Česká filmová a televizní akademie vybrala snímek Bratři jako oficiální kandidaturu České republiky na Oscara za nejlepší mezinárodní film roku 2024. Snímek Bratři vypráví příběh Josefa a Ctirada Mašínových, kteří se na počátku 50. let postavili na ozbrojený odpor proti komunistickému útlaku a později uprchli do Spojených států. Film režíroval Tomáš Mašín, sám vzdálený příbuzný titulních odbojářů.
Film Bratři se v České republice zatím nedočkal kinopremiéry, v českých kinech bude mít premiéru od 26. října, což se shoduje se 70. výročím útěku bratří Mašínů zpoza železné opony. To je jen několik dní před uzávěrkou pro přihlašování mezinárodních filmů Akademií, která letos připadá na 31. října.
Česká filmová a televizní akademie vybrala Bratry z 12 českých hraných a dokumentárních filmů, které přihlásili jejich producenti. Mezi dalšími zvažovanými snímky, které byly do soutěže přihlášeny, byly například vysokorozpočtový sci-fi snímek Bod obnovy (Restore Point) nebo film Němá tajemství (The Exhale), který rovněž režíroval Tomáš Mašín a který se v současné době hraje v českých kinech.
Bratři se pouští do jednoho z největších zlomů v českých dějinách, kdy komunistická strana převzala vládu nad zemí a během ukázkových procesů popravovala politické odpůrce, například Miladu Horákovou.
Titulní bratři Mašínové, Josef a Ctirad, se inspirovali svým otcem, armádním důstojníkem a odbojářem z druhé světové války, který byl v roce 1942 popraven nacisty.
Ve víře, že západní síly po komunistickém puči osvobodí Československo od sovětské moci, vytvořili vlastní odbojovou skupinu, která prováděla aktivity včetně ozbrojených loupeží, při nichž umírali policisté.
Česká společnost zůstává ve vnímání bratří Mašínů rozdělena, někteří se zasazují o státní vyznamenání, jiní jejich činy odsuzují jako vraždu.
Kniha Bratři, kterou napsal Marek Epstein (napsal také Šarlatána a připravovaný životopisný film Franz Kafka pro Agnieszku Holland), sleduje Josefa a Ctirada Mašínovy od konce druhé světové války až po jejich útěk do Západního Berlína a později do Spojených států.
V hlavních rolích Bratrů se představí Oskar Hes (Alej obrů) a Jan Nedbal jako titulní bratři Mašínové, ve vedlejších rolích se vedle Adama Ernesta, Matyáše Řezníčka, Antonína Maška, Matěje Hádka a Tatiany Dykové Vilhelmové představí Václav Neužil (Zátopek) jako jejich strýc Ctibor Novák.
Režisér Tomáš Mašín pracuje na produkci Bratrů již deset let a během této doby se několikrát setkal s Josefem Mašínem. Ctirad Mašín zemřel v roce 2011, ale 91letý Josef nadále žije v kalifornské Santa Barbaře a odmítá se vrátit do České republiky, dokud nebude státem plně rehabilitován.
Každá země může do soutěže o Oscara za nejlepší mezinárodní film přihlásit pouze jeden film, což může někdy vést ke kontroverzím. Užší seznam 15 filmů, které se mohou ucházet o nominaci, oznámí Akademie 21. prosince a konečné nominace budou zveřejněny 23. ledna 2024.
V současné době je 96. ročník udílení cen Akademie naplánován na 10. března 2024, ale může být potenciálně ovlivněn probíhajícími stávkami WGA a SAG-AFTRA, které zakazují scénáristům a hercům účastnit se propagačních aktivit.
V loňském roce byl do soutěže vybrán historický životopisný film Il Boemo, který se však nakonec do užšího výběru nedostal. Do užšího výběru se dostaly i snímky Šarlatán z roku 2020 a Nabarvené ptáče z roku 2019, které však nominaci nezískaly.
Je to už 20 let, co Želary získaly poslední nominaci na Oscara za Českou republiku, která byla dříve označována za nejlepší cizojazyčný film, a to v roce 2003, zatímco snímek Musíme si pomáhat si nominaci vysloužil o tři roky dříve. Film Kolja z roku 1996 zůstává jediným filmem, který tuto cenu v historii samostatné České republiky získal.
V rámci Československa získaly během české nové vlny v 60. letech Oscara filmy Obchod na korze a Ostře sledované vlaky, nominaci si zajistily také Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko Miloše Formana. Za Českou republiku byly nominovány také filmy Jiřího Menzela Vesničko má, středisková (1986) a Jana Svěráka Obecká škola (1991).
