Kritiky.cz > Profily osob > Rozhovory > Cesta vzhůru - Cesta vzhůru - DAVID ČÁLEK (1971), režie, scénář a kamera

Cesta vzhůru - Cesta vzhůru - DAVID ČÁLEK (1971), režie, scénář a kamera

Načítám počet zobrazení...
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Narozen v Praze. Kameraman, reži­sér a doku­men­ta­ris­ta David Čálek stu­do­val dva obo­ry na praž­ské FAMU (Katedra kame­ry a Katedra doku­men­tár­ní tvor­by), kde jako kame­ra­man absol­vo­val stu­dent­ským sním­kem Dotek obra­zu (1998). Pracoval jako kame­ra­man na něko­li­ka hra­ných a doku­men­tár­ních sním­cích (Plán reži­sé­ra Benjamina Tučka, Mamas & Papas reži­sér­ky Alice Nellis, Pátrání po Ester reži­sér­ky Věry Chytilové). Jako reži­sér zau­jal doku­men­tem Nebe, Peklo (2009) o komu­ni­tě lidí - spik­len­cích slas­ti vyzná­va­jí­cích růz­né for­my boles­ti, kte­rý byl oce­něn na plzeň­ském Finále. Nedávný jeho sní­mek Pirátské sítě (2014) mapu­je feno­mén pirát­ství, úspěš­ný byz­nys s pirát­ský­mi pří­běhy kve­tou­cí na somál­ských bře­zích.

 V jaké fázi jste se dostal k pro­jek­tu Cesta vzhů­ru a v čem Vás téma zau­ja­lo?

K fil­mu Cesta vzhů­ru jsem se dostal ve dru­hé půl­ce časosběr­né­ho natá­če­ní, ve fázi posled­ní Radkovy ope­ra­ce, po níž se již začal při­pra­vo­vat na expe­di­ci K2. Popravdě řeče­no, zau­jal mě na tom celém sen kaž­dé­ho klu­ka, podí­vat na stře­chu. V Radkově pří­pa­dě na stře­chu svě­ta. Filmařsky mě v prv­ní chví­li oslo­vi­lo, jak šel Radek tvr­dě za svým snem a nesklo­nil se ani před dvě­ma léty utr­pe­ní, když mu řeza­li jeden člá­nek prs­tů u nohy za dru­hým a i s tím­to han­di­ca­pem se vydal na úbo­čí nej­těž­ší hory svě­ta.

Co se týká kon­cep­tu, natá­če­ní bylo slo­ži­těj­ší. Nejprve na mě Radek půso­bil jako neu­vě­ři­tel­ně komu­ni­ka­tiv­ní a pro fil­ma­ře ide­ál­ní hlav­ní posta­va, kte­rá cítí kame­ru, doká­že být show­man a být na plát­ně zábav­ný a vtip­ný. To fun­go­va­lo, dokud jsme se bavi­li o Radkových úspě­ších, cílech a snech. Ale jakmi­le jsem ote­vřel skříň s prv­ním kost­liv­cem, vypadla na mě celá kost­ni­ce a ote­vřel se pře­de mnou jiný Radek. Radek intro­vert­ní, kte­rý svým vtip­ným vystu­po­vá­ním skrý­vá vnitř­ní křeh­kost, strach, úzkost, zra­ni­tel­nost. Radek, kte­rý mi byl poprav­dě mno­hem sym­pa­tič­těj­ší než ten prv­ní super­hr­di­na, pro­to­že tohle je posta­va, v níž kaž­dý divák pozná i kus sám sebe. Tím víc pak může­me doce­nit, co Radek ve sku­teč­nos­ti doká­zal, nejen v horách, ale také v živo­tě. Proto se náš film měl původ­ně jme­no­vat „15 hora Radka Jaroše“. Osmitisícovek je čtr­náct, ale on pros­tě doká­zal ješ­tě něco víc v osob­ním živo­tě.

Váš film Pirátské sítě (2014) se ode­hrá­vá v Africe u somál­ských bře­hů. Snímek o Radkovi Jarošovi je podob­nou ces­to­va­tel­skou lahůd­kou, jak se toči­lo na báj­né K2 v nepřed­sta­vi­tel­né nad­moř­ské výš­ce?

