Ofélie podruhé

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Bitva o popu­la­ri­tu, krá­sa? Anorexie, sexu­ál­ní nátlak, úzkost, alko­hol? Jak pes­t­rá je pale­ta nebez­pe­čí a nástrah, kte­rá číhá na dospí­va­jí­cí dív­ky? Na dív­ky dneš­ní, ale tře­ba i na dív­ky z deva­de­sá­tých let. Dnes jsou tyto dív­ky mat­ky dospí­va­jí­cích dcer a díva­jí se na své mlá­dí oči­ma svých dcer. Co všech­no je jiné?

To bylo téma, kte­ré mne nej­ví­ce zají­ma­lo! A námě­tů k pře­mýš­le­ní i vel­mi zají­ma­vých infor­ma­cí a odpo­vě­dí na mé vlast­ní otáz­ky jsem tu dosta­la!

Proč jsou naše dív­ky jiné?

Otázkou nej­dů­le­ži­těj­ší mi zůstá­vá, jak moc jsou dneš­ní dce­ry jiné. Jak moc jsem naiv­ně čeka­la, že budou podob­né jako kdy­si já a že budou řešit, ó, ty blá­ho, podob­né pro­blémy! Ani náho­dou. Jasně, mož­ná řeší svou atrak­ti­vi­tu, budouc­nost, ale mno­hem méně napří­klad řeší vzta­hy nebo alko­hol. A para­dox­ně ani sexu­ál­ní téma není na prv­ních mís­tech.

Kniha je od ame­ric­kých auto­rek, ale pra­nic to neva­dí, pro­to­že prin­cip doby, ve kte­ré jsme žili my, a také naše dce­ry, je stá­le podob­ná všu­de na svě­tě. Uvědomila jsem si, jak moc je mlá­dí vždy závis­lé na vněj­ším nasta­ve­ní spo­leč­nos­ti, na tom, co se prá­vě děje a co děti ovliv­ňu­je. Co je k dis­po­zi­ci. Že kdy­by za nás byly soci­ál­ní sítě, hoj­ně bychom je vyu­ží­va­li stej­ně jako mla­dí lidé dnes.

Oslovil mne povzdech jed­né mamin­ky z mno­ha pří­bě­hů v kni­ze: čeka­la, že bude dělat večír­ky a hrát si na dis­krét­ní mat­ku malé rebel­ky, ale mís­to toho je mat­kou dív­ky, kte­rá žije na soci­ál­ních sítích a vzta­hy vůbec neře­ší. O večír­ky nemá zájem, stej­ně tak o alko­hol. Tak to je přes­ně ta chví­le, kdy si uvě­do­mí­te, jak roz­díl­né mohou být jed­not­li­vé gene­ra­ce.

Naše pro­blémy neby­ly hor­ší, ani lep­ší!

V neko­neč­ném počtu pří­bě­hů dívek deva­de­sát­ko­vých, dívek po roce 2000 jsem postup­ně nachá­ze­la celé spek­trum pro­blé­mů, se kte­rý­mi se obě gene­ra­ce potý­ka­jí. Rozpomněla jsem se, že mno­há prav­da byla v tom, že naše gene­ra­ce byla vysta­ve­na nátla­ku sexu­a­li­ty, čas­to před­čas­né, záro­veň máme zku­še­nos­ti s alko­ho­lem. Flanelové koši­le, díky bohu za jejich módu, pomá­ha­ly pře­ko­nat ostych z mění­cí­ho se těla. Dnešní dív­ky řeší více úzkos­ti, šika­nu, sebe­po­ško­zo­vá­ní a bohu­žel také zce­la opráv­ně­ný strach z toho, že je na ško­le někdo vystří­lí, střel­bu v Parklandu jsem si muse­la vyhle­dat na Googlu, ale pře­kva­pi­lo mne, kolik se od té doby sta­lo podob­ných pří­pa­dů!

Naše dce­ry mají lep­ší vzta­hy s rodi­či, lep­ší vztah k domo­vu, ze kte­ré­ho je nikdo nevy­há­ní, ale jejich vněj­ší svět je mož­ná ješ­tě nebez­peč­něj­ší než byl ten náš.

My jsme utí­ka­li z domo­va za zába­vou, dív­ky i chlap­ci chtě­li rebe­lo­vat, bou­řit se rodi­čům, což byl i trend, kte­rý pod­po­ro­va­la spo­leč­nost, ale i samot­ní rodi­če (u nichž se ten­to pří­stup vyvi­nul zase jejich výcho­vou), svět byl mož­ná bez­peč­něj­ší pro tyto toul­ky…  ale jaký je dneš­ní svět pro mlá­dež?

Ta změ­na je obrov­ská.

A svým způ­so­bem zají­ma­vá, stej­ně jako poznatky obou auto­rek, psy­cho­lo­žek. Jak se mění pro­blémy v duších mla­dých lidí, z čeho mají strach?

Ponořme se s tou­to kni­hou do vlast­ní­ho dět­ství… mlá­dí.

A do mlá­dí našich dětí.

Naplno. Co pří­běh, to per­la.

O autor­kách:

Sara Pipherová Gillamová, spi­so­va­tel­ka, peda­gož­ka pra­cu­je jako šéf­re­dak­tor­ka časo­pi­su Exchange, kte­rý se zamě­řu­je na před­škol­ní peda­go­gi­ku.

Mary Pipherová, kul­tur­ní antro­po­lož­ka, kli­nic­ká psy­cho­lož­ka zamě­řu­jí­cí se na ženy, léčbu trau­ma­tu a dopa­dy kul­tu­ry na dušev­ní zdra­ví. Je nazý­vá­na „kul­tur­ní tera­pe­u­t­kou“ své gene­ra­ce.

V češ­ti­ně vyšlo ješ­tě: Ženy plu­jí na seber (Alferia, 2020)

https://www.alferia.cz/ofelie-podruhe-12459/

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře