(zatím nehodnoceno)
Loading...Film, který nese v originále název Only lovers left Alive by mohl neinformovaný divák očekávat krásné romantické melodrama, které by se odehrávalo u nějakého nádherně azurového jezera, všichni by byli uhlazení, slušní a pohádkově zamilovaní. To by, ale nesměl být pod filmem podepsaný mistr nezávislého filmu Jim Jarmusch. Jeho inspirace asijskou kinematografií, která se patrně nejvíce projevila ve snímku Ghost Dog a dále se to stupňovalo, je velmi patrná i tentokráte. Přežijí jen milenci, se z počátku tváří jako taková usměvavá sonda do avantgardního skladatele a poněkud odbarvené blondýny. Pravda je taková, že se ocitáme v Detroitu, který je (jak známo z TV) městem duchů a obyvatel víc a víc ubývá. Po chvíli zjišťujeme, že s hlavním protagonistou není něco v pořádku a ejhle on je to upír i jeho žena je upírka i divně se kolíbající „rodinný přítel“ patří do stejné komunity.
Jen, aby nedošlo k nějaké hloupé mýlce, skutečnost, že se nacházíme mezi upíry je podaná velice poeticky, nenásilně a nikoho neobtěžuje. Je to snad jeden z mála filmů na podobné téma, u kterého jsem si připadal „normálně“ i když toto slovo bude působit poněkud paradoxně, poněvadž všechny postavy jsou trochu „ujeté“ no přece jen, to jsou upíři. Hlavní postavy se jmenují Adam a Eve, jak poetické, srovnání s biblickou dvojicí by působilo rouhavě, přesto si myslí, že to byl tvůrčí záměr. Adam je hudební skladatel, který je na světě už nějakou tu chvíli a skládá ve své částečné izolaci od ostatních, geniální hudbu. Jen tak mimochodem věnoval nějaké skladby Schubertovi, protože „potřeboval zpětnou vazbu“ (no… tak to asi vyšlo, kritika pomyslné slávy je obsažená v několika obrazech, kdy Adam ví, že jeho hudba je kvalitní a později se setkáváme s jeho muzikou po barech a hospodách, přesto, že si jeho výtvor přivlastnil někdo jiný, on ví, že jeho muzika, odkaz, bude dál žít). Již zmíněný přítel, pojmenovaný Kit (tady zatím neshledávám žádnou spojitost s čokoládovou tyčinkou) je už zestárlý a pomalu, ale jistě umírá (nikdo přesně neví na co, vždyť je to upír, ale není to jedno?) se svěří mezi řečí napsal Hamleta (záhada s Shakespearovým autorstvím a existencí je rázem vyřešena).
Abych se vrátil k samé podstatě článku a naplnil tak čtenářova očekávání. Snímek ač zobrazující v dnešní době asi jednu z nejpopulárnějších pseudo-komunit je jemným pohledem na samou podstatu hudby a života jako takového. Scénář nezabředává do plytkých problémů, které by jindy řešil každý druhý upír (nesmrtelnost je příliš dlouhá a mě už nebaví, budu řešit Hamletovské dilema „být či nebýt“ – zde se vysvětluje původ tohoto spojení, pokud Hamleta napsal upír, není se čemu divit) to už zase odbíhám. Filmová stopáž dvou hodin je však pro diváka mnohdy nervy drásajícím vypětím všech sil. Kdybych měl analyzovat vypravěčskou linii, a nějak dát dohromady syžet bude to působit jisté potíže, protože ve filmu se jistou chvíli nic moc neděje, stále se opakují dlouhé záběry a polonahého Adama, nebo rotační kamera důkladně zabírá neskutečný bordel, který má ve svém bytě.
Přes svou pomalost a nedějovost něčím zvláštním (nějakým šestým smyslem) upoutá váš zrak a i přes to, že postavy nemají defakto žádné motivace, nemají jediného cíle, i tak vás na nich něco zaujme. Do všeho hraje podkreslující silně depresivní hudba. Pomáhá tak spoluvytvářet všudy přítomný chaos, který vládne jak mezi lidmi a odráží se na jejich chování tak i v městech a patrech společnosti. Detroit je jakoby ztělesnění lidského úpadku. Eve říká, že města na Jihu hoří a do Detroitu se znovu vrátí život, poněvadž je tam voda. Téma konečné apokalypsy je podsouváno poněkud podprahově, ale s jistou elegancí nutící k zamyšlení. Film otevírá mnoho témat, na které nemá místo odpověď nebo na ně sám nezná odpověď a i přes to, že jeho nálada se nese v ponurém duchu, někdy lehce sebe ironizujícím, celkový dojem zanechává ryze kladný a pozitivní. Končí Einsteinovou myšlenkou o vzájemném ovlivňování dvou propojených předmětů. Můžeme zde objevit mnoho filozofujících myšlenek, které jsou vryty hluboko do obrazu a na první zhlédnutí nebudou všechny zcela jistě patrné. Nicméně, Přežijí jen milenci je takovým varovným pohledem upírů na lidskou rasu, nijak bych se nezalekal významu „upíři“ podle mě to je jenom populárně zvolená komunita, která v průběhu času sleduje a hodnotí lidské chování. Pláče nad urputností a hloupostí lidské rasy, která se nikdy nepoučí z vlastních chyb. Dobrý film, který vám vnutí hrát si s myšlenkou naší vlastní důležitosti na světě a i dlouho po jeho skončení budete přemítat nad tím, jak dobře a významně využít ten čas, který zbývá.
Nejnovější komentáře