Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Dvojici bývalých tajných agentů se ve filmu Návrat do akce, který nyní celosvětově vysílá Netflix, vytrhne trn z paty rodinný život na předměstí. První film po více než deseti letech od hlavní herečky Cameron Diaz je stejně jednorázový jako většina těchto přímo streamovaných rodinných akčních romantických komedií a působí strašně podobně jako loňský Rodinný plán s Markem Wahlbergem, ale peprný soundtrack plný popových hitů a dvojice zábavných hereckých výkonů ho udrží dostatečně poutavý pro každého, kdo si ho dal jako zábavu na pozadí druhé obrazovky.
Pro každého, kdo věnuje aktivní pozornost událostem odehrávajícím se v tomto rádoby thrilleru podle čísel, se mezitím Návrat do akce může stát frustrujícím zážitkem. Scénář, který mají na svědomí režiséři Seth Gordon a Brendan O’Brien (Sousedé), důsledně obětuje motivaci postav, aby se jeho aktéři přesunuli z bodu A do bodu B, což má za následek často bezradný zážitek, v němž jde logika stranou.
Ve filmu Návrat do akce hrají Diazová a Jamie Foxx špiony CIA Emily a Matta, kteří film zahajují na tajné misi na blíže neurčeném místě v České republice (ačkoli se tyto scény natáčely ve Slovinsku, poznávací značky a náznaky na plátně prozrazují zamýšlené české prostředí). Jejich nadřízený Chuck (trestuhodně nevyužitý Kyle Chandler) je pověří úkolem infiltrovat narozeninovou oslavu v sídle polského padoucha Baltazara Gora (Robert Besta) a ukořistit Klíč, nejasnou zbraň zkázy, dříve než se dostane do nepovolaných rukou.
Agenti jsou úspěšní, ale v letadle na zpáteční cestě domů jsou přepadeni, letadlo se zřítí v horách, ale naši hrdinové zůstanou zcela bez úhony. Vzhledem k tomu, že Emily čeká Mattovo dítě, rozhodnou se předstírat vlastní smrt při havárii letadla a začít znovu. CIA zjevně nemá zrovna skvělé podmínky pro odchod do důchodu.
O patnáct let později žijí na předměstí Atlanty pod novou identitou se dvěma dětmi: čtrnáctiletou Alicí (McKenna Robertsová) a jejím mladším bratrem Leem (Rylan Jackson). Všechno jde skvěle až do chvíle, kdy jsou zachyceni na videu, jak nakopávají zadky v místním baru, zatímco se snaží ochránit Alici, a druhý den ráno se u jejich dveří objeví Gorova žoldácká skupina Volka.
Odtud se vracíme do akce podle známého vzorce, kdy se rodina vydává na útěk do Londýna za Emilyinou odcizenou matkou a bývalou agentkou MI6 Ginny (Glenn Close), přičemž cestou ztrácí jak žoldáky, tak aktivní agenty MI6, které hrají Andrew Scott a Fola Evans-Akingbola.
Jaký je plán? Až do této chvíle existovalo jakési zdání soudržnosti, ale čím déle se díváte, tím méně dává Návrat do akce smysl. Matt schoval Klíč v Ginnině sídle; prý věděl, že ho jednou budou potřebovat. Pokud však nemá v plánu předat ho žoldákům výměnou za jejich bezpečí, není jasné, co s ním hodlá dělat.
Scénář mezitím potřebuje, aby Matt udělal to, co dělá, aby se Klíč mohl vrátit do hry a, ehm, otevřít Temžskou bariéru? A neobtěžujte se pochopit motivaci antagonisty, který to všechno uvede do pohybu a který naše hrdiny léta oplakává... než si zpětně vymyslí patnáct let starou zášť a během několika hodin od chvíle, kdy zjistil, že jsou živí a zdraví, vymyslí důmyslný plán pomsty.
Většina diváků se samozřejmě na Návrat do akce nedívá kvůli špionážním intrikám na úrovni Johna le Carrého, pokud tedy vůbec dávají pozor. A na povrchní úrovni dělá Návrat do akce spoustu věcí správně, včetně spousty zdatné akční choreografie za doprovodu bublavého soundtracku z popových hitů z posledních let, od Deana Martina přes Jamese Browna až po Salt-N-Pepa.
Také herci dělají, co mohou, aby tuhle věc udrželi nad vodou. Diazová a Foxx tu mají opravdovou chemii a jsou velmi zábavní jako rodiče ve středním věku, mezi kterými to jiskří, když se vrátí ke starým zvykům. A zatímco Close je také vítaným zjevem, Jamie Demetriou si pro sebe krade show jako mnohem mladší nápadník její postavy Nigel, sám neohrabaný rádoby agent MI6.
Návrat do akce režíroval a spoluautorem scénáře je Seth Gordon, který má na kontě několik skvělých (Příšerní šéfové) i nepříliš povedených komedií (Baywatch, Zlodějka identit). Tato působí líně zejména na úrovni scénáře, ale tu a tam se dočkáme několika opravdových úsměvných momentů a oba hlavní představitelé dávají filmu mnohem víc, než mu vracejí (obzvlášť nešťastný je tento návrat pro Diazovou, která po deseti letech mimo filmové plátno neztratila ani krok), což divákům s mírnými očekáváními přináší ucházející zábavu na malém plátně.
(4,91 z 5)