Film Bratři byl vybrán jako oficiální český kandidát na Oscara 2024

Česká fil­mo­vá a tele­viz­ní aka­de­mie vybra­la sní­mek Bratři jako ofi­ci­ál­ní kan­di­da­tu­ru České repub­li­ky na Oscara za nej­lep­ší mezi­ná­rod­ní film roku 2024. Snímek Bratři vyprá­ví pří­běh Josefa a Ctirada Mašínových, kte­ří se na počát­ku 50. let posta­vi­li na ozbro­je­ný odpor pro­ti komu­nis­tic­ké­mu útla­ku a poz­dě­ji uprch­li do Spojených stá­tů. Film reží­ro­val Tomáš Mašín, sám vzdá­le­ný pří­buz­ný titul­ních odbo­já­řů.

Film Bratři se v České repub­li­ce zatím nedo­čkal kino­pre­mi­é­ry, v čes­kých kinech bude mít pre­mi­é­ru od 26. říj­na, což se sho­du­je se 70. výro­čím útě­ku brat­ří Mašínů zpo­za želez­né opo­ny. To je jen něko­lik dní před uzá­věr­kou pro při­hla­šo­vá­ní mezi­ná­rod­ních fil­mů Akademií, kte­rá letos při­pa­dá na 31. říj­na.

Česká fil­mo­vá a tele­viz­ní aka­de­mie vybra­la Bratry z 12 čes­kých hra­ných a doku­men­tár­ních fil­mů, kte­ré při­hlá­si­li jejich pro­du­cen­ti. Mezi dal­ší­mi zva­žo­va­ný­mi sním­ky, kte­ré byly do sou­tě­že při­hlá­še­ny, byly napří­klad vyso­ko­roz­počto­vý sci-fi sní­mek Bod obno­vy (Restore Point) nebo film Němá tajem­ství (The Exhale), kte­rý rov­něž reží­ro­val Tomáš Mašín a kte­rý se v sou­čas­né době hra­je v čes­kých kinech.

Bratři se pouš­tí do jed­no­ho z nej­vět­ších zlo­mů v čes­kých ději­nách, kdy komu­nis­tic­ká stra­na pře­vza­la vlá­du nad zemí a během ukáz­ko­vých pro­ce­sů popra­vo­va­la poli­tic­ké odpůr­ce, napří­klad Miladu Horákovou.

Titulní brat­ři Mašínové, Josef a Ctirad, se inspi­ro­va­li svým otcem, armád­ním důstoj­ní­kem a odbo­já­řem z dru­hé svě­to­vé vál­ky, kte­rý byl v roce 1942 popra­ven nacis­ty.

Ve víře, že západ­ní síly po komu­nis­tic­kém puči osvo­bo­dí Československo od sovět­ské moci, vytvo­ři­li vlast­ní odbo­jo­vou sku­pi­nu, kte­rá pro­vá­dě­la akti­vi­ty včet­ně ozbro­je­ných lou­pe­ží, při nichž umí­ra­li poli­cis­té.

Česká spo­leč­nost zůstá­vá ve vní­má­ní brat­ří Mašínů roz­dě­le­na, někte­ří se zasa­zu­jí o stát­ní vyzna­me­ná­ní, jiní jejich činy odsu­zu­jí jako vraž­du.

Kniha Bratři, kte­rou napsal Marek Epstein (napsal také Šarlatána a při­pra­vo­va­ný živo­to­pis­ný film Franz Kafka pro Agnieszku Holland), sle­du­je Josefa a Ctirada Mašínovy od kon­ce dru­hé svě­to­vé vál­ky až po jejich útěk do Západního Berlína a poz­dě­ji do Spojených stá­tů.

V hlav­ních rolích Bratrů se před­sta­ví Oskar Hes (Alej obrů) a Jan Nedbal jako titul­ní brat­ři Mašínové, ve ved­lej­ších rolích se ved­le Adama Ernesta, Matyáše Řezníčka, Antonína Maška, Matěje Hádka a Tatiany Dykové Vilhelmové před­sta­ví Václav Neužil (Zátopek) jako jejich strýc Ctibor Novák.

Režisér Tomáš Mašín pra­cu­je na pro­duk­ci Bratrů již deset let a během této doby se něko­li­krát setkal s Josefem Mašínem. Ctirad Mašín zemřel v roce 2011, ale 91letý Josef nadá­le žije v kali­forn­ské Santa Barbaře a odmí­tá se vrá­tit do České repub­li­ky, dokud nebu­de stá­tem plně reha­bi­li­to­ván.

Každá země může do sou­tě­že o Oscara za nej­lep­ší mezi­ná­rod­ní film při­hlá­sit pou­ze jeden film, což může někdy vést ke kon­tro­ver­zím. Užší seznam 15 fil­mů, kte­ré se mohou uchá­zet o nomi­na­ci, ozná­mí Akademie 21. pro­sin­ce a koneč­né nomi­na­ce budou zve­řej­ně­ny 23. led­na 2024.

V sou­čas­né době je 96. roč­ník udí­le­ní cen Akademie naplá­no­ván na 10. břez­na 2024, ale může být poten­ci­ál­ně ovliv­něn pro­bí­ha­jí­cí­mi stáv­ka­mi WGA a SAG-AFTRA, kte­ré zaka­zu­jí scé­náris­tům a her­cům účast­nit se pro­pa­gač­ních akti­vit.

V loň­ském roce byl do sou­tě­že vybrán his­to­ric­ký živo­to­pis­ný film Il Boemo, kte­rý se však nako­nec do užší­ho výbě­ru nedo­stal. Do užší­ho výbě­ru se dosta­ly i sním­ky Šarlatán z roku 2020 a Nabarvené ptá­če z roku 2019, kte­ré však nomi­na­ci nezís­ka­ly.

Je to už 20 let, co Želary zís­ka­ly posled­ní nomi­na­ci na Oscara za Českou repub­li­ku, kte­rá byla dří­ve ozna­čo­vá­na za nej­lep­ší cizo­ja­zyč­ný film, a to v roce 2003, zatím­co sní­mek Musíme si pomá­hat si nomi­na­ci vyslou­žil o tři roky dří­ve. Film Kolja z roku 1996 zůstá­vá jedi­ným fil­mem, kte­rý tuto cenu v his­to­rii samo­stat­né České repub­li­ky zís­kal.

V rám­ci Československa zís­ka­ly během čes­ké nové vlny v 60. letech Oscara fil­my Obchod na kor­ze a Ostře sle­do­va­né vla­ky, nomi­na­ci si zajis­ti­ly také Lásky jed­né pla­vo­vlás­ky a Hoří, má panen­ko Miloše Formana. Za Českou repub­li­ku byly nomi­no­vá­ny také fil­my Jiřího Menzela Vesničko má, stře­dis­ko­vá (1986) a Jana Svěráka Obecká ško­la (1991).

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový