(zatím nehodnoceno)
Loading...OBSAH FILMU
Zatím poslední snímek režiséra a producenta Roberta Altmana Zítra nehrajeme! nás zavede na jeviště divadla, kde se odehrává poslední den slavné radiové show. Hlavní postavy příběhu jsou Yolanda a Rhonda Johnsonovy (Meryl Streepová a Lily Tomlinová), Yolandina dcera Lola (Lindsay Lohanová), Garrison Keillor (hraje sám sebe) a duo kovbojů Dusty a Lefty (Woody Harrelson a John C. Reilly). V příběhu vystoupí i Tajemná žena (Virginia Madsenová), která se záhadně zjevuje v zákulisí a Guy Noir (Kevin Kline), který má na starosti ostrahu studia. Panovačný režisér a jeho asistentka Molly (Maya Rudolph) se snaží čím dál divočejší show udržet na uzdě. Všichni účinkující se za ta léta velmi dobře znají, proto není nouze o slovní přestřelky a břitký humor. Všichni zúčastnění hrají a zpívají jako o život.
Zítra nehrajeme! nikam nespěchá a dává divákovi prostor vychutnat si jednotlivé výstupy. Film je vtipným, citlivým a někdy i zadumaným portrétem Ameriky a Američanů. O NATÁČENÍ
Rozhlasovou show Garrisona Keillora, A Prairie Home Companion, sleduje týdně na 558 rozhlasových stanic po celých Spojených státech a poslouchá ji více než 4 miliony posluchačů. Loni show oslavila třicátý rok svého vysílání. Garrison Keillor byl také autorem scénáře k filmu pro legendárního režiséra Roberta Altmana.
Film je smyšlený příběh o jednom osudovém vysílání: herci, komici a geniální tvůrce pořadu zjistí, že ten večer vysílají naposledy.
Snímek Zítra nehrajeme! vznikl za pět týdnů v Minnesotě v St.Paul. Točilo se především ve Fitzeraldově divadle. Televizní varieté se natáčelo před publikem a kulisáci z divadla dělali svou práci, jen tentokrát ve spolupráci s Altmanovým štábem.
V divadle se neočekávaně zjevuje tajemná kráska. Na povrch vyplývají vroucí vášně, hádky i nedorozumění. Objeví se i jeden nebo dva tajné milostné románky. A Garrison Keillor tomu všemu velí. Provokuje hádky a potyčky, v šatnách i na scéně. V zákulisí kolují fámy, padne nějaká ta narážka sponzora a dojde také na smutné i komické zkoumání směrů, které může lidský život nabrat. Navíc film provází výborná hudba. A i když se zdá, že je show ve finále, stále nekončí.
Keillor s Altmanem nejprve pracovali se smyšleným příběhem, ale pak se domluvili, že natočí film o rozhlasové show ve stylu samotné A Prairie Home Companion. Altman uznal, že rozhlas jako médium má pro něj veliký význam: „O divadlo jsem se začal zajímat díky rádiu,“ říká Altman, „Vzpomínám si, že jsem stejně jako ostatní děti, tenkrát ve třicátých letech, líhal na podlaze a poslouchal rádio. Mým vzorem byl tehdy Norman Corwin, který v podstatě vymyslel rozhlasové hry. První profesionální zkušenost, kterou mám s divadlem je z kreativního psaní pro jednu malou rozhlasovou stanici. Takže pro mě byl rozhlas vždy velice blízká a srdeční záležitost.“
S Meryl Streepovou se do filmu Zítra nehrajeme! počítalo už od prvních příprav. Stejně jako s Altmanovou dobrou přítelkyní a kolegyní Lily Tomlinovou, která si zahrála zpěvačku gospelového sboru v Altmanově klasice Nashville (1975). „Věděl jsem, že Meryl Streepová musí v show zpívat, protože je výborná zpěvačka,“ říká scenárista. Na filmu pracovala i řada veteránů ze skutečné A Prairie Home Companion show. Keillorovi dlouholetí herečtí kolegové Sue Scottová a Tim Russell si zahráli maskérku Donnu a režiséra show. Ostatní aktéři z rozhlasové show hrají sami sebe.
