Kritiky.cz > Články > Lincoln speciál - část 4 - 500 stránkový scénář a průlom

Lincoln speciál - část 4 - 500 stránkový scénář a průlom

Lincolnscreen
Lincolnscreen
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Spielberg věděl, že Tony Kushner – kte­rý v roce 1993 zís­kal Pulitzerovu cenu za hru „Andělé v Americe“ a kte­rý pro­mě­nil výbuš­né dějin­né udá­los­ti ve scé­nář k fil­mu „Mnichov“ nomi­no­va­ný na Oscara – uva­žu­je sple­ti­tě a cho­vá hlu­bo­kou lás­ku k ame­ric­ké his­to­rii a bude scho­pen napsat pod­le kni­hy Goodwinové scé­nář.

I Kushnera kni­ha zau­ja­la, ale byl pře­svěd­čen, že 800 strán­ko­vá bichle nemů­že být zhuš­tě­na do jed­no­ho fil­mu. „Její kni­ha je úžas­né a napí­na­vé vyprá­vě­ní,“ říká. „Zároveň je to živou­cí defi­ni­ce něče­ho, co nemů­že být shr­nu­to do dvou­ho­di­no­vé­ho fil­mu. Je tak nabi­tá sil­ný­mi oka­mži­ky a krás­ný­mi posta­va­mi, že neby­lo mož­né najít způ­sob vyprá­vě­ní, kte­rý by to vše posti­hl.“

Najít jinou ces­tu k „Lincolnovi“ se pro oba sta­lo výzvou. Kushner upus­til od původ­ní­ho zámě­ru zkou­mat Lincolnův život od roku 1863 do jeho smr­ti o dva roky poz­dě­ji, pro­to­že i tak by stá­le šlo o epo­pej.

Pustil se do prá­ce a výsled­kem byl 500 strán­ko­vý scé­nář, kte­rý pře­dal Spielbergovi. Režisér vzpo­mí­ná: „Byla to jed­na z nejbri­lant­něj­ších věcí, co jsem kdy četl, ale byla pří­liš roz­vlek­lá, výprav­ná a pro film nevhod­ná. Když jsem ji četl, říkal jsem si, že nej­pod­ma­ni­věj­ší část Tonyho prá­ce je 70 strán­ko­vý úsek o boji za pro­sa­ze­ní 13. dodat­ku.“

Kushner se pus­til do psa­ní na dal­ší dva roky a sna­žil se pra­cov­ní scé­nář zeštíhlit. Pak mu zni­če­ho­nic zavo­lal Spielberg.

„Byl jsem na ces­tě do Connecticutu, když v tom mi zavo­lal na mobil,“ vzpo­mí­ná Kushner. „Řekl: ‚Možná ti to bude při­pa­dat bláz­ni­vé, ale co kdy­bychom se zamě­ři­li jen na leden a na schvá­le­ní 13. dodat­ku?‘ Vzpomínám si, že jsem musel zajet ke kraj­ni­ci, pro­to­že se mi zato­či­la hla­va. Steven řekl: ‚Tahle část pří­bě­hu mi při­jde mimo­řád­ně vzru­šu­jí­cí a dojem­ná.‘ A čím déle mlu­vil, tím víc jsem cítil, že jde o odváž­né roz­hod­nu­tí, kte­ré všech­ny pře­kva­pí. Bude to pří­běh o Lincolnovi, jak ho vět­ši­na lidí nezná.“

Pokračuje: „Oba jsme vědě­li, že nápad při­šel v ten pra­vý čas, tedy v době, kdy mno­zí ztra­ti­li víru v ideu vůd­cov­ství. Tento pří­běh uka­zu­je, že pomo­cí demo­kra­cie lze dosáh­nout vel­ké a krás­né věci. Měsíc leden byl čoč­kou, kte­rá uka­zo­va­la Lincolna v celé jeho krá­se. Nechyběla v něm žád­ná ze sou­čás­tí jeho živo­ta – rodi­na, cito­vý život a poli­ti­ka. A napě­tí sku­teč­né kri­ze. Čelil vel­ké­mu dile­ma­tu: může dosáh­nout zru­še­ní otroc­tví a záro­veň zacho­vat Spojené stá­ty ame­ric­ké? A může tak uči­nit ješ­tě před kapi­tu­la­cí Konfederace?“

Zúžení zamě­ře­ní umož­ni­lo Kushnerovi uká­zat Lincolna tak, jak si vždy přál, tedy jako sku­teč­né­ho muže bro­dí­cí­ho se den za dnem, minu­tu za minu­tou, v poli­tic­kém blá­tě, hna­né­ho vizí lep­ší budouc­nos­ti jeho náro­da a dětí.