Náš tým byl pro mě skvě­lý v tom, že kaž­dý měl naho­ře těž­ké chvil­ky, ale nikdo s tím neo­tra­vo­val ostat­ní. Když měl někdo pro­blém, pros­tě ráno nepři­šel na sní­da­ni a já jsem věděl, že jeden den bude němý, ale už po obě­dě se náš zvu­kař Ludvík Bohadlo obje­vil v plné for­mě a pro­hlá­sil: „Tak jsem se pěk­ně vyzvra­cel a může­me dál“.

Hory jsou krás­né v tom, že nás nechá­va­jí pro­chá­zet zkouš­ka­mi, kte­ré naše děti zna­jí už jen z počí­ta­čo­vých her a fan­ta­sy lite­ra­tu­ry. Tam to samé pros­tě za měsíc zaži­je­te v reá­lu. Myslím si, že to je ten hlav­ní důvod, proč Radek do hor jez­dí zno­va i bez prs­tů. To se pros­tě dá zažít už jen na málo mís­tech na zemi.

Horolezci a fil­ma­ři mají to vel­ké štěs­tí, že mohou dýchat vzduch, kte­rý oko­lo vás vane, když vám jde o život a ješ­tě to pak uká­zat ostat­ním. A to si pak živo­ta a běž­ných věcí pros­tě jinak váží­te… To pla­tí pro fil­my, kte­ré jsme toči­li s Radimem Špačkem v Afghánistánu, s Janou Hradílkovou v Grozném v Čečně, s Alicí Nellis, když jsme pla­va­li s velry­ba­mi na Silverbanku nebo již zmi­ňo­va­ný pro­jekt se somál­ský­mi pirá­ty. Vidím to tak, že život nabí­zí mno­ho a je jen na nás, jest­li se po tom natáh­ne­me, nebo zůsta­ne­me sedět.

Co bylo na natá­če­ní nej­těž­ší nebo nao­pak co Vás potě­ši­lo?

Určitě pro mě neby­lo nej­těž­ší držet s Radkem krok do prv­ní­ho výš­ko­vé­ho tábo­ra. Rozhodně se to nedá srov­nat s tím, jak bylo těž­ké dostat se tro­chu Radkovi pod kůži, aby ho to samot­né­ho nebo­le­lo a byl s tím v poho­dě. Příjemně mě pře­kva­pi­lo, že to po prv­ní pro­jek­ci une­sl, vzal a nechtěl nic ze své lin­ky vystři­há­vat a měnit. Nakonec je to pře­ce jen tvr­dý chlap.

Radek Jaroš je tvr­dý chlap, jak říká­te, ale je intro­vert, jak nároč­né bylo roz­krýt jeho život, rodin­né vzta­hy a zachy­tit emo­ce?

Film vzni­kal inspi­ro­ván kni­hou Radkovy dce­ry Andrey Hory, má panen­ko. To je intim­ní zpo­věď dce­ry, kde roze­bí­rá své­ho milo­va­né­ho otce a vel­mi slo­ži­tý vztah k němu, kte­rý pozna­me­nal její dět­ství. Až psa­ním této kni­hy se jí poda­ři­lo se s tím nějak vyrov­nat. Andrea hra­je i v našem fil­mu důle­ži­tou roli pro­ti­hrá­če a záro­veň par­ťá­ka své­ho otce. Odhaluje nám ty strán­ky své­ho tatín­ka, o nichž on nemů­že nebo sám nechce mlu­vit. A abychom nemě­li pohled na Radka jed­no­stran­ný, vyzpo­ví­dal jsem i všech­ny ženy, s nimiž Radek del­ší dobu žil a kte­ré mi uká­za­ly Radka ne jako tatín­ka či hrdi­nu, ale jako neo­do­la­tel­né­ho a kom­pli­ko­va­né­ho milen­ce.

Film vzni­kal tři roky, strá­vil jste s Radkem Jarošem hod­ně dnů, v čem Vás jeho osob­nost při­ta­ho­va­la?

