Je vcelku zvláštní pročítat si články zaměřující se na nejnovějšího Batmana a srovnávat věty v nich nahuštěné s výkřiky několik let starými. Třebas když byl natočen takový Spider-Man nebo druzí X-Meni, recenze na tyto počiny neopomněly důrazně zmínit, že i když máme co do činění s poměrně solidními komiksovými adaptacemi, Burtonův Batman je prostě nejlepší. … No a nyní tato slova nabývají na dost velké paradoxnosti. V době, kdy do premiéry nejnovějšího Netopýřího muže zbývá jen několik dní, objevuje se na veřejnosti kvantum článků, které si berou do pera předchozí díly a jejich kvalitativní převedení na filmové plátno. Ona paradoxnost platí zejména ve spojitosti s prvním filmem (který je teď nepatrně a hlavně neprávem strháván).
Jedna věc je ale naprosto neoddiskutovatelná. Dosavadní netopýří kvarteto bylo specifické tím, že s každou další částí to šlo tzv. z kopce (to je ale nemoc všech sérií a záleží jen na tvůrcích, kolik mají soudnosti a kdy si uvědomí, že je čas skončit). První Burtonův Batman z roku 1989 dosáhl z celé série nejdále a na dlouho se přiblížil metě, na níž řada komiksových adaptací ani nedohlédla. Extravagantní filmový režisér s věčně rozcuchanou hřívou na hlavě vtisknul temnému mstiteli bezpráví jednoznačné gotické rysy a vynechav v současné době moderní vysvětlování „Co bylo předtím“, zaměřil se spíše na akci a jen okrajově obtáhnul charakteristické profily ústředních postav. Krátce po své premiéře se stal Batman jedním z nejúspěšnějších snímků, o což se značnou měrou zasloužila i nevídaná reklamní kampaň. Vedle tehdy rekordních víkendových tržeb okolo čtyřiceti milionů dolarů se stal Burtonův blockbuster i třetím komerčně nejúspěšnějším titulem své doby (celosvětové tržby čítají k dnešnímu dni nad 660 zelených melounů).
Vysoké finanční zisky však překvapivě nepředznamenaly ryze pozitivní ohlasy a souběžně s projekcí se objevily (možná) opodstatněné výhrady. Nedostatečná hloubka postav, psychologická charakterizace hlavního hrdiny a pak i samotný Michael Keaton (Noviny) coby „nevyhovující Batman“…
I přes výše zmíněné „nedostatky“ se o tři roky později zrodilo pokračování. Snad drže se rčení, že vítězná sestava je neměnná, podílelo se na jeho realizaci na vlas stejné mužstvo filmových tvůrců. Na režisérskou stoličku tak opět usednul Tim Burton, který se v mezeře mezi prvním a druhým dílem postaral o vznik Střihorukého Edwarda, a do těsného netopýřího kostýmu se zase nasoukal Michael Keaton (navzdory mohutným prosbám diváků). Batman se vrací přinesl jakožto „správné hollywoodské pokračování“ dvojnásobnou porci akce, rozmáchlejší & depresivnější výpravu a v neposlední řadě i více „demokracii nebezpečných zloduchů“ - vedle odporně slizkého Tučňáka i neskutečně „sexistickou“ Kočičí ženu v podání Michelle Pfeifferové.
Přestože se druhý Batman pokusil přitlačit na pilu ve všech možných oblastech, kritici zůstali věrni svým veřejně prohlášeným výtkám a mimo to se objevila i jedna nová – týkající se příběhové nekompaktnosti.
Přetrvávající mezery ve filmovém zpracování se projevily i v komerčních ziscích. Ačkoliv se nový Batman nestal žádným propadákem a své stomiliónové náklady bez problémů pokryl, v porovnání s jedničkou se přesto jednalo o jistý neúspěch. Jen ve Spojených státech vydělal snímek o sto miliónů méně než jeho předchůdce.
Batman s pořadovým číslem tři se vypravil naprosto odlišnou cestou než první dva díly. Schumacherova verze z roku 1995 opustila depresivní podání a stejně tak bylo naloženo i s dříve ponurou gothamskou atmosférou. Obměna režiséra se promítla nejenom v barevnějším a nadlehčenějším ztvárnění (údajně na základě původní komiksové předlohy), ale i na postu představitele hlavní role. Postavu Bruce Waynea si střihl poněkud překvapivě Val Kilmer (Nelítostný souboj) a v pozicích jeho protivníků se objevili Tommy Lee Jones jako Dvě tváře a gumovými grimasami hýřící Jim Carrey coby Hádankář. Batman navždy měl všechny předpoklady pro to, aby překonal své předchůdce, a zvučná jména před kamerou i za ní to jenom potvrzovala.
Ne nadarmo se ale říká: Neříkej hop, dokud nepřeskočíš.
Třetí útržek netopýří série doplachtil na výtvarnou přeplácanost, architektonickou kýčovitost a na bezmyšlenkovité hýření ambiciózních nápadů. Ve výsledném guláši se tak utopili nejenom herci a režisér, ale i samotný příběh a o divákově postupně upadajícím zájmu v důsledku týrání jeho optických přijímačů ani nemluvím…
Batman navždy se přesto stal úspěšným hitem a podobně jako prvnímu dílu, i jemu se poštěstilo trumfnout rekord v tržbách za premiérový víkend, který do té doby držel Spielbergův Jurský park (něco málo přes padesát milionů dolarů). Zlepšení oproti dvojce nastalo i v kolonce celosvětových tržeb – a to o celých jednasedmdesát milionů.
