Kritiky.cz > Recenze knih > Čtyři západy slunce - kniha

Čtyři západy slunce - kniha

45842 2
45842 2
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Příběh vyprá­ví o muži, jehož okol­nos­ti donu­ti­li pro­vo­zo­vat řemes­lo hře­bí­ká­ře. Vyráběl hře­bí­ky, jaké­ko­liv si člo­věk zama­nul. Jenže se mu to zača­lo zají­dat a tam s nástu­pem zimy pře­stal tuto prá­ci dělat a chtěl se poo­hléd­nout po jiném zaměst­ná­ní. Během toho­to obdo­bí se věno­val svým koníč­kům, veskr­ze umě­ní – kni­hy, obra­zy, ale také i ryba­ře­ní. S kon­cem zimy ho zachvá­ti­la podiv­ná trud­no­my­sl­nost. Přestaly ho bavit kni­hy, nemohl se podí­vat ani na jíd­lo ani na pití, a tak to šlo až do břez­na. To se roz­ho­dl, že potře­bu­je najít něja­ké výka­zy ohled­ně daní a začal pro­hra­bá­vat veš­ke­ré šuplí­ky, kte­ré se doma nachá­ze­ly, až našel pod prádlem své srd­ce.

Schovala ho tam jeho žena a mys­le­la si, že ho nikdy její muž nena­jde, ale jak vid­no, splet­la se. Okamžitě šel ženu kon­fron­to­vat, při­čemž ona mu v dob­ré víře pro­zra­di­la, že jeho srd­ce scho­va­la, aby byl na tom lépe zdra­vot­ně. Ovšem jeho se to nesmír­ně dotklo a svo­je srd­ce si vzal zpát­ky a potom zača­lo rodeo. Přestože měl svo­je srd­ce zpát­ky, tak se to nijak nezlep­ši­lo. Naopak – den ode dne byl muž kou­sa­věj­ší a pichla­věj­ší. Dokonce hubo­val i dce­ru s její­mi krá­lí­ky a také kopl jejich psa, za což se však poslé­ze hlu­bo­ce sty­děl. Na man­žel­či­nu radu šel k léka­ři.

Tam popi­so­val všech­ny svo­je pří­zna­ky až se lékař, význam­ná kapa­ci­ta v obo­ru, začal ptát na to, jaké je paci­en­to­vo man­žel­ství. Ten ho popsal jako vel­mi spo­ko­je­né a bez­pro­blé­mo­vé, i když to tak úpl­ná prav­da neby­la. Lékař mu nabí­dl hor­mo­nál­ní léčbu v injek­cích, avšak vel­mi dra­hou. Muž se sice potě­šil, ale záro­veň pro­hlá­sil, že ho navště­vu­jí jis­tí Egypťané. Lékař tro­chu nad­sko­čil a nabí­dl mu sana­to­ri­um. V pod­sta­tě mu nená­sil­ně nutil blá­zi­nec. Muže to však roz­čí­li­lo, pro­to­že se odmí­tal zba­vit svých před­stav. Tak mu lékař ješ­tě napsal pár recep­tů a muž ode­šel. Navíc se mu po téhle návštěvě ješ­tě při­tí­ži­lo, zača­li se mu zdát i noč­ní můry, až ho muse­la budit man­žel­ka.

Najednou začal mít muž pocit, že by chtěl cho­dit po diva­dlech a líbat hereč­ky, tak se roz­ho­dl cho­dit po výle­tech, avšak man­žel­ka se mu to poku­si­la roz­mlu­vit, pro­to­že vědě­la, co by násle­do­va­lo. Nepodařilo se jí to, tak mu sba­li­la pár věcí a on se tedy vydal na ces­ty. Když přespá­val na hote­lech, tak mu nepři­chá­zel spá­nek a mar­ně vzpo­mí­nal doma na ženu, kte­rá by ho drže­la za ruku. Po čase se dostal domů a dce­ra mu muse­la nasbí­rat kous­ky ledu, kte­rý­mi si obklá­dal svo­je pro­pi­tá ját­ra.

Tato kni­ha je tako­vý řek­ně­me milost­ný pří­běh, jak se uvá­dí, ale mě to spíš při­jde jako psy­cho­lo­gic­ké dra­ma. Mám ráda sever­ské auto­ry, ale tohle se mě až tak nedo­tklo. Jako oby­čej­ný čte­nář bych řek­la, že se mi dílo fin­ské­ho spi­so­va­te­le Miku Waltariho nelí­bí, což je doce­la ško­da. Děj je dost hroz­ný, co se týká morál­ních zásad a myš­le­nek, ale to bude tím, že kni­ha byla uve­de­na pár měsí­ců potom, co se pou­ži­la ato­mo­vá bom­ba k prak­tic­kým úče­lům, čili se v té době nej­spíš psa­li romá­ny tímhle sty­lem a dneska to nemu­sí mno­hým z lidí tzv. sed­nout, jako napří­klad mě.

