999-9999 (2002)

rp thumbCoverMain.jpeg

Vytoč tohle čís­lo a něco si přej! Jediné co po tobě za to dru­há stra­na bude chtít, je tvůj život.

Skupina rebel­ských stu­den­tů pod vede­ním Suna pro­vá­dí na střed­ní ško­le ve měs­tě Phuket řadu nej­růz­něj­ších vylo­me­nin, kte­rý­mi baví ostat­ní žáky. Poté co odha­lí zají­ma­vou ero­tic­kou sbír­ku ředi­te­le ško­ly je kon­tak­tu­je míst­ní tlouš­tík Moo, kte­rý se sna­ží vetřít do jejich par­ty za kaž­dou cenu. Nejprve je odmí­tán, ale poté co jim pro­zra­dí, že na jejich ško­lu nastou­pi­la nová stu­den­ka je vzat na milost. Rainbow jak se dív­ka jme­nu­je, totiž zrov­na přestou­pi­la ze ško­ly, na kte­ré nedáv­no za podiv­ných okol­nos­tí zemře­la mla­dá dív­ka. Za pomo­ci men­ší­ho tri­ku se par­tič­ce poda­ří dív­ku nalá­kat k Sunovi do bytu a chtě­jí po ní vědět sku­teč­nou pří­či­nu dívči­na úmr­tí. Rainbow jim poví podiv­nou his­tor­ku o záhad­ném tele­fon­ním čís­le 999-9999, kte­ré vám spl­ní jed­no přá­ní. Teenageři jí zpr­vu nevě­ří a děla­jí si z ní legra­ci, ale když začnou jeden po dru­hém záhad­ně umí­rat je ostat­ním jas­né, že za vším musí být ono pro­kle­té čís­lo. Rychle muse­jí při­jít na to, jak smrt obelstít, jinak se můžou roz­lou­čit se svým živo­tem defi­ni­tiv­ně jed­nou pro­vždy.

Alternativní název: 999 - Final Destination Death
Režie: Peter Manus
Rok výro­by: 2002
Délka: 106 min
Země: Thajsko

Hrají:
Chulachak Chakrabongse ... (Sun)
Sririta Jensen ... (Rainbow)
Paula Taylor ... (Meena)
Norajan Sangigern ... (Wawa)
Ramit Romon ... (Moo Priew)
Titinun Keatanakon ... (Rajit)
Thepparit Raiwin ... (Chi)
... a dal­ší

Určitě jste si všimli v alter­na­tiv­ním názvu podo­bu se zná­mým ame­ric­kým fil­mem a po shléd­nu­tí toho­to asij­ské­ho kous­ku vám bude jas­né, proč tomu tak je. I zde budou naši hrdi­no­vé muset čelit nebez­peč­ným nástra­hám, kte­ré si pro ně při­pra­vi­la sama SMRT. Obelstít ji zde však bude téměř nemož­né a tak se divá­ci můžou těšit na solid­ní krva­vou podí­va­nou. Řekl bych, že se ani tak nejed­ná o čis­to­krev­ný horo­ro­vý film, jako čer­nou kome­dii jenž je dochu­ce­na hut­nou dáv­kou horo­ro­vých prv­ků. Především pak na začát­ku fil­mu, kdy se nás asi­a­té sna­ží roze­smát svým břid­kým humo­rem, kte­rý ovšem na kaž­dé­ho roz­hod­ně fun­go­vat nebu­de.

