Kritiky.cz > Hudební recenze > Koncert: ZZ Top, Kiss – Praha 2019 (End of the Road World Tour)

Koncert: ZZ Top, Kiss – Praha 2019 (End of the Road World Tour)

Načítám počet zobrazení...
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

V polo­vi­ně červ­na se Praze a oko­lí naskyt­la zvlášt­ní a vel­mi neo­do­la­tel­ná pří­le­ži­tost. Do praž­ské­ho sta­di­o­nu v Edenu (ano, vím, že je to Sinobo Stadium a neza­jí­má mě to) totiž dora­zi­ly hned dvě rocko­vé legen­dy, jejichž kon­cert už mož­ná nikdy nemu­sí být pří­le­ži­tost si užít.

Jako před­sko­ka­ni obou slav­ných usku­pe­ní při­šli čeští BSP, na kte­ré jsem se také doce­la těšil. Kapela kolem Kamila Střihavky toho nemá na kon­tě mno­ho, zato však pár noto­ric­ky zná­mých kous­ků typu Když se sná­ší déšťHolka čap­ni draka, či Země vzdá­le­ná, díky kte­rým jsou napros­to ide­ál­ní kan­di­dá­ti na rych­lý roz­jezd kon­cer­tu, na sezna­mu již mají. Nic více od nich vzhle­dem ke krat­ší časo­vé dota­ci, odpo­led­ním hodi­nám a mini­mál­ní mož­nos­ti vyu­žít veli­kou stage nikdo nemohl čekat, a nic více, ale ani méně jsme sku­teč­ně nedo­sta­li. Za mě skvě­lý roz­jezd s cha­risma­tic­ký­mi voká­ly i říz­ně nala­dě­nou kyta­rou.

ZZ Top

Po skvě­le zvo­le­ném úvo­du dora­zi­lo trio ZZ Top, kte­ré jak všich­ni dob­ře víme, tvo­ří jed­nu z nejdéle hra­jí­cích rocko­vých kapel ve stá­le stej­né sesta­vě. Tohle trio už to spo­lu táh­ne 50 let a prá­vě k této pří­le­ži­tos­ti se uká­za­li i v Praze coby před­sko­ka­ni vel­ko­le­pé show od KISS, čímž bylo dosa­že­no vel­mi neob­vyk­lé­ho, zato však výraz­né­ho kon­tras­tu, kte­rý opět skvě­le zapa­dl do celé­ho veče­ra. ZZ Top na svých kon­cer­tech nepo­řá­da­jí žád­né opu­lent­ní show ani žád­né svě­tel­né vel­ko­le­posti a vysta­čí si s pěk­ně vyve­de­ný­mi skrom­ný­mi rekvi­zi­ta­mi, kte­ré vět­ši­nou při­po­mí­na­jí jejich milo­va­nou Ameriku a ben­zi­nem nasák­lé road tri­py. Během toho­to kon­cer­tu to neby­lo jinak a nej­vět­ší akce, kte­rou jsme u těch­to legend spat­ři­li, byli jejich typic­ké roz­váž­né, zato však syn­chro­ni­zo­va­né úkro­ky obou vou­sa­tých muzi­kan­tů na strunách, kte­ré s blí­ží­cím se kon­cem měni­li jak se říká „osto­šest“.

Jejich pla­y­list byl pro mě osob­ně napros­tou novin­kou, pro­to­že živé vystou­pe­ní těch­to děd­ků jsem viděl prv­ně a při­znám se, že až na vyjím­ky nejsem pří­liš obe­zná­men ani s jejich tvor­bou. Zazněly však typic­ké vypa­lo­vá­ky, kte­ré zná asi kaž­dý rocko­vý fan­da, i kdy­by ZZ Top pro něj byl jen nezná­mý nápis. Slyšeli jsme mimo­ji­né Gimme All Your Lovin‘Sharp Dressed Man nebo La Grange v pří­dav­ku. Pak také ješ­tě tro­chu neče­ka­ný cover Elvise Presleyho v dru­hém pří­dav­ku s titu­lem Jailhouse Rock, ale proč ne. Co jsme nao­pak nesly­še­li a co mě tro­chu mrze­lo, byla také hitov­ka Viva Las Vegas, nicmé­ně chá­pu, že zaznít nemů­že zda­le­ka vše.