V tom­to romá­nu je mís­ty vidět auto­ro­va sluš­ně řeče­no neob­li­ba rudé bar­vy, co se týká poli­ti­ky. Pro mlad­ší gene­ra­ci – když se někdy a někde řek­ne rudá barva, mys­lí se tím dneš­ní Rusko, dří­ve Sovětský svaz, ale také dej­me tomu komu­nis­tic­ká vlá­da. Přestože mě ten­to román nese­dí, tak mno­ho lidí po celém svě­tě si ho oblí­bi­li. To je jas­ný důkaz – sto lidí, sto chu­tí. Každý si může udě­lat svůj sub­jek­tiv­ní názor. Komu bych to dopo­ru­či­la – kdo má rád bez­vý­hrad­ně sever­skou lite­ra­tu­ru, nepro­hlou­pí a pak také pro ty, kdo čet­li román toho­to spi­so­va­te­le Egypťan Sinuhet a líbil se jim. Čtyři zápa­dy slun­ce pat­ří mezi drob­né kní­žeč­ky, tak­že její čte­ní neza­be­re zase tolik času. Má 176 stran.

Věnovalo nakla­da­tel­ství Hejkal.

  • Autor: Mika Waltari
  • Žánr: belet­rie
  • Nakladatelství: Hejkal
  • Datum vydá­ní: 2014

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Pohádky mlynáře Pšeničky-laskavé pohádky pro všechny děti14. ledna 2024 Pohádky mlynáře Pšeničky-laskavé pohádky pro všechny děti Máte rádi pohádky? Hledáte pro své děti milý příběh, který vám bude vyprávět mlynář Pšenička? Lucie Krystlíková je autorkou knihy Pohádky mlynáře Pšeničky.  Mlynář Pšenička má 5 dětí a […] Posted in Recenze knih
  • Měj mě rád/a - kniha3. října 2017 Měj mě rád/a - kniha Vše začíná jednoho pátečního večera roku 1902. V Berlíně, v jednom z bytů se nachází služka, které říkají Hilda, i když se tak vlastně nejmenuje, ale pro ně je prostě Hilda. V bytě čekají […] Posted in Recenze knih
  • Andělé dne a noci - kniha25. června 2017 Andělé dne a noci - kniha Příběhem prochází několik postav s různými životními osudy, které se však svým způsobem spolu protnou. Marta je podnikatelka v oboru jazykových služeb. Spolu s manželem mají jazykovou […] Posted in Recenze knih
  • Živý na vlastním pohřbu - kniha21. června 2017 Živý na vlastním pohřbu - kniha Příběh začíná ve vánočním čase roku 1940, kdy v laponském městečku Salla slaví tyto svátky rodina o šesti členech, přičemž nejmenší je tam dvouletý Artti. Zrovna zuří v Evropě válka a […] Posted in Recenze knih
  • Láska a tma - kniha18. června 2017 Láska a tma - kniha Muž má přítelkyní a té v průběhu jejich vztahu vypráví, co zažil jako mladý chlapec. Téměř pokaždé se řeč stočí na jednu jeho dívku z minulosti – Marvi. Jednoho večera hráli pasiáns a on […] Posted in Recenze knih
  • Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude - kniha9. června 2017 Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude - kniha Jeden muž žil úplně obyčejný život. Chodil do práce, byl ženatý a tak to šlo každý den dokolečka, přičemž se to celé odehrávalo v Helsinkách. Jednoho dne šel z práce domů jako každý den. […] Posted in Recenze knih
  • Rudé paprsky severního slunce - kniha27. května 2017 Rudé paprsky severního slunce - kniha Michal je úplně obyčejný normální muž ve stále ještě mladém věku, který žije na první pohled ve spořádaném manželství a Monikou, kde je i jedno dospívající dítě – patnáctiletá dcera Petra, […] Posted in Recenze knih
  • Divné dny - Láska v pěti novelách - kniha - recenze - 100 %1. května 2017 Divné dny - Láska v pěti novelách - kniha - recenze - 100 % Divné dny – první a nejdelší povídka z knihy. Mladá dívka jménem Alžběta má poměrně bezstarostný život. Škola je v pořádku, bezproblémoví rodiče a chodí s Kamilem, i když ne nijak navážno. […] Posted in Recenze knih
  • Nejdelší chobot ve Finsku - kniha - recenze- 100 %24. dubna 2017 Nejdelší chobot ve Finsku - kniha - recenze- 100 % Mladá žena Lucia a slonice Emilka – to jsou dvě hrdinky tohoto románu. Lucia Lucander, pravým jménem Sanna Tarkiainenová je krotitelkou v cirkuse a pracuje se svým miláčkem Emilkou. Zdá […] Posted in Recenze knih
  • Hancock: Zklamání a nedostatek nadšení ve spojení Berga a Willa Smitha26. června 2023 Hancock: Zklamání a nedostatek nadšení ve spojení Berga a Willa Smitha Když se spojí bývalý herec z Chicago Hope a současně zručný režisér (Vítejte v džungli, Království) Peter Berg s největší černošskou hvězdou současnosti Willem Smithem, čekáte, že Vám […] Posted in Retro filmové recenze
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 4,31603 s | počet dotazů: 268 | paměť: 62808 KB. | 22.12.2024 - 05:22:50