Bloodshot – Recenze – 40%

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Elitní voják Ray (Vin Diesel) je jed­no­ho dne po návra­tu ze své posled­ní mise une­sen a zastře­len spo­lu se svou man­žel­skou. Pak se pro­be­re se ztrá­tou pamě­ti ve spe­ci­ál­ní výzkum­né kor­po­ra­ci, jejíž ředi­tel (Guy Pearce) mu vysvět­lí, že jej při­ve­dl zpět k živo­tu díky nano-technologiím, jež mu vpra­vil do těla mís­to krve, a kte­ré jej činí výraz­ně sil­něj­ším a odol­něj­ším a navíc mu i střelhbi­tě léčí veš­ke­rá zra­ně­ní. Když se mu paměť vrá­tí, vydá se Ray pomstít smrt své ženy, pak ale zjiš­ťu­je, že vzpo­mín­ky na její zavraž­dě­ní mu byly pou­ze umě­le implan­to­vá­ny a že ve sku­teč­nos­ti je ředi­te­lem kor­po­ra­ce zne­u­ží­ván coby ultra-efektivní cho­dí­cí zbraň urče­ná k likvi­da­ci jeho nepo­ho­dl­ných kon­ku­ren­tů…

Zdroj fotek: falcon.cz

Bloodshot je v pod­sta­tě super­hr­din­ský film (navíc vzni­kl pod­le komik­so­vé před­lo­hy), leč je nato­čen spíš ve sty­lu růz­ných techno-thrillerů upo­zor­ňu­jí­cích na nástra­hy a násled­ky zne­u­ži­tí moder­ních tech­no­lo­gií. Natočil jej coby svůj celo­ve­čer­ní režij­ní debut Dave Wilson (ani­má­tor a tvůr­ce vizu­ál­ních efek­tů ve video­hrách) pod­le scé­ná­ře Erica Heisserera (Příchozí, Nezvratný osud 5) a Jeffa Wadlowa (Kick-Ass 2, Fantasy Island). Bohužel, jeho zřej­má režij­ní nezku­še­nost v kom­bi­na­ci s nepří­liš dob­rým scé­ná­řem (resp. zejmé­na dějem a dia­lo­gy) mají na sní­mek ten efekt, že si jej nelze pří­liš užít ani jako zají­ma­vý super­hr­din­ský sci-fi film, ani jako spo­třeb­ní zábav­nou akč­ní blbost.

Příběh totiž dává pra­má­lo smys­lu a je i doce­la hloupý (pře­de­vším moti­va­ce zápo­rá­ků pro jejich růz­né činy sto­jí dost na vodě), přes­to se film bere smr­tel­ně váž­ně (téměř ani sto­pa po záměr­ném humo­ru nebo nad­sáz­ce) a sna­ží se tvá­řit chytře­ji, než ve sku­teč­nos­ti je. Typicky dojde k něja­ké situ­a­ci plné debil­ních klišé, načež něja­ká posta­va o chví­li poz­dě­ji upo­zor­ní, že to bylo debil­ní klišé, ale že to tak bylo schvál­ně, pro­to­že šlo o sou­část něja­ké vir­tu­ál­ní rea­li­ty nebo něčí­ho pře­dem nacvi­če­né­ho plá­nu. Potud v pořád­ku, ale ony se pak podob­ně špat­ná klišé čas­to vysky­tu­jí i ve scé­nách, kte­ré už sou­čás­tí niče­ho tako­vé­ho nejsou.

Ve fil­mu se násled­ně ope­ru­je s posta­va­mi býva­lých vojá­ků s tech­no­lo­gic­ký­mi transplan­tá­ty mís­to kon­če­tin a orgá­nů a s počí­ta­čo­vý­mi hac­ke­ry, kte­ří jsou schop­ni díky zbě­si­lé­mu mač­ká­ní klá­ves obrá­tit kaž­dou situ­a­ci ve svůj pro­spěch během pár vte­řin. Naštěstí se nikdy zby­teč­ně moc nevy­svět­lu­je, jak co z toho má fun­go­vat, na dru­hou stra­nu však tře­ba není pří­liš jas­né, co všech­no si ješ­tě může nano-roboticky vylep­še­ný Ray dovo­lit a co všech­no je scho­pen pře­žít.

Vykoupením by teo­re­tic­ky moh­ly být akč­ní sek­ven­ce, ale těch není nijak zvlášť mno­ho a navíc nejsou ani přes svůj sil­ný vizu­ál­ní poten­ci­ál schop­ny dosta­teč­ně zaujmout – jsou totiž mnoh­dy rych­le a nepře­hled­ně stří­há­ny, v důsled­ku čehož dá doce­la prá­ci roz­po­znat, co přes­ně se v nich děje. O dost pozo­ru­hod­něj­ší jsou tudíž tri­ko­vé sek­ven­ce, jež jsou rea­li­zo­vá­ny vel­mi zruč­ně, ale zas nepřed­sta­vu­jí ve svém rám­ci nic mimo­řád­né­ho.

Do znač­né míry tak sní­mek Bloodshottáh­ne hlav­ně cha­risma Vina Diesela v hlav­ní roli, ale bohu­žel to samo o sobě nesta­čí. Nehledě na to, že by jeho posta­vě prav­dě­po­dob­ně pro­spě­lo obsa­ze­ní něko­ho, kdo by jí dodat o tro­chu vět­ší por­ci nad­hle­du, což ostat­ně pla­tí i pro celý film jako tako­vý.