DarkGame (2024)

Prostřednictvím Dark Webu se šíří zvrá­ce­ná „show“, ve kte­ré je něko­lik une­se­ných lidí nuce­no bojo­vat o své živo­ty…

Prostřednictvím Dark Webu je stre­a­mo­vá­na na inter­net zvrá­ce­ná show zva­ná „Ruská rule­ta“, kte­rou pro­vá­zí mas­ko­va­ný „mode­rá­tor“. Nedobrovolnými „sou­tě­ží­cí­mi“ jsou une­se­ní oby­čej­ní lidé (roz­li­še­ní barva­mi), kte­ří v ní boju­jí o své živo­ty. Někteří zemřou vlast­ní rukou, jiní, kte­ří pro­hra­jí či poru­ší pra­vi­dla, umí­ra­jí způ­so­bem (zbra­ní, nástro­jem) – jenž vybe­rou pla­tí­cí divá­ci. Jednou z une­se­ných je i rus­ká při­stě­ho­val­ky­ně a mat­ka malé­ho syna Katia. Detektiv Ben a jeho tým závo­dí s časem, aby se poku­sil odha­lit nejen identi­tu únosců, ale i mís­to, odkud se zvrá­ce­ná hra vysí­lá, jen aby už neby­lo poz­dě…

Režie: Howard J. Ford

Rok výro­by: 2024

Délka: 100 min

Země: Velká Británie

Hrají:

Ed Westwick...(Ben)

Andrew P Stephen...(„moderátor“)

Natalya Tsvetkova...(Katia Volkova)

Lola Wayne...(Cathy Burnett)

Polina Nioly Pushkareva...(Amy)

Caterina Gabanella...(Sofia Romana)

...a dal­ší

Filmů s podob­nou téma­ti­kou dnes již exis­tu­je doce­la dost, tak­že jsem neo­če­ká­val nějak ori­gi­nál­ní záplet­ku ani kva­lit­ní podí­va­nou (o čemž svěd­či­lo i vcel­ku níz­ké hod­no­ce­ní na inter­ne­tu) a jak se uká­za­lo, byla to bohu­žel prav­da. Už na prv­ní pohled bylo vidět, že roz­po­čet nebyl nějak vel­ký, ale to ne vždy musí zna­me­nat nej­vět­ší pro­blém. Občas sta­čí mít po ruce šikov­né­ho tvůr­ce a dob­rý tým, no a dá se i z mini­ma vytě­žit maxi­mum. To však roz­hod­ně nebyl pří­pad toho­to kous­ku.

Asi nej­vět­ší pro­blém byl v tom, že je film roz­dě­le­ný na dvě lin­ky. Přednost dosta­la ta detek­tiv­ní, kte­rá moc zají­ma­vá a záživ­ná neby­la. Kromě his­to­rie samot­né­ho detek­ti­va, to byla jen hro­ma­da ne zrov­na záživ­ných dia­lo­gů a něko­lik poku­sů o pro­lo­me­ní zabez­pe­če­ní Dark Webu. No a ta dru­há lin­ka ohled­ně zvrá­ce­né sou­tě­že, zase byla dost ochu­ze­ná o pořád­nou por­ci bru­ta­li­ty, muče­ní a gore. Zaúřadovala moto­ro­vá pila, něja­ká ta kul­ka do hla­vy či vypi­tí běli­dla, ale jinak rov­něž nic extra záživ­né­ho.

Teprve v samot­ném závě­ru se zlep­ši­la i atmo­sfé­ra. Maskovaný zápo­rák byl sice cel­kem fajn, neva­dil mi ani lehce před­ví­da­tel­ný konec, ale pře­ce jenom jsem dou­fal, že to bude vět­ší „nářez“. Na to, že to mělo sto minut je tu spous­ta nezá­živ­ných pasá­ží, nelo­gic­kých kopan­ců i zce­la hlu­chých a nedo­ta­že­ných míst. Můžu si tak odškrt­nout dal­ší polož­ku ve své fil­mo­té­ce, ale vra­cet se k tomu­to fil­mu už asi nikdy nebu­du. Není proč. V mých očích jde o pod­prů­měr­nou zále­ži­tost, kte­rou sta­čí vidět jed­nou.

Hodnocení:

40%