Nová ver­ze scé­ná­ře záro­veň Kushnerovi umož­ni­la zamě­řit se na někte­ré kon­tro­ver­ze, týka­jí­cí se Lincolnových metod a pře­svěd­če­ní. Nechtěl napří­klad pomi­nout Lincolnovu ocho­tu pod­po­řit čas od času otroc­tví za cenu zacho­vá­ní Spojených stá­tů ame­ric­kých. Zdůrazňuje však, že Lincoln se pohy­bo­val na ten­kém ledě. „Velmi balan­co­val, když se sna­žil pro­sa­dit myš­len­ku kon­ce občan­ské vál­ky spo­leč­ně se zru­še­ním otroc­tví a záro­veň pře­svěd­čit oby­va­te­le Severu, že jejich děti neu­mí­ra­jí kvů­li zru­še­ní otroc­tví. Myslím, že toto domýš­le­ní věcí do kon­ce je jed­nou z věcí, kte­rý z něj dělá vel­ké­ho pre­zi­den­ta.“

Kushner nechtěl pomi­nout ani mimo­řád­ná opat­ře­ní, kte­ré Lincoln během vál­ky zave­dl - nej­ví­ce dra­ko­nic­ké záko­ny, co byly kdy ve Spojených stá­tech pou­ži­ty, včet­ně zru­še­ní výno­su Habeas cor­pus a uva­le­ní napros­té cen­zu­ry na sdě­lo­va­cí pro­střed­ky. „Lincoln nespor­ně bez­pre­ce­dent­ně naru­šo­val rov­no­váhu sil – ale pod­le jeho slov to bylo nut­né pro efek­tiv­ní vede­ní vál­ky a udr­že­ní Spojených stá­tů ame­ric­kých. Myslím, že občas dokon­ce pře­kro­čil hra­ni­ce toho, s čím by sou­hla­sil soud. To jsou dal­ší otáz­ky pro­střed­ků a cílů, skrý­va­jí­cí se v samé pod­sta­tě fil­mu,“ vysvět­lu­je.

Tyto otáz­ky oži­ly v Kushnerově scé­ná­ři pro­střed­nic­tvím pří­zem­ní­ho rea­lis­mu a pohrou­že­ní se do atmo­sfé­ry Lincolnova Washingtonu. Do intim­ní­ho por­trétu Lincolna je zaple­te­no přes 140 postav. Mnohé z nich jsou prá­vem pova­žo­vá­ny za vel­ké osob­nos­ti a fas­ci­nu­jí­cí posta­vy. „Proces výstav­by pří­bě­hu byl vel­mi zálud­ný,“ při­zná­vá Kushner. „Ale baví mě inter­pre­to­vat. Skládat jed­not­li­vé kusy dohro­ma­dy při­po­mí­ná dušev­ní puzzle. Vsadil jsem na bys­trost divá­ků a také na to, že můj scé­nář bude v rukou jed­no­ho z nej­vět­ších sta­vi­te­lů fil­mo­vé­ho vypra­věč­ství v his­to­rii.“

Kushner věno­val deset let vyčer­pá­va­jí­cí­mu stu­diu a vlo­žil posta­vám do úst řadu sku­teč­ných frá­zí, zís­ka­ných z his­to­ric­kých pra­me­nů. Avšak mno­hé z toho, co napsal, je směs výsled­ků stu­dia a před­sta­vi­vos­ti. „Ačkoliv víme, že k urči­tým udá­los­tem došlo, neví­me moc o tom, co bylo řeče­no. To mi dalo jis­tou míru vol­nos­ti a byl jsem za ni rád. Psát ten­to scé­nář byl pře­de­vším pro­ces inter­pre­ta­ce,“ shr­nu­je.

„To byla jed­na z věcí, kte­rá byla na scé­ná­ři krás­ná,“ říká Spielberg. „Tony se pono­řil do jazy­ka té doby a pak ho inter­pre­to­val po svém. Stal se z něho hyb­rid his­to­ric­ké­ho bádá­ní a Tonyho nevšed­ní­ho umě­ní prá­ce s jazy­kem,“ pozna­me­ná­vá.

