Vlastně mají pravdu; je to film o prvním setkání lidí se známkami mimozemské civilizace — a pro samou tlačenici se na chudáky emzáky vlastně nedostane. Na druhé straně jsme si všelijakých slizounů užili (a jistě ještě užijeme) až až, a tak vůbec není na škodu podívat se na věc z lidské a realistické stránky. Vězte, že literární předlohu zplodil nedávno zesnulý Carl Sagan.
Životní příběh radioastronomky Ellie Arroway (Jodie Foster) nás provází vzrušenou dobou, kdy se lidstvo díky její nezdolnosti a posedlosti poprvé neututlatelně dovídá o nepochybné existenci mimozemské civilizace schopné a očividně ochotné s námi komunikovat. Naši galaktičtí sousedi nám posílají zpátky signál prvního pozemského televizního vysílání (hádejte, kdo v něm vystupuje!), spolu s dalšími informacemi, jež se nakonec podaří poskládat do plánů obrovského zařízení neznámých vlastností, do kterého má nastoupit vybraná osoba, aby pravděpodobně navázala spojení s onou civilizací.
Samotný objev je samozřejmě spojen s nekonečnými intrikami, střety zájmů, slizkým bojem o peníze, kariéry, koryta a prestiž. Ellie je žena otevřená a čestná, tudíž je okamžitě převálcována svým bývalým mentorem Davidem Drumlinem (Tom Skerrit). Citové a později i psychické podpory se jí naopak dostane od Palmera Josse (Matthew McConaughey), financí zase od lehce bláznivého a mocí znaveného S.R. Haddena (John Hurt), zatímco poradce amerického presidenta v otázkách bezpečnosti Michael Kitz (James Woods), jakož i presidentova asistentka (Angela Bassett) nízce taktizují ve prospěch vlastní kariéry a mocenského postavení. President Clinton je do filmu poměrně zdařile vstřižen a máme možnost si vyslechnout jeho naprosto obecný blábol, jaký skutečně přednesl, třebaže nikoli ve věci objevu emzáků…
kdybychom byli ve vesmíru sami, bylo by to strašné plýtvání prostorem… (v angličtině je to ještě lepší: it would be a terrible waste of space)…?
A jak se takový objev slučuje s naší představou Boha? Kdo má být vyslancem k neznámému odesilateli zprávy, která k nám putovala desítky let? Člověk nevěřící či věřící, a pokud věřící, pak v co? Takové otázky Kontakt klade a odpovědi nejsou, zrovna tak jako ve skutečném životě, ani zřejmé, ani uspokojivé. Vlastní střetnutí pozemského cestovatele s nezemskou entitou je pak sice dějovým vyvrcholením filmu, zákonitě pak ale nikoli odpovědí, nýbrž řadou otazníků.
Největším kladem celého filmu je jeho mohutná přesvědčivost a převažující věrohodnost jednání postav. Musím se přiznat, že mě tento fakt nakonec podvědomě skličoval, protože svět ukázaný pravdivě je zároveň v podstatě nehezký, dobro nevítězí nad zlem, hulváti a kariéristi obojího pohlaví s přehledem ovládají politickou scénu a vznešená pravda se krčí v druhé řadě.
A tak si na Kontaktu bezesporu pošmáknou milovníci morálních hodnot a realistické fikce, zatímco vyznavačům akčních pohádek se mnoho úlevy nedostane. Úhrnem jsem pak přesvědčen, že je to film natolik dobrý, že by bylo omylem jej vynechat.
Hodnocení: VELICE DOBRÉ
Strojek podle plánů z vesmíru |
HNIDOPICHOVO REJPÁNÍ
POZOR – AKUTNÍ NEBEZPEČÍ ZNECHUCENÍ
- Vojáci že by si nechali takovou událost utéct a nikam by se necpali a s emzáky by se kontaktoval nevoják? Túdle…
- Tak panu poradci presidenta pro věci duchovní není ještě ani třicet, to je trochu přitažené za vlasy.
- Po celé zeměkouli lítá tolik letadel a kolem bzučí tolik družic, že by se obrovská stavba mimozemské mašinérie prostě nedala utajit vůbec nikde — natož pak v případě, že se do věcí montuje OSN.
- Ellie hned prostě ví, že zaslané plány obsahují transportní zařízení, třebaže je to jenom změť symbolů.
- Když Ellie komunikuje s kýmsi na videokonferenci přes internet a dokecá, neodhlásí se z browseru či podobné aplikace, nýbrž prostě vypne monitor – tím se spojení ukončí.
- Do kapsle s pasažérem není možné namontovat větší množství záznamových zařízení. Celou mašinerii je možné spustit jenom jednou a nikdy více tam nesmí vstoupit žádná jiná osoba — aby náhodou nevznikl další nezávislý názor?
Nejnovější komentáře