Altman má ve zvyku herce pobízet k improvizaci a práci s postavami. Točí scény v kuse a několika kamerami najednou zachycuje dění na jevišti i v zákulisí.
TVŮRCI FILMU
Garrison Keillor (scénář)
začal s psaním pro časopis New Yorker v roce 1969. Vymyslel a vystupoval v rozhlasovém pořadu A Prairie Home Companion. K psaní scénářů pro tuto show ho inspiroval článek o rozhlasovém pořadu Grand Ole Opry v Nashvillu. Vysílání A Prairie Home Companion začalo 6. července 1974 v St. Paul. V roce 1987 Keillor show na dva roky přerušil. Sepsal řadu autorských esejí, povídkových sbírek a románů.
Robert Altman (režie)
během své kariéry překvapil, pobavil a ohromil živými a nespoutanými snímky, které obohatily celosvětovou kinematografii. Letos byl oceněn Oscarem za celoživotní dílo. Mezi jeho snímky se řadí filmy jako M-A-S-H ( 1975) nebo Nashville (1975). Převrátil, satirizoval a obohatil filmové žánry jako je western (McCabe a paní Millerová/ MrCabe and Mrs. Miller, 1971), gangsterské melodrama (Thieves Like Us, 1974), detektivky (The Long Goodbye, 1973), biografický film (Vincent a Theo,1990), anglickou detektivku z vyšší společnosti (Gosford Park, 2001). Inspiroval se komiksy, divadlem, současnou politikou a současnou literaturou.
Získal pět Oscarových nominací za režii (Gosford Park, Prostřihy, Hráč, M-A-S-H, Nashville) a tři za nejlepší film ( M-A-S-H, Nashville a Gosford Park).
Vybraná filmografie:
M-A-S-H (1975), Nashville (1975), Hráč (The Player, 1992), Prostřihy (Short Cuts, 1993), Gosford Park (2001), Company (2003), Vincent a Theo (1990), Láskou posedlí (Fool for Love, 1985), Svatba (A Wedding, 1978), McCabe a paní Millerová( MrCabe and Mrs. Miller, 1971), Příběhy Alfreda Hitchcocka (Alfred Hitchock Presents, 1955)
HERECKÉ OBSAZENÍ
Meryl Streepová (Yolanda Johnsonová)
byla třináctkrát nominována na Oscara a dvakrát toto ocenění získala (Sophiina volba, Kramerová versus Kramer).
Její filmová kariéra začala snímkem Julie (režie Fred Zimmerman, 1977). Ve svém druhém celovečerním filmu Lovec jelenů (The Deer Hunter, režie M. Ciminu, 1978) si zahrála s Robertem De Nirem a Christopherem Walkenem a získala zde svou první oscarovou nominaci. Mezi její další filmy patří Svedení Joea Tynana (The Seduction of Joe Tynan, režie J. Schatzberg, 1979) a Manhattan Woodyho Allena (1979), za který získala nominaci na Oscara za nejlepší herecký výkon v ženské vedlejší roli. Třetí oskarová nominace Streepovou společně s nominací na British Academy of Film and Television Arts (BAFTA) potkala u snímku Francouzova milenka (The French Lieutenant´s Women, režie K. Reise, 1981).
Cenu BAFTA obdržela za neuvěřitelný výkon v Sofiině volbě (Sophie´s Choice, režie Alan Pakula, 1982). Za ztvárnění Karen Silkwoodové ve filmu Silkwoodová (Silkwood, režie M. Nichols, 1983) se jí dostalo další oskarové nominace. Podobně to bylo i u filmu Vzpomínky na Afriku (Out of Africa, režie S. Pollack, 1985). Mezi její další vysoce ceněné filmy patří Nicholsova Hořkost (Heartburn, 1986), Schepisiho Pláč ve tmě (A Cry in the Dark, 1988), za nějž na filmovém festivalu v Cannes získala cenu za nejlepší ženský herecký výkon.