Autorské fil­my jsou, pokud k nim při­stu­pu­je­me pocti­vě, nako­nec obra­zem auto­ra samot­né­ho a jeho běsů, ať v nich vystu­pu­je v hlav­ní roli sebez­á­ři­věj­ší hvězda. Tím nechci říct, že tohle není film o Radkovi, spíš je to tak, že Vám při­jde pod ruku vždyc­ky zázrač­ně téma, kte­ré sám nějak při­ta­hu­je­te. Mimo to si mys­lím, že máme s Radkem hod­ně spo­leč­né­ho. Třeba jsme se naro­di­li sko­ro stej­ně: já 28. dub­na a Radek 29. dub­na. Moje žena Terezka je teď ve Švédsku i s dět­mi a já jsem popr­vé v živo­tě posta­ven před to si uvě­do­mit, jak moc jsou pro mě ti tři malí lidé důle­ži­tí, že je mi bez nich smut­no až k smr­ti, přes­to stá­le odjíž­dím za pra­cí a někdy i za smr­tí. Je to mys­lím dile­ma, kte­ré řeší také Radek a kaž­dý člo­věk, pro kte­ré­ho je prá­ce váš­ní a smys­lem živo­ta. Na pří­kla­du Radka jsem si uvě­do­mil, kolik čas­to sám ris­ku­ju ve své prá­ci a není to jen moje věc, pro­to­že pros­tě nejsem sám. A o tomhle je i film Cesta vzhů­ru, ale­spoň pro mě.

Radek Jaroš o spo­lu­prá­ci se štá­bem na K2 pro­hlá­sil: “Spolupráce nepři­nes­la žád­nou kom­pli­ka­ci zdra­vot­ní ani mezi­lid­skou. Celkově zde byla fajn atmo­sfé­ra. Jen smů­la byla, že jsem během expe­di­ce měl skvě­lou for­mu, tak jsem se hod­ně pohy­bo­val na stě­ně sám bez par­ťá­ků a chy­bí nám pořád­né akč­ní zábě­ry.“ Je tomu sku­teč­ně tak?

To je otáz­ka spíš pro Radka. Já jsem díky tomu, že klu­ci vyběh­li naho­ru tak rych­le hned na prv­ní pokus a dru­hou vynáš­ku, měl mož­nost jít s nimi, díky pří­pra­vě a akli­ma­ti­za­ci jen jed­nu ces­tu a skon­čit v prv­ním výš­ko­vém tábo­ře. Původně mě Radek nechtěl pus­tit ani do těch 6000m, ale díky dob­ré­mu poča­sí a dob­ře zajiš­tě­né ces­tě, s tím nako­nec sou­hla­sil. Takže jsem s kluka­ma šel jen do C1 a dál se toči­li sami.

Těžko Radkovi vyčí­tat, že nešel s ostat­ní­mi pohro­ma­dě, což by zna­me­na­lo pro mě víc pou­ži­tel­né­ho mate­ri­á­lu. Radek měl dost vel­ký han­di­cap (svo­je prs­ty u nohou) a vždyť letos osla­vil pade­sát let a tohle byla jeho čtvr­tá expe­di­ce na K2 (tři před­tím musel vzdát s nepo­ří­ze­nou), kvů­li tomu vše­mu bych asi Radkovi nevy­čí­tal, že spě­chal dopře­du, co mohl a neče­kal na Misku s Trávou. Prostě to chá­pu. A zábě­rů není moc prá­vě pro­to, že klu­ci šli spo­lu a Radek sám. Ale zase jich není tak málo, že by si s tím stři­hač Jan Daňhel, kte­ré­mu na tom­to pro­jek­tu za mno­hé vdě­čím, nedo­ká­zal pora­dit. A tady bych rád vyzdvi­hl pří­nos Trávy jako výš­ko­vé­ho kame­ra­ma­na. Nebýt jeho zábě­rů, tak bych oprav­du film nedal dohro­ma­dy. Točil čas­to spo­leč­ně s Miskou v kri­zo­vých situ­a­cích, kdy by si jiný horo­le­zec na kame­ru ani nevzpo­mněl, když mu jde o život. Točil ve váni­ci při vět­ru pře­sa­hu­jí­cím 100km/h, kdy tím ris­ko­val pořád­né omrz­li­ny a při­ne­sl nám uni­kát­ní zábě­ry.