Nově vyvřelá „batmánie“ (zejména u mladého publika) a mírný nárůst tržeb – to byly hlavní důvody, proč se krátce po premiéře třetího dílu začalo mluvit o části čtvrté.
Batman a Robin (1997) vznikal pod taktovkou Warnerů necelé dva roky a stejně jako v případě jeho bratříčků, i do něj bylo vměstnáno řádově několik desítek milionů dolarů. Značnou část ze stomilionové sumy pohltilo herecké osazenstvo v čele s režisérem Schumacherem a pak samozřejmě i nákladné a rozměrově monstrózní dekorace. Vizuální stránka čtvrtého Batmana se pak již nadobro (na šířku celého amerického kontinentu) vzdálila původní burtonovské vizi a na nebohého diváka, očekávajícího vzkříšení kdysi uctívané legendy, vychrlila galony křiklavých barev a změť těch nejzvrácenějších kulisových kýčů a fetišisticky laděných kostýmů. Na bitevním poli se rovněž objevil v pořadí již třetí představitel Batmana – tentokráte George Clooney (který s odstupem času prohlásil, že tuto roli přijal tzv. z nouze), a mírné aktualizace se dočkala i samotná netopýří družina, jejíž počet se rozrostl ze dvou na tři (po Robinovi O´Donnellovi spatřila bělobu plátna Batgirl v podání Alicie Silverstonové).
Schumacherova drastická masáž očí pohřbila kult temného potírače bezpráví na dlouhých sedm let a mizerná zápletka s nedůstojnými protivníky (sorry, Arnolde) zatloukla do jeho pomyslné rakve „poslední“ hřebíček (tak se alespoň zdálo).
Slepí nezůstali v této souvislosti ani jinak hodně tolerantní zámořští diváci. V USA a Kanadě vydělal film pouhopouhých 107 milionů dolarů.
I když i čtvrtý díl netopýřího dobrodružství pokryl své četné výdaje (ve zbytku světa navíc vydělal přes dvě stě melounů), lidé z Warneru si zavčasu uvědomili, že téhle krávě to pozvolna přestává dojit. Netopýří emblém byl navíc pošpiněn ažaž…
Dlouho se zdálo, že se Batman na filmová plátna už nevrátí, když tu se světem rozlehla zpráva, že Christopher Nolan (tvůrce originálního Mementa a zručného thrilleru Insomnie) pracuje na jakémsi prequelu, tj. předpokračování, jenž by mělo navázat na tradice Burtonova temného rukopisu a které by mělo být mnohem živější a psychologicky propracovanější. To se psal rok 2003 a zřejmě jsem nebyl jediný, kdo se nad tímto „výkřikem“ jen tak ledabyle pousmál.
Nyní je všemu jinak. Už mi není osmnáct, ale dvacet… nepíše se rok 2003, ale 2005… a co víc - o Batmanovi se již nemluví v souvislosti s tím, že se snad někdy natočí a že bude snad lepší, ale naopak! Starý/nový Batman je už hotov, je pod ním podepsána hromada známých osobností a jen necelý týden dělí české diváky od možnosti vytvořit si vlastní názor (o filmu jsme vás informovali už dříve).
Snímek, který vysvětluje zrod legendy a který je údajně černější než noc a živější než život (citace měsíčníku Premiere), již nyní doprovází celá plejáda pozitivních ohlasů. A to nejenom ze zámoří…
Dobře se například pročítají reakce uživatelů na stránkách československé filmové databáze. Dovoluji si zde některé uveřejnit (samozřejmě s ponecháním skutečných přezdívek) a společně s nimi se i rozloučit. Musím totiž pohledat jeden kostým, který jsem si jako malý vyrobil…
Martin Náhlovský
Uživatel DD (*****/*****)
Skvělé. Pro mě po druhém Spider-Manovi a prvních dvou dílech Batmana 4. nejlepší comicsová adaptace. Herecké výkony jsou nadprůměrné. Christian Bale je zatím nejlepší Batman. Akčním sekvencím vévodí automobilová honička, která je opravdu podařená. Mám ale dost výtek. Zpracování Gothamu v jakousi temnější verzi New Yorku ze Spider-Mana se mi tedy vůbec nelíbí. Gotická verze Tima Burtona je mi mnohem bližší. Hrozný je střih soubojů. Ale nejvíc mi vadí absence jakéhokoliv záporáka. Ra’s Al Ghul se na plátně jen mihne. Scarecrow tam vlastně ani nevystupuje. Je tam jen Dr. Crane. A Ducarda odmítám počítat. Žádný Jack Nicholson jako Joker, žádný Danny DeVito jako Penguin. I když hodně kritizuji, tak jsem rozhodně po Schumacherových propadácích nadmíru spokojen. Batman začíná je spíš drama než akční film, ale komu to vadí. A už se těším až za 3 roky uvidím pokračování, ve kterém by měli vystupovat Joker a Two-Face.
Uživatel Desperado (*****/*****)
Skvelá prvá tretina, trošku klišé záver(pripomínajúca dvojku Spidermana), nevierohodná motivácia hlavného záporáka, trefný Bale, opäť Liam Neeson účinkujúci kvôli plateniu svojich účtov, takmer nepostrehnuteľný Ken Watanabe, plejáda ďalších známych hercov v menších či väčších roličkách, výborný tutorial pre neznalých komiksu, atmosféra, psychológia postáv = zatiaľ najlepší zo všetkých Batmanov.
Uživatel Petero (****/*****)
Neprehľadné akčné scény, ale inak celkom v pohode. Škoda že všetko bolo ukázané už v traileroch a ďalej nič nové.
Nejnovější komentáře