O mys­te­ri­óz­ní strán­ku děje se zde ten­to­krát sta­rá tajem­né čís­lo s ješ­tě záhad­něj­ším hla­sem, kte­rý se ozý­vá ze slu­chát­ka. Ten vola­jí­cí­mu nabíd­ne jed­no přá­ní, když mu za to nabíd­ne pro­ti­služ­bu. Nadšený vola­jí­cí si svou chy­bu uvě­do­mí až pří­liš poz­dě a má jen vel­mi malou šan­ci se zachrá­nit. Ano urči­tě tipu­je­te správ­ně, pro­to­že tou pro­ti­služ­bou má být život vola­jí­cí­ho. Od chví­le kdy se mu jeho přá­ní spl­ní má čty­ři­a­dva­cet hodin živo­ta. Poté ho čeká boj o holý život, kdy posta­va musí čelit něko­li­ka zpr­vu nená­pad­ným nástra­hám, kte­ré ho však pří­mo nasmě­ru­jí do náru­če smr­ti. Každý má sice urči­tou šan­ci na pře­ži­tí, ale pokud pře­ži­je­te jed­nu nástra­hu, hned na vás čeká dal­ší nebez­pe­čí a tak je to pořád doko­la. Smrt už vás se svých pařá­tů nepus­tí. Divák tak stej­ně jako v Nezvratném osu­du sle­du­je zou­fa­lý boj o holý život, kte­rý je už dopře­du pro­hra­nou zále­ži­tos­tí. Thajští tvůr­ci si však vza­li od svým ame­ric­kých kole­gů nejed­nu inspi­ra­ci, jak divá­ka udr­žet napja­té­ho co mož­ná nejdel­ší dobu a tak i zde nás čeká nejed­no pře­kva­pe­ní, nejen únik o vlá­sek a nejed­na mor­bid­ní scé­na.

No a jsou to prá­vě ony, kdo se zde sta­ra­jí zřej­mě o nej­vět­ší vzru­še­ní. Neříkám že všech­ny jsou zrov­na dva­krát ori­gi­nál­ní, ale někte­ré z nich jsou oprav­du pěk­ným zpes­t­ře­ním a po vizu­ál­ní strán­ce a co se týká napě­tí jim nemůžu abso­lut­ně nic vytknout. Hodně zají­ma­vá je hlav­ně prv­ní z nich, kde se mrk­ne­me nejen na škor­pi­ó­ny, ale i myč­ku na auta. Právě tato úvod­ní scé­na je zřej­mě záro­veň i tou nej­lep­ší. Ani ostat­ní však nejsou zrov­na dva­krát k zaho­ze­ní, pokud nebu­du počí­tat suchý výbuch ply­nu. Bohužel se zde však tvůr­ci až moc sna­ži­li zapo­jit digi­tál­ní efek­ty (hlav­ně ve scé­ně s míst­nos­tí bez­tí­že, kdy řez kotou­čem a násled­né roz­dě­le­ní hla­vy je na oko až pří­liš umě­le vytvo­ře­né), kte­ré mě osob­ně zka­zi­li dost samot­ný poži­tek.

Dalším kame­nem úra­zu jsou i samot­né herec­ké výko­ny, kte­ré jsou mís­ty oprav­du prken­né a pře­de­vším dost tra­gic­ké. Zřejmě i ten­to fakt zapří­či­nil, že ten­to kou­sek není mezi divá­ky moc oblí­be­ný. Když už nic jiné­ho, tak se může­me poko­chat pohle­dem ale­spoň na dvě pěk­né hereč­ky, kte­ré roz­hod­ně nejsou čis­to­krev­né asi­at­ky. Našlo by se zde však i něko­lik postav, kte­ré fil­mu spí­še ublí­ži­ly, nebo lépe řeče­no ho brz­di­ly, pře­de­vším pak svou poně­kud otrav­nou cha­rak­te­ris­ti­kou, kte­rá u nich byla hod­ně nevy­vá­že­ná. Kupříkladu mla­dík Rajit byl zřej­mě hod­ně chyt­rým chlap­cem, ale cho­val se jak men­tál­ně posti­že­ný jedi­nec. Nejsrandovnější mi při­šel tlus­tý Moo a jeho prdě­ní.

999-9999 pat­ří mezi prů­měr­né asij­ské zále­ži­tos­ti, kte­ré sice mís­ty doce­la nudí, ale zase se na ně dá urči­tě podí­vat i více­krát než­li jen jed­nou. Za pozor­nost urči­tě sto­jí někte­ré vra­žed­né scé­ny, kte­ré jsou do jis­té míry oko­ře­ně­ny i bru­ta­li­tou a mor­bid­ní­mi zábě­ry a urči­tá dáv­ka čer­né­ho humo­ru.

Hodnocení:
60%