Božský

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Když o člo­vě­ku nemů­že­te mlu­vit hez­ky, nemluv­te o něm vůbec. V pří­pa­dě něko­li­ka­ná­sob­né­ho ital­ské­ho pre­mi­é­ra Andreottiho, muže mno­ha pře­zdí­vek (jako Božský Giulio, hrbáč, liš­ka, sala­man­dr, čer­ný papež, muž tem­not či Belzebub) by bylo asi i div­né, kdy­by se o něm neho­vo­ři­lo. A je urči­tě je tak i moc dob­ře, že vzni­kl ten­to sní­mek. Sice asi ani nemohl zce­la odpo­vě­dět na otáz­ku, zda byl Andreotti „nej­vět­ší a nej­ma­za­něj­ší zlo­či­nec v této zemi, pro­to­že vždyc­ky ze vše­ho vyvá­zl nebo je nej­pro­ná­sle­do­va­něj­ší člo­věk v ději­nách Itálii.“ Ale i když člo­věk není kova­ný v reá­li­ích ital­ské poli­ti­ky, a v někte­rých výpo­vě­dích růz­ných poli­ti­ků či mafi­á­nů se může troš­ku ztrá­cet, přes­to si toho může z toho­to fil­mu odnést doce­la dost. Především bych oce­nil před­sta­vi­te­le Andreottiho, kte­rý si bra­vur­ně osvo­jil stu­de­no­krev­ný výraz (i postoj s ruka­mi jak něja­ká sfin­ga), kte­rý skry­je všech­ny emoce...„Chladný reži­sér, nevy­zpy­ta­tel­ný, sebe­jis­tý, tvr­dý, bez kous­ku lid­skosti, “ tak­to se měl o Andreottim vyjá­d­řit zavraž­dě­ný ital­ský pre­mi­ér Aldo Moro. A přes­ně s tako­vým­to mužem (včet­ně jeho typic­ké vizá­že - s jeho brý­le­mi a odstá­va­jí­cí­mi uši) je mož­né se při sle­do­vá­ní toho­to vcel­ku pozo­ru­hod­né­ho fil­mu potkat. Snad bych jen mož­ná troš­ku ubral na sto­pá­ži, ale chá­pu, že pro znal­ce těch ital­ských reá­lií to moh­lo být tak ako­rát.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře