Avengers: Nejmocnější hrdinové světa aneb Neinfantilní kreslená akce

„Our world is about to break…tormented and attacked….lost from when we wake…with no way to go back…“

Avengers Intro

Touto zněl­kou na poza­dí explo­du­jí­cí­ho měs­ta, ve kte­rém Avengers zrov­na boju­jí s vyslan­ci Hydry, začí­ná jeden z nej­lep­ších ani­má­ků za posled­ních pár let.

Mnohovesmír Avengers z díl­ny Marvelu toho má za sebou víc než dost. Alternativní ver­ze, časo­vé osy, posta­vy v něko­li­ka pro­ve­de­ních a to je jen ochut­náv­ka. Jejich komiksy jsem nikdy pří­liš neče­tl. Nebylo to tím, že by mě nelá­ka­ly, ale nikdy jsem si na ně nena­šel pří­liš času a nikdy nepro­ni­kl do jejich pořa­dí.

Když ale zača­ly při­chá­zet prv­ní fil­my o jed­not­li­vých posta­vách toho­to uni­ver­za, jako kaž­dý cti­tel super­hr­di­nů jsem zaple­sal. Větší zau­je­tí tedy zača­lo až s Iron Manem, Thorem, obě­ma díly Hulka a samo­zřej­mě Avengery jako celo­ve­če­rá­kem.

Pak kolem mě pro­blesklo něko­lik zpráv o seri­á­lu. No a zabra­lo jen pár hodin, abych si při­po­mněl dáv­né časy, kdy jsem vstá­val ráno kolem sed­mé, abych na sta­rou VHSku narval něko­lik dílů Spidermana. Tentokrát jsem sice jen obsa­dil něko­lik GB na dis­ku note­boo­ku, ale nad­še­ní bylo stej­né.

A v momen­tě, kdy jsem usly­šel prv­ní tóny té hroz­ně vlez­lé zněl­ky (kte­rou jsem si pus­til asi pade­sát­krát za sebou a dodnes ji pou­ží­vám jako budí­ka pro ran­ní medi­ta­ci), byl jsem ztra­cen.

Avengers The Earth Mightiest Heroes nabíd­li ve správ­nou chví­li přes­ně to, co se neda­lo usku­teč­nit ve fil­mech – důklad­něj­ší poza­dí všech postav, jejich roz­voj a stře­ty s hroz­ba­mi, na kte­ré fil­mo­vé plát­no asi ješ­tě čeká.

Je tu všech­no a v té nej­lep­ší for­mě. Wasp, Ant – man, Black pan­ther, ali­e­ni pře­vle­če­ní za Kapitána Ameriku (mož­ná i nao­pak) a samo­zřej­mě S.H.I.E.L.D.

Mimochodem – na Nejmocnější hrdi­ny svě­ta navá­za­li Avengers: Sjednocení, kte­ří jsou ovšem někde zce­la jin­de. Přestal jsem je sle­do­vat po něko­li­ka dílech za prvé kvů­li absen­ci solid­něj­ší zněl­ky, ale hlav­ně pro jejich hroz­ně dět­skou sty­li­za­ci. Postavy změ­ni­li svo­ji vizáž a celé je to takové…prázdné.

Avengers The Earth Mightiest Heroes byli totiž pří­stup­ní i (a kdo­ví jest­li ne hlav­ně) pro star­ší pub­li­kum, což se odra­zi­lo i na nevy­rov­na­nos­ti cha­rak­te­rů. Nejsou to žád­ní Dušínové s odzna­kem v klo­pě. Jsou to hrdi­no­vé, kte­ří se občas pořád­ně raf­nou mezi sebou, čas­to musí volit mezi morál­ně špat­ný­mi alter­na­ti­va­mi, ale stá­le jim jde o to, aby se svět v aspoň rela­tiv­ním kli­du dočkal dal­ší­ho úsvi­tu a slun­ce vyšlo na stej­né stra­ně.

Tohle zvládly dvě série Avengers na výbor­nou a já jim za to děku­ji.

Takže až se vás zase někdo někdy zeptá, jaký má oprav­du význam hes­lo Avengers Assemble, odkaž­te ho s čis­tým svě­do­mím prá­vě na tuto sérii.

PS: Na you­tu­be je mno­ho hra­ných ver­zí úvod­ní zněl­ky (slo­že­ných ze zábě­rů celo­ve­čer­ních Avengers) této ani­mo­va­né série a roz­hod­ně sto­jí za to. Když se jí asi nikdy v hra­né ver­zi nedo­čká­me, tak aspoň něco…

Základ: kres­le­ná dob­ro­druž­ství hrdin­ské­ho týmu Avengers

Navíc:

• mno­ho ved­lej­ších postav a linií, kte­ré neby­ly ve fil­mech
• nein­fan­til­ní dospě­lé zpra­co­vá­ní
• vyvá­že­nost dílů a kva­li­ta po celou dobu dvou sérií