Georges Méliès

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Georges Méliès (8. pro­sin­ce 1861, Paříž – 21. led­na 1938, Paříž) byl fran­couz­ský fil­mo­vý reži­sér a význam­ný prů­kop­ník fil­mu.

Narodil se v boha­té rodi­ně maji­te­le obuv­nic­ké fir­my. Po vystu­do­vá­ní lycea a roku vojen­ské služ­by nastou­pil v továr­ně své­ho otce i přes to, že měl vlo­hy pro malíř­ství. Během poby­tu v Anglii v roce 1884 jej zau­ja­lo eska­mo­tér­ství. V roce 1885 se ože­nil, zís­kal podíl na jmě­ní rodi­ny a zalo­žil fir­mu na výro­bu pomů­cek pro eska­mo­té­ry a kou­zel­ní­ky. V roce 1888 zakou­pil diva­dlo Roberta Houdiniho. V něm i sám vystu­po­val a pro­mí­tal pomo­cí later­ny magi­ky vlast­ní obráz­ky.

28. pro­sin­ce 1895 navští­vil prv­ní pro­mí­tá­ní brat­ří Lumièrů. Toto před­sta­ve­ní ho nadchlo nato­lik, že se pro­mí­ta­cí stroj poku­sil neú­spěš­ně kou­pit. Koupil jej o rok poz­dě­ji, v roce 1896. Provedl mno­há vlast­ní vylep­še­ní a začal pro­mí­tat své prv­ní krát­ké fil­my. Založil pro­dukč­ní fir­mu a vytvo­řil prv­ní fil­mo­vý ate­li­ér na svě­tě. Do roku 1908 nato­čil při­bliž­ně 450 fil­mů. Podle Georgese Sadoula, fil­mo­vé­ho his­to­ri­ka, vytvo­řil Méliès cel­kem 1 539 fil­mů.

Filmové tri­ky

Stal se svě­tozná­mým pou­ží­vá­ním nej­růz­něj­ších fil­mo­vých tri­ků. Celou řadu z nich sám vymys­lel nebo obje­vil (napří­klad níže zmí­ně­ný stop trik). Bratři Auguste a Louis Lumièreovi bra­li kine­ma­to­gra­fii pou­ze jako tech­nic­ký vyná­lez, kte­rý nemá žád­nou vel­kou budouc­nost. Zcela opač­né­ho názo­ru byl Méliès, kte­rý si uvě­do­mo­val poten­ci­ál kine­ma­to­gra­fie. Jelikož měl diva­del­ní a kou­zel­nic­ké zku­še­nos­ti, roz­ho­dl se je vyu­žít i při natá­če­ní fil­mů. Proto jsou jeho fil­my posta­ve­né pře­de­vším na tri­cích, veli­ce stop tri­ku. Používal i celou řadu dal­ších, jako je tře­ba dvo­j­ex­po­zi­ce. Ve svém stu­diu měl posta­ve­né kuli­sy, vyu­ží­val kos­tý­mů či kou­řo­vých efek­tů a sna­žil se tak vyu­žít diva­del­ních tech­nik v co nej­vět­ší míře.

Důležitou sou­čás­tí jeho fil­mů je pří­běh. To je dal­ší fakt, kte­rým se liší od Lumièrů. Bratři Lumièrovi natá­če­li pře­de­vším doku­men­tár­ní šoty, kdež­to Méliès vklá­dal do svých fil­mů děj a záplet­ku.

Stop trik

Je pova­žo­ván za zakla­da­te­le veli­ce zná­mé­ho a ješ­tě v dneš­ní době pou­ží­va­né­ho tri­ku, kte­rý je nazý­ván stop trik. Objevil ho zce­la náho­dou, když se mu při natá­če­ní dění na uli­ci zasek­la kame­ra a film se tak v kame­ře zasta­vil. Po chví­li se kame­ra opět roz­je­la, ale mezi tím se dění na uli­ci změ­ni­lo. Změnilo se roze­sta­ve­ní auto­mo­bi­lů i kolemjdou­cích lidí. Když si potom nato­če­ný film pus­til, tak zjis­til, že jeden vůz se pře­mě­nil v jiný a pro­mě­ni­li se i kolemjdou­cí lidé.

Tím vzni­kl stop trik, kte­rý výraz­ně roz­ší­řil mož­nos­ti teh­dej­ší­ho fil­mu. Díky tomu­to obje­vu mohl napří­klad pře­mě­nit něja­ké­ho člo­vě­ka v jiné­ho nebo něko­ho či něco nechat úpl­ně zmi­zet ze scé­ny.

V očích dneš­ní­ho divá­ka ten­to trik již nezpů­so­bu­je tako­vý údiv, ale v začát­cích kine­ma­to­gra­fie byli divá­ci nad­še­ni.

Filmografie (neú­pl­ná)
1896 - Une par­tie de car­tes
1896 - Le manoir du dia­ble
1898 - Les Rayons Röntgen
1899 - L’affaire Dreyfus (220 m)
1901 - Le petit cha­pe­ron rou­ge (160 m)
1902 - Le courron­ne­ment du roi Edouard VI.
1902 - Cesta na Měsíc (Le voyage dans la lune)
1904 - Cesta do Nemožna (Le voyage á tra­vers l’impossible)
1905 - La légend de Rip van Winkle
1906 - Les qua­t­re cents far­ces du dia­ble
1908 - Le loca­taire dia­bo­lique
1911 - Le aven­tu­res de Baron du Munchhausen (235 m)
1912 - A la conquê­te du pôle (650 m)
1912 - Le che­va­lier des nei­ges
1912 - Le voyage de la Famille Bourichon (405 m)

*******

Detaily o člán­ku Georges Méliès
Jméno člán­ku: Georges Méliès
Autor: Přispěvatelé Wikipedie
Vydavatel: Wikipedie: Otevřená ency­klo­pe­die.
Datum posled­ní úpra­vy: 2. 09. 2012, 16:52 UTC
Datum pře­vze­tí: 10. 10. 2012, 14:31 UTC
Trvalý odkaz: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Georges_M%C3%A9li%C3%A8s&oldid=8976828
Hlavní auto­ři: Statistika edi­ta­cí strán­ky
Identifikace ver­ze strán­ky: 8976828