Vystoupení ZZ Top jsem si moc užil, bylo to něco úpl­ně jiné­ho, než běž­ně navště­vu­ji a trou­fám si tvr­dit, že to pat­ří k základ­ní­mu rocko­vé­mu vzdě­lá­ní, kte­ré jsem si rád dopl­nil.

Uděluji 70%

KISS

Po prv­ních dvou krat­ších vystou­pe­ních už se na pódi­um při­ří­ti­li typic­ky namas­ko­va­ní Paul StanleyGene Simmons a spol., aby za dopro­vo­du opu­lent­ní show před­sta­vi­li legen­dár­ní KISS, což je také záži­tek, kte­rý si v rám­ci své­ho vzdě­lá­ní jis­tě jed­nou rád dopře­ji. A to asi i kdy­by kape­la nedo­dr­že­la slo­vo a nako­nec i po tom­to tour ješ­tě někdy zakon­cer­to­va­la. Hudba KISS mě až na tři čty­ři hitov­ky vcel­ku minu­la, a zde se musím při­dat k počet­né­mu lis­tu lidí, kte­ří tvr­dí (ať již sou­hla­sí­te, či ne), že KISS hudeb­ně až na tyto osa­mo­ce­né kous­ky nema­jí pří­liš co nabíd­nout.

Koncerty vypro­dá­va­jí nej­spíš hlav­ně pro­to, že své hity vždy pocti­vě zahra­jí a k nim při­da­jí i pořád­nou dáv­ku ohni­vé a mno­hých dal­ších show, včet­ně své­ho mas­ko­vá­ní, kte­rým pro­slu­li, a díky kte­ré­mu si udě­la­li tako­vé jmé­no, jaké mají. Všechno to dohro­ma­dy zkrát­ka utvo­ři­lo funkč­ní a mar­ke­tingo­vě extrém­ně úspěš­ný celek, nicmé­ně pod vším tím pozlát­kem se skrý­vá poměr­ně nezá­živ­ná a měl­ká hudeb­ní zále­ži­tost, kte­rá když neho­ří, nevy­buchu­je a nepo­le­tu­je po pódiu za pou­ži­tí nej­růz­něj­ších tri­ků, není nic víc než šedou nudou. Možná by se těch lep­ších son­gů našlo i více, netvr­dím a neo­ba­lu­ji to strikt­ně na 5, ale na to, jak dlou­hou za sebou tihle klu­ci mají dráhu by člo­věk čekal mož­ná tro­chu více. Marně však.

A přes­ně to se pro­je­vi­lo i na kon­cer­tu. Diváci se sice jakš-takš bavi­li, ale žád­né vel­ké ova­ce sta­di­on nepro­táh­ly, pro­to­že zkrát­ka není za co. Je sice hez­ké, že Gene Simmons obli­gát­ně bavil svý­mi kla­sic­ký­mi tri­ky jako pli­vá­ním krve, stří­le­ním pyro­tech­ni­ky z kyta­ry a Paul Stanley i přes svůj pokro­či­lej­ší věk před­vá­děl také nej­růz­něj­ší kaska­dér­ské kous­ky, když je ale nemá­te jak pod­lo­žit pořád­nou dáv­kou hitů, nikdy to nebu­de ono. Možná prá­vě pro­to se také oba zaklá­da­jí­cí čle­no­vé sna­ži­li pub­li­kum poměr­ně dost čas­to povzbu­zo­vat k vře­lej­ší atmo­sfé­ře, nicmé­ně vět­ši­nou krát­ce a neú­spěš­ně. A čím to bylo čas­těj­ší, tím to bylo otrav­něj­ší, a tím méně lidí na to rea­go­va­lo. Abych neza­po­mněl, na pódiu samo­zřej­mě spo­lu se zaklá­da­jí­cí­mi čle­ny byli také dlou­ho­le­tí soukme­ní­ci Eric Singer za bicí­mi a Tommy Thayer s kyta­rou, ti si však oba až na zce­la vyjí­meč­né chvil­ky hle­dě­li svých nástro­jů a necha­li zakla­da­te­le před­vá­dět jejich leti­tou pra­xi.