Film je nabit archiv­ní­mi mate­ri­á­ly (rodin­ný a ces­to­va­tel­ský archiv), jak bylo obtíž­né tyto zábě­ry dohle­dat?                                                                                                 

Radek nám dal k dis­po­zi­ci svůj fil­mo­vý archív hrubých mate­ri­á­lů z minu­lých expe­dic. Každá expe­di­ce je zachy­ce­na v jed­nom jeho hor­ském fil­mu. Toho mate­ri­á­lu je oprav­du nepře­hled­ně mno­ho a sám jsem se tím pro­bí­ral půl roku. Ale stej­ně jsme dali do fil­mu jen něko­lik stříp­ků. To by byl jiný žánr, kdy­bychom měli popi­so­vat vše, co na kaž­dé ces­tě k vrcho­lu Radek se svý­mi spo­lu­lez­ci zažil. Tohle je film spíš o Radkovi a jeho pohle­du na život než o jeho úspě­ších. To tře­ba udě­lá jed­nou někdo jiný. Ale roz­hod­ně bylo zají­ma­vé se těmi mate­ri­á­ly od 80. let až do dneš­ní doby pro­bí­rat. Už jen pro­to, jak se tře­ba měni­la horo­le­zec­ká móda…

Proč jste zvo­li­li název fil­mu Cesta vzhů­ru?

Cesta vzhů­ru byl původ­ní pra­cov­ní název, kte­rý jsem sice vymys­lel já, ale schvál­ně jsem ho zvo­lil tak banál­ní, aby bylo jas­né, že jde o pra­cov­ní ver­zi a musí­me se potom zamys­let nad defi­ni­tiv­ním názvem. Když k tomu došlo, byly tu tako­vé názvy jako „Horosexuál“, „15 hora Radka Jaroše“ a dal­ší. Proč nako­nec zůstal pra­cov­ní název nevím, mož­ná kvů­li mar­ke­tingu.

Jakou hud­bu jste vybra­li pro film?

Hudba je pro mě tře­ti­na fil­mu. Tentokrát jsem o spo­lu­prá­ci požá­dal Ivana Achera. Myslím, že svůj úkol vzal s váž­nos­tí nejen pro­to, že sám leze a milu­je hory. S Ivanem jsme se potka­li v diva­dle Komedie Davida Jařaba a Dušana Pařízka, kde vytvo­řil neza­mě­ni­tel­nou hudeb­ní sto­pu pro celou řadu před­sta­ve­ní. My jsme tam teh­dy s Radimem Špačkem toči­li záznam tři­nác­ti před­sta­ve­ní, což byl neza­po­me­nu­tel­ný záži­tek a strá­vi­li jsme tam v pod­sta­tě celý rok. A tam jsem si jeho pří­stup k hudeb­ní svo­bo­dě a nesvá­za­nos­ti oprav­du zami­lo­val. Ivan umí dát hud­bě kří­d­la nespou­ta­nos­ti, ale záro­veň má dost poko­ry, aby udr­žel dra­ma­tur­gii a jed­no­tu sty­lu až do kon­ce díla. Společně se zvu­ka­řem Vaškem Fléglem vytvo­ři­li hudeb­ní dra­ma­tur­gii, kde je sly­šet více pada­jí­cí kame­ny a vítr mezi ska­la­mi než hudeb­ní pro­duk­ci, ale dohro­ma­dy to tvo­ří krás­ný celek.

Pokud bys­te měl divá­ky nalá­kat do kina, co mohou od doku­men­tu Cesta vzhů­ru oče­ká­vat?

Nečekejte out­do­o­ro­vý film ani lid­skou tragé­dii. Je to film o člo­vě­ku, kte­rý jde od dět­ství za svým snem a má s tím těž­kos­ti. Takže vlast­ně film o kaž­dém z nás.

Na čem teď pra­cu­je­te, jaké jsou Vaše dal­ší fil­mo­vé plá­ny?

S Radimem Špačkem spo­leč­ně v pro­duk­ci Negativu při­pra­vu­je­me film pod­le před­lo­hy Petry Procházkové Frišta, kte­rý se ode­hrá­vá v Afghánistánu. Příběh Češky, kte­rá strá­vi­la v kábul­ské rodi­ně deset let a po pří­cho­du Američanů si uvě­do­mi­la, co za tu dobu ztra­ti­la, ale také zís­ka­la. Je to tako­vé vypo­řá­dá­ní se sou­čas­ným pro­blé­mem vzni­ka­jí­cím na pome­zí islá­mu a křes­ťan­ství. Scénář jsem psal s Cedrikem Jabůrkem s Radimovou dra­ma­tur­gií, finál­ní podo­bu tex­tu udě­lal Ivan Arsenjev. Je to hod­ně vymod­le­né dítě, tak dou­fám, že nám to spo­leč­ně vyjde.


Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Rozhovor s vycházející hvězdou literárního nebe, charismatickou začínající spisovatelkou Janou Šintákovou Michalicovou
8. března 2024Rozhovor s vycházející hvězdou literárního nebe, charismatickou začínající spisovatelkou Janou Šintákovou MichalicovouPřibližně před měsícem jsem měla možnost blíže se seznámit s knihou "Mezi dobrem a zlem" od nadějné autorky, a nebojím se říci i "vycházející hvězdy literárního nebe", Jany Šintákové Michalicové. Tato velmi inspirativní kniha, plná nejen…Vydáno v rubrice: Rozhovory
Rozhovor s novou „literární nadějí“ Ondřejem Kunovským
4. března 2024Rozhovor s novou „literární nadějí“ Ondřejem KunovskýmV poměrně nedávné době se na knižním trhu objevila velmi zajímavá kniha "PROROK a LADY KOSICE" od nadějného mladého tvůrce Ondřeje Kunovského, jež si získala velké publikum čtenářů. Koho si však pod tímto zvučným jménem můžeme…Vydáno v rubrice: Rozhovory
ROZHOVOR: Jana Štrausová a děti nové doby: lidé, kteří si pamatují minulost
26. ledna 2023ROZHOVOR: Jana Štrausová a děti nové doby: lidé, kteří si pamatují minulostRáda se vámi rozdělím o rozhovor s autorkou Janou Štrausovou, ženou, která využila své pedagogické i terapeutické zkušenosti a ve svém studiu, praxi i knihách naplno využila svůj dar naslouchat dětem. A téma, které k ní…Vydáno v rubrice: Rozhovory
Štěstí je krásná věc - ROZHOVOR S HLAVNÍMI HERCI
30. září 2020Štěstí je krásná věc - ROZHOVOR S HLAVNÍMI HERCIVĚŘÍTE NA ŠTĚSTÍ, OSUD? JDETE MU NAPROTI? Petra Hřebíčková: Věřím. Taky věřím, že naše bytí na zemi má vyšší smysl než jen oddýchat tento jeden život. Jinak mi nejde na rozum tolik nespravedlnosti a utrpení ve…Vydáno v rubrice: Rozhovory
Rozhovor s autory dokumentu Králové videa - Lukáš Bulava, Petr Svobora, Peter Pavlík a Igor Kovács (a hudební skladatel Jake Stark)
8. září 2020Rozhovor s autory dokumentu Králové videa - Lukáš Bulava, Petr Svobora, Peter Pavlík a Igor Kovács (a hudební skladatel Jake Stark)Po delším rozmýšlení se jednou za čas se v brzké době pokusím vydávat rozhovory s osobnostmi, které mají něco společného s českým filmem. S lidmi přímo z branže nebo i třeba provozovateli kin či distributory. Prvním…Vydáno v rubrice: Rozhovory
S MARTINEM HOFMANNEM O ROLI PAVLA LANDOVSKÉHO A FILMU HAVEL
22. července 2020S MARTINEM HOFMANNEM O ROLI PAVLA LANDOVSKÉHO A FILMU HAVEL . . o přípravách na roli Přípravy byly příjemné - nakoukával jsem Pavla Landovského, vytvářel jsem si nějaký celistvější obraz jeho osobnosti. No a on byl cokoli jen ne nudný, průměrný a zaměnitelný. Byl to fajny…Vydáno v rubrice: Rozhovory
ANNA GEISLEROVÁ - ROZHOVOR K FILMU HAVEL
22. července 2020ANNA GEISLEROVÁ - ROZHOVOR K FILMU HAVELJak s odstupem času vzpomínáte na natáčení?  Strašně se mi líbila příprava na natáčení. Většinou točím s lidmi, kteří na přípravu dbají. A I tady jsme byli velmi pečliví. Připravovali jsme se dlouho, četli scénář a prošli jsme…Vydáno v rubrice: Rozhovory
BÁRA SEIDLOVÁ - ROZHOVOR K FILMU HAVEL
