Do Ulice dnes vstupuje Jitka Smutná. Veze si s sebou smutné tajemství…

Ve sna­ze narov­nat sta­ré rodin­né křiv­dy a po letech se setkat se svým bra­t­rem Vlastou Peškem (Rudolf Hrušínský). S tako­vý­mi úmys­ly dnes při­jíž­dí do Ulice Jitka Smutná ali­as Marie Vránová. Setkání s bra­t­rem, se kte­rým ji roz­dě­li­ly sta­ré svá­ry, ale pro­běh­ne úpl­ně jinak, než si před­sta­vo­va­la…

Vlasta Pešek v pátek osla­ví sedm­de­sá­ti­ny, a to je dob­rá pří­le­ži­tost pro setká­ní s rodi­nou. Amálie (Dana Syslová) i Mariina dce­ra Blanka (Linda Rybová) by byly rády, aby se u této pří­le­ži­tos­ti sou­ro­zen­ci udobři­li, jenomže Pešek o setká­ní se sestrou Marií nesto­jí. Nezapomněl jí, co mu před lety řek­la. Marie přes­to sebe­re odva­hu a už dnes večer stisk­ne zvo­nek u domu jeho domu. Aniž by tuši­la, jak zásad­ní ten­to krok v dal­ším živo­tě zne­svá­ře­ných sou­ro­zen­ců bude… Jak tohle setká­ní dopad­ne? A odpus­tí si navzá­jem sta­ré křiv­dy?

Rozhovor s Jitkou Smutnou

Ač sou­ro­zen­ci, jsou Marie a Vlasta jako oheň a voda. I pro­to je jejich vztah kom­pli­ko­va­ný. Jedno ale mají spo­leč­né. Oba jsou až pří­liš tvr­do­hla­ví a hrdí na to, aby udě­la­li prv­ní krok ke smí­ře­ní. Roky spo­lu nemlu­vi­li, proč, to ví jen oni dva. Až Mariina nemoc ji donu­tí udě­lat vstříc­né ges­to, a tak se den před Peškovými sedm­de­sá­ti­na­mi obje­ví na pra­hu jeho bytu….

Jitko, jaká je Marie?
Marie je žen­ská, kte­rá má sta­tek a nebo­jí se fyzic­ké prá­ce. Musí být mana­žer­sky schop­ná, musí mít ráda pří­ro­du. Protože se nachá­zí v těž­ké život­ní situ­a­ci a není si jitá tím, kolik času jí ješ­tě zbý­vá, roz­hod­la se, že napra­ví vzta­hy ve své rodi­ně a poku­sí se najít po letech ces­tu ke své­mu bra­t­ro­vi, Vlastovi Peškovi.

Je něco, co vás s posta­vou Marie spo­ju­je?
Určitě lás­ka k pří­ro­dě. Fyzická prá­ce mě těší a prá­ce na zahra­dě úpl­ně nej­víc. Navíc s Rudolfem Hrušínským máme už léta spo­leč­né­ho koníč­ka, a to je ryba­ře­ní. Svoje úlov­ky nemě­řím na cen­ti­me­t­ry, ale na pocit rados­ti a pohy­bu v pří­ro­dě.

Kam nej­ra­dě­ji vyrá­ží­te na ryby? 

Mně je to úpl­ně jed­no, když to bude malá říč­ka nebo ryb­ník a budu tam jen pro­to, abych namo­či­la pru­ty, i za to budu ráda. Hladiny ryb­ní­ků, jezer, řek, to je vel­ká ener­gie, kte­rou si ráda vozím do měs­ta. Nejsem spe­ci­a­lis­ta a nemám tolik času, naštěs­tí
je mno­ho sou­kro­mých ryb­ní­ků, o kte­ré se maji­te­lé báječ­ně sta­ra­jí. V někte­rých jsou vel­ké kusy. Ale já vel­ké kap­ry pouš­tím.

Jak se vám líbí v Ulici?
Nemám za sebou ješ­tě mno­ho natá­če­cích dní. Točila jsem s Rudolfem Hrušínským a Danou Syslovou. S obě­ma se znám vel­mi dob­ře, s Danou hra­je­me v diva­dle a Rudolf je můj spo­lu­žák z DAMU, cho­di­li jsme spo­lu dokon­ce do roč­ní­ku. S Lindou jsme spo­lu nikdy nehrá­ly, ale je to skvě­lá hereč­ka a zají­ma­vý člo­věk. Ale znám tady mno­ho lidí, ten herec­ký život je pro­měn­ný, a tak si mys­lím, že se mi tu bude líbit.

Překvapilo vás něco v Ulici?
Příjemně mě potě­ši­lo cho­vá­ní štá­bu. Všichni lidé, se kte­rý­mi jsem se potka­la, jsou sehra­ní a pro­fe­si­o­nál­ní. To mě těší, zatím se mi tu líbí.