Bitva o popularitu, krása? Anorexie, sexuální nátlak, úzkost, alkohol? Jak pestrá je paleta nebezpečí a nástrah, která číhá na dospívající dívky? Na dívky dnešní, ale třeba i na dívky z devadesátých let. Dnes jsou tyto dívky matky dospívajících dcer a dívají se na své mládí očima svých dcer. Co všechno je jiné?
To bylo téma, které mne nejvíce zajímalo! A námětů k přemýšlení i velmi zajímavých informací a odpovědí na mé vlastní otázky jsem tu dostala!
Proč jsou naše dívky jiné?
Otázkou nejdůležitější mi zůstává, jak moc jsou dnešní dcery jiné. Jak moc jsem naivně čekala, že budou podobné jako kdysi já a že budou řešit, ó, ty bláho, podobné problémy! Ani náhodou. Jasně, možná řeší svou atraktivitu, budoucnost, ale mnohem méně například řeší vztahy nebo alkohol. A paradoxně ani sexuální téma není na prvních místech.
Kniha je od amerických autorek, ale pranic to nevadí, protože princip doby, ve které jsme žili my, a také naše dcery, je stále podobná všude na světě. Uvědomila jsem si, jak moc je mládí vždy závislé na vnějším nastavení společnosti, na tom, co se právě děje a co děti ovlivňuje. Co je k dispozici. Že kdyby za nás byly sociální sítě, hojně bychom je využívali stejně jako mladí lidé dnes.
Oslovil mne povzdech jedné maminky z mnoha příběhů v knize: čekala, že bude dělat večírky a hrát si na diskrétní matku malé rebelky, ale místo toho je matkou dívky, která žije na sociálních sítích a vztahy vůbec neřeší. O večírky nemá zájem, stejně tak o alkohol. Tak to je přesně ta chvíle, kdy si uvědomíte, jak rozdílné mohou být jednotlivé generace.
Naše problémy nebyly horší, ani lepší!
V nekonečném počtu příběhů dívek devadesátkových, dívek po roce 2000 jsem postupně nacházela celé spektrum problémů, se kterými se obě generace potýkají. Rozpomněla jsem se, že mnohá pravda byla v tom, že naše generace byla vystavena nátlaku sexuality, často předčasné, zároveň máme zkušenosti s alkoholem. Flanelové košile, díky bohu za jejich módu, pomáhaly překonat ostych z měnícího se těla. Dnešní dívky řeší více úzkosti, šikanu, sebepoškozování a bohužel také zcela oprávněný strach z toho, že je na škole někdo vystřílí, střelbu v Parklandu jsem si musela vyhledat na Googlu, ale překvapilo mne, kolik se od té doby stalo podobných případů!
Naše dcery mají lepší vztahy s rodiči, lepší vztah k domovu, ze kterého je nikdo nevyhání, ale jejich vnější svět je možná ještě nebezpečnější než byl ten náš.
My jsme utíkali z domova za zábavou, dívky i chlapci chtěli rebelovat, bouřit se rodičům, což byl i trend, který podporovala společnost, ale i samotní rodiče (u nichž se tento přístup vyvinul zase jejich výchovou), svět byl možná bezpečnější pro tyto toulky… ale jaký je dnešní svět pro mládež?
Ta změna je obrovská.
A svým způsobem zajímavá, stejně jako poznatky obou autorek, psycholožek. Jak se mění problémy v duších mladých lidí, z čeho mají strach?
Ponořme se s touto knihou do vlastního dětství… mládí.
A do mládí našich dětí.
Naplno. Co příběh, to perla.
O autorkách:
Sara Pipherová Gillamová, spisovatelka, pedagožka pracuje jako šéfredaktorka časopisu Exchange, který se zaměřuje na předškolní pedagogiku.
Mary Pipherová, kulturní antropoložka, klinická psycholožka zaměřující se na ženy, léčbu traumatu a dopady kultury na duševní zdraví. Je nazývána „kulturní terapeutkou“ své generace.
V češtině vyšlo ještě: Ženy plují na seber (Alferia, 2020)