22. července 2020BÁRA SEIDLOVÁ - ROZHOVOR K FILMU HAVELJak se podle vás ve filmu Havel liší realita od skutečnosti? Asi je potřeba zdůraznit, že filmový příběh není přesnou kopií tehdejších událostí ani jednotlivých osob. Režisér Slávek Horák měl jasnou vizi a dokázal ji předávat…Vydáno v rubrice: Rozhovory
Meky - Režisér Šimon Šafránek o filmu MEKY
2. července 2020Meky - Režisér Šimon Šafránek o filmu MEKY  O filmu V Mekym jsme se snažili udělat filmový portrét, jaký tu není. Bez sentimentu a patosu, zato s humorem. V obraze blikavý, energický a podvratný. S hlasitou muzikou, a především pokud možno upřímný a emocionální, lidský. Mekyho…Vydáno v rubrice: Rozhovory
JANA PREISSOVÁ - Maminka Heleny
8. listopadu 2019JANA PREISSOVÁ - Maminka HelenyNaposledy jste stála před filmovou kamerou v historickém dramatu Řád před patnácti lety. Proč jste přijala právě nabídku od režisérky Lenky Kny na tuhle zimní komedii? Je to o rodině a hraju milující babičku, kterou jsem…Vydáno v rubrice: Rozhovory
MAREK NĚMEC - Mišo
8. listopadu 2019MAREK NĚMEC - MišoHrajete zábavného milovníka ženského pokolení a navíc drsného člena Horské služby – to je docela příjemná herecká úloha, ne? Jak jste si tuhle roli užíval? Já jsem si původně dělal zálusk spíš na figuru Richarda, kterého…Vydáno v rubrice: Rozhovory
MARTIN DEJDAR - Richard
8. listopadu 2019MARTIN DEJDAR - RichardJak se vám hrál svérázný horský drsňák Richard, za jehož poněkud neomaleným chováním tušíme jemnou duši? Role si vybírám podle toho, jestli se mi líbí. Což znamená, že scénář se mi líbil. Ve vaší jinak bohaté…Vydáno v rubrice: Rozhovory
ANNA POLÍVKOVÁ - Helena
8. listopadu 2019ANNA POLÍVKOVÁ - HelenaVaše Helena je nadšenou propagátorkou zdravého životního stylu. Patříte taky k „fanatikům“ racionální výživy? K fanatikům určitě ne… ale masa jím hodně málo, myslím si, že by maso mělo být svátečním jídlem. Když se začnete zajímat…Vydáno v rubrice: Rozhovory
LENKA KNY - režisérka a spoluautorka scénáře
8. listopadu 2019LENKA KNY - režisérka a spoluautorka scénářeLenka Kny je režisérkou a spoluautorkou scénáře dramatu Stínu neutečeš (2009) s vynikajícími hereckými výkony Jaroslavy Adamové a Pavla Landovského v hlavních rolích starých manželů ukrývajících před vnučkou svou temnou minulost. V roce 2013 natočila ve…Vydáno v rubrice: Rozhovory
ROZHOVOR S PETREM HARAZINEM
31. října 2019ROZHOVOR S PETREM HARAZINEM„Divákum bych vzkázal, ať pijou alkoholol tak,aby nemuseli nikdy přestat úplně.” Jak vznikla vaše spolupráce na filmu Abstinent? David mi zavolal v době, kdy jsem měl za sebou třetinu své tříměsíční léčby. Nápad propojit můj osobní…Vydáno v rubrice: Rozhovory
ROZHOVOR S JOSEFEM TROJANEM
31. října 2019ROZHOVOR S JOSEFEM TROJANEM„Chtěli jsme natočit příběh, který bude co nejvěrnějšía zároveň snesitelnější pro co největší skupinu lidí.”  Představte vaši postavu alkoholika Adama. Adam je kluk jako každý druhý. Čeká ho maturitní zkouška, vysoká škola. Rodiče o něj nejeví…Vydáno v rubrice: Rozhovory

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 1,60594 s | počet dotazů: 320 | paměť: 24601 KB. | 02.09.2025 - 17:25:20