě­ší (tedy pokud jsme lidé s nor­mál­ním soci­ál­ním cítě­ním). Naftaři (ano, proč ne, copak naftař není ten kdo těží ropu … ?) – tak tito lidé nedo­stá­va­jí za svou prá­ci čas­to včas zapla­ce­no, žijí na hra­ni­cích bídy, v pro­stře­dí zamo­ře­ném radi­o­ak­ti­vi­tou. Ze svých polo­roz­pad­lých domů mají výhled na pole želez­ných mon­ster – těžeb­ních věží. Nemohou si ztě­žo­vat, pro­to­že jejich „demo­kra­tic­ké“ vlá­dy nepři­pus­tí jaký­ko­liv pro­jev nespo­ko­je­nos­ti. Naopak, pře­svěd­ču­jí je o tom, jak jsou vlast­ně spo­ko­je­ní, jaký­mi jsou šťast­ný­mi lid­mi, že mohou dělat prá­vě tuto práci…Vzpomeňme si na „výchov­né“ fil­my a seri­á­ly z 50. a 70. let minu­lé­ho sto­le­tí, na ty jimž se dnes někdy smě­je­me, někdy troš­ku trp­ce usmí­vá­me … Tak to je v těch­to zemích rea­li­ta – žád­ný film.

Budete-li mít chvil­ku čas – přes­ně 75 min. – věnuj­te je tomu­to fil­mu. Myslím, že je to to nejmen­ší co může­me udě­lat. Asi tím niko­mu nepo­mů­že­me, ale mož­ná, že najed­nou bude­me rádi, že žije­me prá­vě tady a teď, že si uvě­do­mí­me hod­no­tu věcí, kte­ré pova­žu­je­me za samo­zřej­mé a že si jich bude­me vážit. Teda ale­spoň na chví­li, než zase zapo­me­ne­me ….

O filmu:

Rok: 2005
Scénář: Martin Mareček, Martin Skalský
Režie, střih, zvuk: Martin Mareček
Kamera: Jiří Málek
Délka: 75 minut