Nerad bych jen hanil, ono tohle vše, co jsem napsal, bylo vlast­ně dost oče­ká­va­tel­né, ale přes­to jsem se ale­spoň při těch výše zmí­ně­ných hitech typu Say YeahLick It UpI Was Made for Lovin‘ You a např. ješ­tě Crazy Nights v souč­tu s dob­ře nacvi­če­nou a vymyš­le­nou, i když mís­ty zby­teč­ně old-schoolovou show, kte­rou jsem pros­tě chtěl ješ­tě vidět na vlast­ní oči, dob­ře bavil. Proč také ne, i když mají své hudeb­ní meze­ry, jsou KISS legen­dou, kte­rou pros­tě chce­te naži­vo vidět a jed­nou, tře­ba za pár dekád si říci „Jo! Na nich jsem byl!“.

Jo, a abych neza­po­mněl! Zvuk byl tak nějak OK! ???? Žádný prů­ser, žád­ná hit­pa­rá­da.

Uděluji 75%

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Cults - To The Ghosts (2024)
31. prosince 2024Cults - To The Ghosts (2024)    Cults vtrhli na hudební scénu před více než dekádou. Jednalo se tehdy o skupinu, která jela na poměrně módním duchu indie popových kapel se zasněnou atmosférou okořeněnou o chytlavé melodie, to vše ve složení…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
The Last Dinner Party - Prelude to Ecstasy (2024)
3. dubna 2024The Last Dinner Party - Prelude to Ecstasy (2024)Kapela The Last Dinner Party je v tomto roce docela fenoménem, což je zajímavé i třeba proto, že se jedná o album debutové. Holky se daly dohromady během pandemie, vydaly několik fajn singlů (Nothing Matters) a…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
7ebra - Bird Hour (2023)
2. srpna 20237ebra - Bird Hour (2023)Inez (kytara) a Ella (klávesy) jsou sestry z dalekého severu, které si můžete v klidu prohlédnout (krom klipu) i na obalu desky Bird Hour. Poklidně sedí a dívají se na domeček pro panenky. Fotka z ne…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Miley Cyrus: Flowers - Recenze
10. března 2023Miley Cyrus: Flowers - RecenzeMiley Cyrus patří k předním tvářím současné hudební branže. Zpěvačka s velice unikátním pěveckým projevem si po desce Plastic Hearts (2020), jež byla silně inspirovaná rockovým žánrem a estetikou 80. let, nachystala další materiál. Osmá studiovka…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
YUNGBLUD: Nová deska je upřímná, ale nedotažená
4. září 2022YUNGBLUD: Nová deska je upřímná, ale nedotaženáAnglický zpěvák, rapper, skladatel a multi-instrumentalista Dominic Harrison (25), vystupující pod jménem YUNGBLUD, se vrací se svou již třetí studiovou deskou nesoucí příhodně název YUNGBLUD. Harrison svou kariéru nastartoval v roce 2017, kdy vydal několik singlů,…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Michal David - O2 arena
29. června 2022Michal David - O2 arenaPo dvou letech odkladů se Michal David konečně dostal do O2 areny, aby oslavil svých 60 let megakoncertem. Cením si muzikantů, fanoušků i zpěváků, že vyčkali do doby kdy už nejsou omezovány akce kvůli Covid19. Koncert…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Recenze alba Ero Sciocco: Klasika s nádechem moderna, která zahřeje u srdce
15. února 2022Recenze alba Ero Sciocco: Klasika s nádechem moderna, která zahřeje u srdceI když je český hudební rybníček poměrně malý, dá se v něm stále narazit na nové talenty a tóny, které jste zatím neslyšeli. Ve stejném duchu se dá hovořit i o novém debutovém albu výborného pianisty Romana…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Ewa Farna: Umami