Kushner byl obzvlášť opa­tr­ný při vykres­lo­vá­ní kar­di­nál­ních roz­dí­lů mezi stra­nic­kou poli­ti­kou v roce 1865 a 2012. „Dnes nám může při­pa­dat matou­cí, že demo­kra­té byli v té době kon­zer­va­tiv­ní stra­nou, slo­že­nou z jižan­ských sepa­ra­tis­tů, zatím­co repub­li­ká­ni byli pro­gre­siv­ní, pro­vlád­ní a dokon­ce radi­kál­ní,“ vysvět­lu­je. „Je zají­ma­vé, jak si vymě­ni­li pozi­ce.“

Při psa­ní scé­ná­ře vyu­ží­val Kushner jako spo­leh­li­vý zdroj Goodwinovou. I ona byla roz­hod­nu­tím zamě­řit se na Lincolnův mik­ro­kos­mos nad­še­na. „V tom­to pří­bě­hu najde­te všech­no, co jsem se sna­ži­la sdě­lit ve své kni­ze,“ pozna­me­ná­vá. „Jeho melan­cho­lii, smy­sl pro humor a hlu­bo­ké pře­svěd­če­ní o důle­ži­tos­ti dodat­ku. Ochotu nést tíhu vědo­mí, že vál­ka bude pokra­čo­vat, pro­to­že v otáz­ce otroc­tví nedo­jde k žád­né­mu kom­pro­mi­su. Jeho vnitř­ní boj se sebou samým. Osoby, kte­ré ho obklo­po­va­ly a kte­rým důvě­řo­val. A koneč­ně, v cen­t­ru toho vše­ho, jeho diplo­ma­tic­ké umě­ní, kte­ré v této bitvě uplat­nil. Volba 13. dodat­ku jako hlav­ní­ho téma­tu pří­bě­hu dovo­lu­je fil­mu zachy­tit vše najed­nou - Lincolnovu lid­skost, poli­tic­kou vizi a nesmír­nou tíhu výko­nu pre­zi­dent­ské­ho úřa­du.“

Konečná ver­ze scé­ná­ře strh­la kaž­dé­ho, kdo ji četl. „Tonyho styl je napros­to úchvat­ný,“ říká Kathleen Kennedyová. „Má tolik vrs­tev, že vás vtáh­ne do kaž­dé­ho detai­lu Lincolnova svě­ta.“

Kushner si byl jis­tý, že Spielberg doká­že ten­to svět při­vést k živo­tu, i přes­to­že to bude vyža­do­vat neob­vyk­lý pří­stup. „Steven čas­to pře­tvá­ří sám sebe. Existují jis­té spiel­ber­gov­ské prv­ky, kte­ré najde­te ve všech jeho fil­mech, ale jed­not­li­vé fil­my se od sebe záro­veň sty­lo­vě vel­mi liší. Vždy se plně při­způ­so­bí pří­bě­hu, kte­rý vyprá­ví,“ říká. „Přesto, když jsem viděl výsled­ný film, jeho stro­host na mě vel­mi zapů­so­bi­la. Jde o pre­ciz­ní prá­ci. Je tam sku­teč­ný vhled do toho, co Lincoln viděl a cítil. Má vel­mi lin­col­nov­ské­ho ducha – skrom­né­ho, tiché­ho a sou­stře­dě­né­ho –, což sou­čas­ně dob­ře vysti­hu­je i herec­ký výkon Daniela Day-Lewise.“

Goodwinová, kte­rá zná Lincolnův svět lépe než kdo­ko­liv jiný, sou­hla­sí. Podle ní Spielberg doká­zal vyte­sat živý pří­běh – niter­nou rea­li­tu, kte­rá při­blí­ží lidem iko­nu, jak to do té doby nikdo nedo­ká­zal. „Nikdo jiný by nemohl ‚Lincolna‘ reží­ro­vat a při­vést ho k živo­tu s veš­ke­rou jeho lid­skostí a sou­čas­ně vypo­vě­dět pří­běh, kte­rý oslo­ví tolik lidí, přes­to­že nejde o živo­to­pis­ný film. Myslím, že Steven si byl po celou dobu této zod­po­věd­nos­ti vědom,“ říká. „Tento film dává lidem Lincolna trva­le. Doufám, že inspi­ru­je lidi k tomu, aby opět zača­li věřit v mož­nost vůd­cov­ství.“


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,92478 s | počet dotazů: 222 | paměť: 64244 KB. | 07.11.2024 - 09:38:52