Josef Mysliveček (Vojtěch Dyk) - jeden z nejvyhledávanějších hudebních skladatelů druhé poloviny 18. století. Ve slunné Itálii Mysliveček žil, tvořil, stal se legendou, ale také zemřel v zapomnění...
Režisér a scenárista Petr Václav se většinu své kariéry věnoval sociálním dramatům jako Cesta ven či Nikdy nejsme sami. U jeho 6. celovečerního filmu ovšem dochází k odklonu, kdy Václav konkrétně realizoval svůj vysněný projekt Il Boemo o skladateli Josefu Myslivečkovi. Film za 180 milionů korun, úspěch po nejrůznějších filmových festivalech a také reprezentant České republiky na nadcházejících Oscarech v usilování o nominaci v kategorii „Nejlepší mezinárodní film“. Má ovšem film reálnou šanci dostat se do užšího výběru?
Petr Václav primárně splnil očekávání a nenatočil tradiční biopic. Film, který vznikl v italské koprodukci nezapře ambice a snaží se reflektovat život italské smetánky v 2. polovině 18. století a příběh jednoho muže, který by se rád členem smetánky stal. Ne ovšem díky touze po statusu povrchní osoby, kdy je ostatně smetánka ve filmu vykreslena povýšeně a do velké míry Il Boemo reflektuje i fakt, že pod kápí bohaté majetnosti vyšší společnosti se skrývají pokrytci, kdy mnozí z nich nesahají lidem z nižších tříd po kotníky. Josef Mysliveček je primárně vykreslen jako muž, který žije hudbou a touží po dosáhnutí velkého úspěchu. Il Boemo vlastně o Myslivečkovi neřekne vše od A do Z, vzhledem k minimu dochovaných záznamů by něco takového bylo prakticky nemožné. Přesto je zajímavé vidět vývoj hlavní postavy, která se ze dna vyškrábe na vrchol, aby právě dosáhnutí vyšších poměrů následně vedlo k ještě hlubšímu dopadu.
Vojtěch Dyk je v hlavní roli fantastický, kdy je od počátku vtahující sledovat jeho soustředěný výkon, díky solidně vypilované italštině poté neruší fakt, že většinu času Dyk jako Mysliveček mluví v italském jazyce. Nevyhnutelně poté v případě Il Buema bude docházet ke srovnávání s Amadeem Miloše Formana, ve filmu samotném se ostatně objeví velmi mladý Mozart s již velmi očividným nadáním. Srovnávání s držitelem 8 Oscarů v zásadě přeci jen není úplně férové, především i proto, že Václav k Il Boemovi přistupuje výrazně jiným směrem. Il Boemo nemá tak fascinující konflikt starého a mladého masa jako v případě Mozarta a Salieriho, Il Boemo je ovšem v základu přeci jen syrovější, kdy dochází k sexuálním scénám i nepříjemnému vyobrazení nemoci syfilis, kterou Mysliveček v pozdější části svého života trpěl.
Samotná maskérka Andrea McDonald se zvládla na fyzické přeměně Myslivečka řádně vyřádit, stěžejní zároveň je fakt, že Il Boemo skutečně nevypadá jako levná televizní podívaná a díky barokní výpravě, práci s vizuálem a zmíněné masce spolu s kostýmy jde o historické drama, které se dokáže plně vyrovnat zahraničním historickým dramatům. Právě nestandartní přístup k samotnému vyprávění je osvěžující, svou délku, která téměř překoná 2 hodiny a půl naprosto utáhne. Samotný film doprovází fantastická hudba samotného Myslivečka a především se samotnému filmu skutečně daří vykreslit krásu i nedostatky období, ve kterém se odehrává. A především Il Boemo působí jako film s jasným vedením, kdy Petr Václav svému vysněnému projektu dává očividně plnou péči.
V součtu je toho možná v Il Boemovi načrtnuto příliš, kdy se jen chvílemi objevuje nějaká dohra, i samotnému závěru chybí nějaká silnější tečka za celým vyprávěním. Zmíněný odstup je ve finále většinu času k prospěchu věci, samotného Myslivečka je ovšem v průběhu těžší a těžší charakterizovat. Chvílemi k němu jde cítit jisté sympatie, chvílemi může vyvolat pohoršení, chvílemi může vyvolat lítost, chvílemi pocit, že si sám vyrábí oprátku. Prim poté sice hraje hudba a opera s ní spojená, do velké míry jde ovšem i film o milostných vztazích, které Mysliveček udržoval a chvílemi je v tom jistá nevyváženost cítit. Přesto je snadné se nechat Il Boemem pohltit a uznat, že tenhle vysněný projekt stojí ve finále minimálně za vidění a v mnoha ohledech diváka strhne.
Il Boemo je film, který patří na velká plátna a nevidět ho v kině by byla škoda. Právě na velkém plátně se definitivně uzavřou pochybnosti o tom, zda Il Boemo nevypadá jako předražený televizní film a utvrdí se, že vznikl film, který si zastoupení České republiky na Oscarech dokáže obhájit. Konkurence je již letos sice silná (Podezřelá Chan-wook Parka či velmi chválené belgické drama Blízko), nikdo se ovšem nemusí obávat, že by v rámci výběru zástupce udělali soudruzi z ČR někde chybu...
Nejnovější komentáře