Bohužel, Boratův navázaný telefilm je pouze povedená satira, která úžasné jedničce nesahá ani po kotníky. Nápad byl opět zajímavý, ale jeho provedení tentokrát postrádalo jakoukoli jiskru, něco neokoukaného, co jsme neviděli už v jedničce. Od té uplynulo moře času – náš Borat totiž strávil 14 let těžkou prací v gulagu jako trest za ostudu, kterou svými eskapádami v USA slavnojmu kazažskojmu národu způsobil. Místo aby se však někdo zamyslel, jak se za takovou dobu mohl asi Borat v úděsných životních podmínkách změnit a jak by šlo co nejkomičtěji toto jeho nové já podruhé konfrontovat s Američany, kteří si mezitím sotva zvykli na starého Borata, rozhodli se scénáristé držet původního plánu: vyslat mentálně zaostalého Kazachstánce do USA, aby tam cosi zařídil. Tentokrát má obdarovat tamního významného politika kazašským opičákem.
Premisa je to samozřejmě parádní, jenomže v praxi se setkává s několika komplikacemi, které se nepodařilo uspokojivě vyřešit.
PROČ NENÍ BORAT 2 ANI ZDALEKA TAK DOBRÝ JAKO JEDNIČKA?
- Je to vlastně jednička přes kopírák – Borat dostává misi a odjíždí do Ameriky, kde zažívá spoustu bizarních scének a podniká různé nesmyslné vylomeniny spolu se svým parťákem Azamatem / patnáctiletou dcerou, s kterým / s kterou se následně pohádá, každý si jde svou cestou, ale pak se zase usmíří a vrátí se do Kazachstánu.
- Dvojka má jasně vytyčený cíl (předat dárek politikovi), zatímco jednička zůstala jen u toho natočit film, ze kterého by se Kazachstán mohl „poučit“. Z toho důvodu v jedničce nemůžete odhadnout, co Borat všechno provede, a jste neustále příjemně i nepříjemně překvapování, zatímco u jedničky si lámete hlavu, kdy už konečně dojde k finálnímu „předání“ a většinu vtipných scén si nemůžete pořádně vychutnat, protože jsou vata. Je smutné, to takhle na plná ústa říct, ale větší část filmu Borat 2 je jenom nudná vata. Můžete namítat, že i v jedničce měl Borat napříč filmem své choutky ohledně Pamely Anderson, což udržovalo diváka v „napětí“, ale nezapomínejte, že celým cílem jedničky bylo akorát pojednat o Americe. Když už vidíte nakonec, chcete se tam dostat, ne to vzít několika náhodně vygenerovanými oklikami.
- Účelový humor. Přijde mi, že neustálé okázalé „reverzní“ pranýřování feministek a demokratů k Boratovi moc nesedí a byla v něm znát tužka scénáristy, který se snaží světu ukázat, co všechno si může dovolit napsat. V jedničce bylo vtipné, jak nekorektní humor pramenil z úsměvných situací, zde se ho někdo snažil nasílu našroubovat.
- (Pozor na lehký spoiler.) Závěrečné vtipně nevtipné přijetí feministek v Kazachstánů. Scénář se tu snaží šokovat diváka, ale akorát sám po sobě šlape, protože tohle by kazašský národ představený v obou dvou Boratech nikdy nedopustil. Možná by to dopustil Borat, který strávil 14 let v gulagu, kdo ví, ale nezměněný Borat z jedničky by si tohle nenechal líbit. A žádnou změnu jsem osobně nezaregistroval.
- Všeho moc škodí a i geniální Sacha Baron Cohen či skvělý český dabing, který tak dobře fungoval v jedničce, není tak zábavný napodruhé. || Kromě výše zmíněných bodů ale samozřejmě Boratův navázaný telefilm pobaví a neurazí, jenom to už prostě nebude ta kultovní srdcovka, ke které se mnozí z nás tak rádi s odstupem vrací a znovu a znovu se při sledování chechtají, až se za břicho popadají.
Top hláška: „Pravdivý příběh Nadi Akatovové, kterou schvátila zákeřná nemoc zvaná zvědavost. Kvůli ní si jednoho večera sáhla na važínu. Její važínu to tuze rozlítilo. Ukousla jí ruku. Až ji važína celou vcucla dovnitř. Zůstala uvnitř už navěky. Konec.“
6/10
Nejnovější komentáře