Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Máte rádi válečnou tématiku a k tomu ještě je váš oblíbený režisér Clint Eastwood ? Pokud ano, mám pro vás velice příjemnou povinnost. Pojďme si společně říci o tom, jak tento snímek naplnil očekávání diváků. Trochu vám napovím, Dopisy získali mnoho filmových ocenění…
Válečná tématika ve filmovém průmyslu je mým velice oblíbeným „pokrmem“. Když jsem zjistil, že Clint Eastwood se bude mimochodem pouštět i do válečného filmu, který bude vyprávět o Japonských vojenských jednotkách na ostrově Iwo Jima, rozhodně jsem byl napjatý jak to všecko dopadne. Proto jsem okamžitě zbystřil, když jsem zjistil že tento titul si míří do světových kin. Netrpěli jsem očekával až mi přijde na mail pozvánka a jednoho krásného dne jsem se konečně dočkal. Tak jsem se okamžitě vydal na cestu do kina. Co na to říci, zkrátka to byla ta pravá síla války!
Už zde bylo mnoho titulů které se zabývali tématikou 2.světové války, ale časy se začali pomalu měnit. Od dob vojína Ryana už nějaká ta doba uplynula, a tento žánr se pomalu začal propadat do stereotypu. Všude byla vyobrazena Americká vojska a jejich nejslavnější bitvy. Ne, že by to bylo špatně, ale pomalu se divákům začala nabízet otázka „S kým vlastně bojovali?“ Nikdo nevěděl o jejich nepřátelích téměř nic, až dodnes! Clint Eastwood přišel s naprosto geniálním a přelomovým nápadem!
V jednoduchosti je geniálnost, tím se nejspíše řídil i náš režisér. Ten „pouze“ svou pozornost přesunul na vojáky Japonského císařství a nutno uznat že to funguje bravurně! Jejich myšlení se zabývá naprosto odlišnými prioritami. Zatím co vojáci bojující pod vlajkou USA s myšlenkou „nikoho tu nenecháme“, Japonci už jsou dávno smířeni s tím že se domů nevrátí. A v tom je právě to kouzlo celého umu, na plátně se totiž vynoří zcela jiná psychika člověka.
Jejich ideologie je naprosto fanatická, ale přesto pochopíte proč to dělají. Za jejich činy může pouze režim který je ovládá a místo kde se narodili. Za těchto okolností se z nich stávají vraždící stroje. Naprosto bez problém budou bodat bajonetem do Američana, dokud nezemře. Když neuspějí, jediné co chtějí je čestná smrt. Proto se bez dávky rozumu vrhnou pod kulomety spojeneckých vojsk. Pokud náhodou přežijí i toto, odjistí granáty, přitisknou k hrudi a je konec. Jejich duše je volná.
Je velice zajímavé, že až na pár záběru se ve filmu neobjeví žádný dialog Amerických vojáků. Celá stopáž je vyhrazena pouze Japonským „hrdinům“, kteří bojují pouze a jen za bezpečí své rodiny.
Vše je to zabaleno do naprosto úchvatného audio-vizuálního zpracování. Kamera je nádherně rozklepaná a výbuchy znějí nadmíru realisticky. Dále bych chtěl pochválit hudební podbarvení snímku, to dotvářelo již tak výtečnou atmosféru. Výbuchy vás ohromí svoji silou a charaktery údajných „nepřátel“ vás zajisté oslní. O tom mají také filmy správně být, války je spousty ale myšlenek uvnitř ní?
O emocích či audio-vizuálním zpracování jsem si toho řekli více než dost, kde se ale děj odehrává? Jak už napovídá název, film pojednává o vojenském střetu dvou kultur (americká a japonská armáda) před jedenašedesáti lety na ostrově Iwo Jima. O ten se vedly velice ukrutné boje, které trvali celých čtyřicet dní. Japonské vojsko bylo nejprve v nevýhodě, ale generál Tadamichi Kuribayashi tento stav obrátil. On totiž Američany „studoval“ v jejich vlastní zemi. Rozhodl se tedy pro jeskyní tunely a tato volba byla více než dobrá. Ovšem boje i přes tuto skutečnost nebyly zdaleka rozhodnuty…
Myslím že nějaké další komentáře nejsou třeba, tento film mě jednoduše chytnul a až do konce nepustil. Může za to vynikající nápad, a bravurní zpracování. Jasným důkazem kvalit je ten fakt, že film produkoval i sám Steven Spielberg.
Verdikt: Pod taktovkou Clinta Eastwooda vzniklo ojedinělé dílo, které nemá v tomto žánru vážnou konkurenci. Kdo má rád válku (samozřejmě tu filmovou), je to pro něj jednoznačně povinnost. Podle mého názoru jeden z nejlepších válečných filmů od dob Zachraňte vojína Ryana.
Hodnocení: 5/5
Foto: Warner Bros. Pictures
(4,91 z 5)