Kryptograf CIA se vydává do terénu po šokující vraždě své ženy rukou teroristů ve filmu Amatér, který je v současné době k vidění na americkém serveru Hulu a který stojí za to si znovu připomenout po uvedení remaku z roku 2025 s Ramim Malekem v hlavní roli, jenž se tento víkend objeví v kinech po celém světě. Tento špionážní thriller podle románu Roberta Littella nedokáže skutečně spojit s cestou hlavního hrdiny, ale funguje na skromnějších úrovních a pro české diváky je obzvlášť poutavou podívanou.
Film Amatér z kanadské produkce se z velké části natáčel v Torontu, ale odehrává se především v lokalitách tehdejšího Československa, včetně Prahy a Karlových Varů. Prahu zastupují exteriéry ve Vídni a v obsazení se objevuje řada českých herců, kteří emigrovali do Kanady, včetně Jana Třísky, Jana Rubeše a Vladimíra Valenty. V celém filmu se objevuje velké množství českých dialogů, z nichž většinu téměř přesvědčivě namluvil Christopher Plummer, který ve filmu hraje (dobrotivého!) agenta české rozvědky.
Film Amatér (v Quebecu vyšel pod názvem L’Homme de Prague neboli Muž z Prahy) začíná v Mnichově napínavou scénou odehrávající se na americkém konzulátu, kam vtrhne trojice ozbrojených teroristů a vezme rukojmí. Zatímco němečtí a američtí představitelé debatují o splnění jejich požadavků, hlavní terorista vyvede jednu z rukojmích ven a střelí ji do hlavy, a to před zraky televizních kamer, které celou událost přenášejí do celého světa.
Zavražděnou ženou byla Sarah (Lynne Griffinová) a její manžel Charles Heller (John Savage) je mezi těmi, kteří sledují vývoj události v přímém přenosu. Charles je shodou okolností luštitel kódů pracující pro CIA, a zatímco jeho nadřízení (standardní kravaťáci v podání George Coea, Arthura Hilla a Grahama Jarvise) mají zpočátku pro jeho ztrátu pochopení, jsou zároveň podivně rozpolcení v otázce pátrání po vrazích jeho ženy, kteří z Mnichova uprchli do Československa.
„Prvních 11 minut vás naprosto šokuje,“ stálo na propagačních plakátech k filmu při jeho původním uvedení. „Posledních 11 minut vás přiková k sedadlu.“ Úvodní scéna s rukojmím je skutečně nejlepší z celého filmu a ani finále není bez napětí.
Ale i mezi nimi se najde pár dobrých věcí, včetně Hellerova spletitého plánu na uskutečnění pomsty. Vyfotografuje usvědčující dokumenty CIA (pro diváky mají jen mlhavý význam, což je klíčový přešlap filmu 2025) a vyhrožuje, že je zveřejní - pokud ho CIA nevycvičí na agenta v terénu a nepošle ho za železnou oponu.
Do Hellerova plánu je zapleten Sářin otec, přeživší holocaustu, kterého hraje Rubeš, a také bezskrupulózní reportér v podání Johna Marleyho. Když CIA plán odhalí a získá fotografie, pověří Andersona (Ed Lauter), aby Hellera zlikvidoval - ale je pozdě a on už je za česko-rakouskými hranicemi.
Pro místní obyvatele je logistika téměř komická: Heller prochází sítí podzemních tunelů, aby se dostal přes hranice, a zdá se, že se z Vídně do Prahy dostane pěšky. Později, když cestuje Karlovými Vary, se možná budete dusit smíchy nad vyprahlou pustinou, která nahrazuje české lázeňské město; sekvence na vlakovém nádraží téměř připomíná odhalení Bratislavy ve filmu Eurotrip, ale je zahraná zcela na rovinu.
Vídeň ale skvěle kryje Prahu a tvůrci se dokonce trefili i do zeměpisu, v dialogu je zmíněna klíčová lokace v Krakovské ulici u Národního muzea; odpustit si budete muset jen křižovatku s Celetnou. Praha byla hlavním místem natáčení v jiných amerických filmech té doby (Operace Daybreak) a v následujících letech bude použita ve filmech Yentl a Amadeus, ale současný špionážní thriller s KGB by byl asi oříšek.
Je zvláštní, že české a ruské postavy, které jsou zde vykresleny, jsou do značné míry sympatické; je to CIA, kdo chce Hellera dostat. Plummer je v roli profesora Lakoše, českého zpravodajského důstojníka, který si s naším hrdinou vytvoří pouto díky společnému zájmu o kryptografii a teorii, že Francis Bacon ve skutečnosti napsal díla Williama Shakespeara, velmi zábavný. Kéž by mu zápletka dala víc práce než sledovat Hellera v marné snaze pochopit, co se děje.
Ale přijít na to, co se právě odehrává ve spletitém jádru Amatéra, je zde, stejně jako v mnoha špionážních thrillerech z té doby, velmi zábavné. Co zábavné není, je zápletka filmu o pomstě, v níž Heller vypátrá tři vrahy své ženy a chladnokrevně je zlikviduje. Marthe Kellerová (Maratonec) hraje pražskou informátorku, která mu pomáhá; Tříska je agent KGB, jehož milenka je shodou okolností mezi nimi.
Teroristé (v podání Chapella Jaffeho, Miguela Fernandese a Nicholase Campbella) jsou sice v úvodní scéně filmu odporní, ale nekladou potřebný odpor, aby Amatér fungoval jako uspokojivý film o pomstě ve stylu Přání smrti nebo Johna Wicka. A i když by příběh mohl fungovat jako mnichovské přemítání o samotné podstatě pomsty, ani postava Hellera, ani Savageův výkon nejsou natolik zajímavé, aby s námi rezonovaly.
Přesto Amatér v rámci špionážního filmu funguje dostatečně dobře, s efektivní režií Charlese Jarrotta a vynikající kamerou Johna Coquillona (Straw Dogs), která efektivně proměňuje exteriéry i interiéry Toronta a Vídně v téměř přesvědčivou Prahu (Karlovy Vary už tolik ne). Pro většinu diváků může být tento film jen málo zajímavý, ale má zvláštní kouzlo pro Pražany a také pro ty, které zajímá pozadí dobře natočeného, ale obecně horšího remaku, který tento týden přichází do kin po celém světě.
Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový
Nejnovější komentáře