Jedná se o první film z trilogie André Hunebelleho věnované zločinci, který předcházel filmům Fantomas se zlobí z roku 1965 a Fantomas proti Scotland Yardu z roku 1967. V době uvedení do kin přilákal do francouzských kin 4,5 milionu diváků a v SSSR 60 milionů diváků.
Obsah filmu
Zločinec, který si říká Fantomas a má na svědomí několik zločinů, spáchá odvážnou loupež v prestižním pařížském klenotnictví právě v den, kdy komisař Juve oznámí jeho zatčení. Fandor, novinář z deníku Le Point du Jour a snoubenku Hélène, se rozhodne tuto podivnou postavu, která se vždy objevuje v masce nebo převleku, prozkoumat. Domnívá se, že je pouhým výmyslem policie, která se chce předvést. Aby to dokázal, zveřejní v deníku, který ho zaměstnává, falešný rozhovor se zločincem. Rozzuřený Fantomas nechá novináře unést a nařídí mu, aby odhalil jeho podvod v novém článku, který musí do 48 hodin zveřejnit. Jakmile je však propuštěn, komisař Juve Fandora zatkne. Ve vazbě je bez Fandorova vědomí zveřejněn nový článek, který je sotva pochvalnější než ten předchozí. Zločinec novináře znovu unese a vězní ho ve svém tajném doupěti, které střeží jeho nohsledi a lady Belthamová, jeho tajemná společnice.
Juve chce Fantomase dopadnout, a tak na něj nastraží past. Na titulní straně deníku Le Point du Jour vyzývá kriminálníky, když oznamuje, že na terase Martini na Champs-Élysées budou defilovat modely ozdobené největšími pařížskými šperkaři. Fantomas se však v přestrojení za Fandora zmocní šperků poté, co donutí policisty ve službě vdechnout uspávací plyn. Zároveň unese Hélène, do které je zamilovaný a kterou chce svést. Utíká ve vrtulníku, zatímco Juve ho pronásleduje po střechách a pak se drží jeřábu a padá na hromadu písku na nedalekém staveništi.
Pro Juveho jsou Fandor a Fantomas jedno a totéž. Ten však vystřílí průčelí kina a poté přepadne klienty kasina, tentokrát v přestrojení za komisaře. Juve je zesměšněn a zmaten mnoha svědky a je uvězněn. Lady Belthamová, která se díky Fandorově lsti dozví o Fantomasově nevěře, se pomstí a osvobodí oba snoubence. Inspektor Bertrand, Juveho zástupce, je však přesvědčen o Fandorově spolčení s Fantomasem a nechá ho uvěznit spolu s komisařem. Starý strážce jim pomůže utéct, odveze je z Paříže a naloží je do auta. Je to Fantomas, kdo se jich chce v novém převleku zbavit. Bertrand si uvědomí, že udělal chybu, a zahájí pátrání. Tři policisté na motorce pronásledují Fantomase, jehož vozidlo vybavené přístroji dva z nich zneškodní. Fandor zasáhne Fantomase a způsobí nehodu. Zloduch však unikne a ujede na motorce posledního policisty, který je po pádu v bezvědomí. Juve a Fandor pronásledují Fantomase v nákladním vlaku, v autě a poté vrtulníkem u pobřeží, kde se na člunu vydal na moře. Z vrtulníku je Juve vysazen na ponorku, kde se zločinec právě zavřel. Letadlo se potopí do moře. Zachráněn v krajní nouzi Fandorem a Hélène, inspektor slíbí, že Fantomase chytí.
Kaskadérské kousky
Rémy Julienne, francouzský motokrosový šampion z roku 1957, byl v roce 1964 najat Gilem Delamarem (známým kaskadérem a koordinátorem speciálních efektů), aby během závěrečné honičky předvedl kaskadérské kousky na motorce a předjel Jeana Maraise. Většinu kaskadérských kousků si však herec dělal sám.
Jean Sunny (kaskadér specializující se na dvoukolová vozidla) souhlasil s účastí ve filmu pouze v závratné sekvenci, kdy auto bez brzd sjíždí z prudkého kopce. Scéna se natáčela na Col de l’Espigoulier poblíž Aubagne a Cassis a na Col Sainte-Anne mezi Allauch a Mimet.
Louis de Funès nechtěl vypadat fyzicky méněcenný než Jean Marais, a tak skočil z mostu do jedoucího vlaku. Kaskadérský kousek, který řídil Gil Delamare, proběhl bez nehod. Během scény, kdy je zavěšen na jeřábu nad Paříží, se však zranil. Přestože se nacházel pouze jeden metr nad zemí, „některé nervové kmeny, které se tímto dlouhým visením protáhly, způsobily ochrnutí ramenních svalů“. Trvalo několik let, než se herci vrátily některé z jeho schopností.
Box office
Se 4,5 miliony diváků v kinech se film stal jedním z největších úspěchů roku 1964, roku všech úspěchů Louise de Funèse, jehož popularitu definitivně potvrdil Četník ze Saint-Tropez.
Film v SSSR vydělá 60 milionů diváků, čímž se zařadí na 77. místo v sovětských pokladnách všech dob. Díky reprízám film navštíví více než šedesát milionů sovětských diváků, a to natolik, že se vzhledem k tomuto úspěchu svého času uvažovalo o uvedení Fantomase v Moskvě.
Zajímavosti
– Juveho měl hrát Bourvil, který však krátce před začátkem natáčení roli odmítl.
– Ve 34. minutě filmu je na obálce deníku Le Point du jour, kde Juve vyzývá Fantomase, aby převzal sbírku diamantů, uvedeno telefonní číslo BAL.53.70. Alfanumerické číslování však bylo zrušeno již o rok dříve, 1. října 1963.
– Film Chung Chang-wha Ďábel s tisícem tváří (1969) byl silně inspirován Hunebelovým Fantomasem.
– V roce 2002 byl ohlášen nový Fantomas s Jeanem Reno a José Garciou v hlavních rolích. Projekt, který měl v roce 2003 režírovat Frédéric Forestier, si produkční společnost Thomase Langmanna „La Petite Reine“ ponechala v záloze a na začátku roku 2009 jej znovu oživila. Na film byl vyčleněn rozpočet 50 milionů eur a byl vybrán režisér Christophe Gans, ale projekt nikdy nespatřil světlo světa.
– V tomto filmu není Fandorovo jméno nikde zmíněno, vysloveno ani napsáno. Když komisař Juve objeví tetování, které má Fantomas napsané na novinářově hrudi, jako důkaz řekne „F jako Fantomas“. Ale novinář mohl na svou obranu říct „F jako Fandor“. Jméno novináře se dozvídáme až v knize Fantomas se zlobí .
Článek na Kritiky.cz, jehož autorem je Jiří Borový, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní .
Photo © Société Nouvelle des Établissements Gaumont
Nejnovější komentáře