Streepová si hned čtyřikrát zahrála v komediích: Ďáblice (She Devil, režie S. Seidelman, 1989), Pohlednice z Hollywoodu (Postcards from the Edge, režie M, Nichols, 1990), Chraň si svůj život (Defending your Life, režie A. Brooks, 1991), Smrt jí sluší (Death Becomes her, režie R. Zemeckis, 1992). Následovaly snímky Dům duchů (The House of the Spirits, režie B. August, 1993) nebo Divoká řeka (The Wild River, režie C. Hanson, 1994). S Clintem Eastwoodem si zahrála v Madisonských mostech (The Bridges of Madison Country, režie C. Eastwood, 1995) za něž se jí dostalo další oscarové nominace). Dále se pak objevila ve filmech Předtím a potom (Before and After, režie B. Schroeder, 1996), nebo s Diane Keaton a Leonardem DiCapriem ve filmu Marvinův pokoj (Marvin´s Room, režie J. Zaks, 1996). Za film podle předlohy Ammy Quindlen Jediná správná věc (One True Things, režie C. Franklin, 1998) získala svou jedenáctou oskarovou nominaci.
Mezi její poslední snímky patří Hodiny (The Hours, režie S. Daldry, 2002), za které byla oceněna na Berlínském filmovém festivalu a za který získala další oscarovou nominaci. Za svou roli ve filmu Adaptace (Adaptation, režie S. Jonze 2002) získala Zlatý glóbus.
V roce 2003 dostala Cézara za celoživotní přínos světovému filmu a cenu „Commandeur de l´Order des Arts et des Lettres“, nejvýše ceněnou francouzskou filmovou trofej.
Mezi její poslední role patří ty ve filmech Andělé v Americe (Angels in America, režie M. Nichols, 2003),Manchurianský kandidát (The Manchurian Candidate 2004) v režii Jonathana Demmea a Prime v režii Bena Youngera (2005).
Lily Tomlinová (Rhonda Johnsonová)
Vybraná filmografie:
Čaj s Mussolinim (The with Mussolini, režie Franco Zeffirelli, 1999), Prostřihy (Short Cuts režie Robert Altman, 1993), Hráč (The Player, režie Robert Altman, 1992), Stíny a mlha (Shadows and Fog, režie Woody Allen, 1992), Nashville (Nashville, režie Robert Altman, 1975)
Woody Harrelson (Dusty)
Vybraná filmografie:
Zmražená pojistka (The Big Blue White, režie Mark Mylod, 2005), Tenká červená linie (The Thin Red Line, režie Terrence Malick, 1998), Vrtěti psem (Wag the Dog, režie Barry Levinson, 1997), Lid versus Larry Flynt (The people vs. Larry Flynt, režie Miloš Forman, 1996), Takoví normální zabijáci (Natural Born Killers, režie Oliver Stone, 1994), Neslušný návrh (Indecental Proposal, režie Adrian Lyne, 1993)
Tommy Lee Jones (Axeman)
Vybraná filmografie:
Tři pohřby (The Three Burials of Melquiades Estrada, režie Tommy Lee Jones, 2005), Štvanec (The Hunted, režie William Friedkin, 2003), Muži v černém 2 (Men in Black 2, režie Barry Sonnenfeld, 2002), Vesmírní kovbojové (Space Cowboys, režie Clint Eastwood, 2000), Muži v černém (Men in Black, režie Barry Sonnenfeld, 1997), Batman navždy (Batman Forever, režie Joel Schumacher, 1995), Takoví normální zabijáci (Natural Born Killers, režie Oliver Stone, 1994), J.F.K. (JFK, režie Oliver Stone, 1991)
Lindsay Lohen (Lola Johnson)
Vybraná filmografie:
Můj auťák Brouk (Herbie: Fully Loaded, režie Angela Robinson, 2005), Protivný sprostý holky (Mean Girls, režie Mark Waters, 2004), Mezi námi děvčaty (Freaky Friday, režie Mark Waters, 2003), Past na rodiče (The Parent Trap, režie Nancy Meyers, 1998)
Nejnovější komentáře