9. ledna 2022Ewa Farna: UmamiEwa Farna patří mezi špičku současného českého popu. Talentovaná zpěvačka a nově také Zlatá slavice se po sedmi letech vytasila se zbrusu novou deskou. Po Leporelu (2014), které kromě povedeného titulního singlu rovněž nabídlo jedenáct svižných,…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Altın Gün - Yol (2021)
4. ledna 2022Altın Gün - Yol (2021)Nizozemská skupina Altin Gun má svůj původ ve věhlasném Amsterdamu, nicméně už po poslechu jedné jejich skladby je patrné, že inspirační zdroje čerpá odněkud více na východ. Konkrétně se jedná o Turecko, kde má velká část…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Imagine Dragons: Mercury - Act 1 - Recenze
7. prosince 2021Imagine Dragons: Mercury - Act 1 - RecenzePop rocková kapela Imagine Dragons se letos v březnu ozvala s dvojící zcela nových skladeb - s klidnější, optimisticky laděnou písní “Follow You” a odvážným, průbojným a zcela jedinečným singlem “Cutthroat”. Obě měly předznamenat vydání studiové…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Goat Girl - On All Fours (2021)
15. listopadu 2021Goat Girl - On All Fours (2021)On All Fours je druhou deskou této londýnské post-punkové skupiny. Nutno dodat, že deskou pozornost určitě zasluhující. Pokud vás zaujme podivný název kapely (plus fakt, že se prakticky jedná o samé ženy), tak za tím nemusíte…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Django Django - Glowing in the Dark (2021)
11. srpna 2021Django Django - Glowing in the Dark (2021)Londýnská parta Django Django vydala letos svoji čtvrtou desku. Z původně art rockových vod zabrousila do příjemné psychedeliky a kombinace rocku a elektronické hudby. Jako host se zde také objevuje v podobě vokálů Charlotte Gainsbourg. To…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Still Corners - The Last Exit (2021)
31. března 2021Still Corners - The Last Exit (2021)Dream popové duo Still Corners je patrně asi nejznámnější díky své druhé studiové desce s názvem "Strange Pleasures", kde se nachází i jejich velký hit "The Trip". Zároveň to je skupina, která vznikla doslova náhodou, konkrétně…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Other Lives - For Their Love (2020)
1. ledna 2021Other Lives - For Their Love (2020)Skupina Other Lives pochází z americké Oklahomy a na scéně nezávislého rocku se pohybuje déle než jednu dekádu. Do vydání letošního alba "For Their Love" jsem je ale vůbec neznal, nicméně tak to bylo aspoň o…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Cults - Host (2020)
29. prosince 2020Cults - Host (2020)Osobně jsem vůbec netušil, že indie popová formace Cults chystá další album. O to pozitivněji jsem byl ale překvapen. Jedná se v pořadí o čtvrté album této newyorské dvojice, první dvě mě svého času dost bavila,…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Amon Tobin, Figueroa - The World As We Know It (2020)
24. září 2020Amon Tobin, Figueroa - The World As We Know It (2020)Brazilec Amon Tobin patří mezi stálice labelu Ninja Tuna. Jeho současný projekt Figueroa se trochu odchyluje od toho, nač byli dříve fanoušci zvyklí. To ale samozřejmě nemusí být vůbec na škodu.   Žánrově to je spíše…Vydáno v rubrice: Hudební recenze

Webový projekt Zapisuji.cz

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 1,85094 s | počet dotazů: 319 | paměť: 24387 KB. | 02.09.2025 - 18:46:48