Autor: Bordoshut

4/10 – Trošku po funu­su, ale pře­ce. Od závě­reč­né­ho dílu dino­sau­ří film-od-filmu-gigantičtější-a-taky-vypatlanější ságy jsem mno­hé neče­kal, ale stej­ně jsem si po vět­ši­nu pro­mí­tá­ní ťukal na čelo, krou­til hla­vou a obra­cel...

5,5/10 – Slasherové horo­ry mnoh­dy obtíž­ně, a ne vždy úspěš­ně, balan­cu­jí mezi rea­lis­tic­kým zob­ra­ze­ním vra­ha jakož­to oby­čej­né­ho člo­vě­ka, kte­rý krvá­cí, když ho bod­ne­te, a pře­stře­le­ným sci-fi poje­tím, kte­ré ústřed­ní­ho niče­mu...

Pokaždé, když si říkám, že čes­ký film už nemů­že kles­nout hlou­bě­ji, vždyc­ky nako­nec vyjde něja­ká čer­stvá novin­ka a mně nezbý­vá než pomý­le­ně krou­tit hla­vou a kon­sta­to­vat: „Ano, oni to doká­za­li.“ Neberte...

Pokaždé, když si říkám, že čes­ký film už nemů­že kles­nout hlou­bě­ji, vždyc­ky nako­nec vyjde něja­ká čer­stvá novin­ka a mně nezbý­vá než pomý­le­ně krou­tit hla­vou a kon­sta­to­vat: „Ano, oni to doká­za­li.“...

9/10 – Ona je nád­her­ný film. Přímo bož­ský. Takový ten, kte­rý vás chyt­ne za srd­ce a nepus­tí, dokud ho nedo­kou­ká­te do kon­ce. Bohužel je také jed­ním z těch, o kte­rých...

7/10 – „Ty vosy jsou úpl­ný zmr­di, když si to tak vez­me­te. Úplný zmr­di! Pořád pícha­jí!“ Míšův nestár­nou­cí pro­slov o okříd­le­ném hmy­zu z tuzem­ských luhů a hájů skvě­le shr­nu­je ústřed­ní...

3/10 – Japonské jader­né dino­sau­ry (tj. kai­džu) mám rád, jen když zaclá­ně­jí na Olympiádě. Jinak mi neko­neč­né sou­bo­je těch­to pra­dáv­ných titá­nů, kte­ří se z něja­ké­ho důvo­du roz­hod­li hiber­no­vat pod zem­ským...

O čtvr­té sérii svě­tozná­mé­ho feno­mé­nu jmé­nem Stranger Things se toho dá říct mno­ho. Vlastně se toho dá říct TOLIK, že by se v tom nezku­še­ný recen­zent mohl klid­ně ztra­tit a...

Zas tak mě to neo­slo­vi­lo. Harry Potter je jed­na z mých nej­ob­lí­be­něj­ších fil­mo­vých i kniž­ních ság vůbec, ale nějak nevi­dím důvod proč dělat hro­mad­ný pokec s hlav­ní­mi před­sta­vi­te­li po 20...

Recenze na čes­ký film Bony a klid: Jakožto dítě gene­ra­ce Z toho o vekslá­cích, bonech a tuzexech vím jen vel­mi málo, kon­krét­ně vůbec nic. Tedy, něco už jsem si nastu­do­val. Přijde...

Dlouho už jsem se takhle nena­trá­pil. Na Noc na Karlštejně jsme se díva­li v rám­ci povin­né výu­ky v hodi­nách děje­pi­su, jakož­to „pří­jem­né“ zakon­če­ní škol­ní­ho roku. Samozřejmě se to neo­be­šlo bez...

9/10 – K smr­ti by se upo­čí­tal ten, kdo by zkou­šel spo­čí­tat, koli­krát jsem po skon­če­ní fil­mu Malignant při závě­reč­ných titul­kách a ješ­tě pěk­nou chví­li po nich polo­hla­sem vykři­ko­val zvo­lá­ní...